Překvapila mě míra osamělosti lidí, přiznává nemocniční kaplan Jakub Jírovec
Trávit Vánoce v nemocnici není určitě nic příjemného. Překonat osamělost pomáhá pacientům na pražské Bulovce nemocniční kaplan.
Duchovní péči poskytuje Bulovka už přes 20 let a kněz Jakub Jírovec sem dochází druhým rokem. Jak uvedl, když přišel jako duchovní, stalo se, že se někteří lidé i lekli.
"Protože si myslí, že nastává jejich poslední hodina. Mají to spojené, jak se nepřesně říká, s posledním pomazáním. Tak to samozřejmě není. Celkově bych řekl, že reakce jsou veskrze pozitivní. Jsou samozřejmě i lidé, kteří mě někdy i nevybíravě odeženou, nechtějí si povídat. Ale za nějakou dobu, když si zvyknou, že se tam pohybuji, tak třeba sami přijdou a řeknou, že by si se mnou rádi popovídali."
Jak to odmítnutí nesete?
"Zpočátku jsem to nesl dost těžce, ale teď jsem si zvykl. Je to jejich naprosto svobodná vůle, jejich rozhodnutí, které respektuji."
Jak se lidé v nemocnici dozvědí, že je tam nemocniční kaplan?
"Myslím si, že drtivá většina sester to nabídne. Ale je to chvíle, kdy je člověk třeba dezorientovaný, úplně to nevnímá. My se to snažíme propagovat, na všech odděleních jsou letáky. Někdy nám zdravotní sestry nebo sanitáři sami dají typ. Řeknou, tamta paní je smutná, zkuste ji nějak povzbudit. Takže i takovouto trošku neformální sítí se k nám ti potřební lidé dostanou."
Konají se i mše?
"Ano, my máme v nemocnici na Bulovce dokonce i kapli Božího milosrdenství, a tam máme ve středu mši svatou a v pátek bohoslužbu."
Kolik času věnujete práci nemocničního kaplana?
"Já se tam snažím chodit ve vyhrazené dny. Třikrát týdně na několik hodin. Pak jsou samozřejmě případy, jak už tam ten můj mobil koluje, že je na JIP věřící pán, který by chtěl zaopatření, pomazání nemocných, tak to se musím sebrat a jet."
Blíží se Vánoce. Určitě jsou pro lidi v nemocnicích dost těžké. I když tam přijde rodina, tak 24. večer už jsou sami. Chodíte do nemocnice i na Vánoce?
"Ano, chodím tam mezi svátky. Nemám vyloženě nějaký vánoční program. Ta atmosféra je tam taková trochu melancholičtější, i kvůli koronaviru nebylo možné ty návštěvy realizovat."
S jakými problémy se na vás lidé nejčastěji obrací? Jsou to třeba nejen duchovní věci, ale i světské, o kterých si chtějí popovídat? Mají třeba starosti s vnoučaty.
"To je úplná klasika. Já chodím na internu, velká většina jsou babičky a dědečkové. Ti mi samozřejmě to trápení s dětmi, s vnoučaty svěřují. Ta osamělost, která tam probublává, někdy mě to až vyděsí, co se všechno může dít. Mnohdy taky probíráme domácí mazlíčky a podobné věci. Samozřejmě se ten rozhovor snažím někam směřovat, aby to neskončilo u nějakých trivialit, při vší úctě k pejskům a ke kočičkám."
Proč jste se rozhodl jít do nemocnice?
"Já mám sám nemocnou páteř a říkal jsem si, že možná tu beznaděj, kterou někdy pociťují nemocní lidé, dokážu víc pochopit, než kdyby tam naběhnul nějaký mladý zdravý člověk. Mohli by si říct, že jim nerozumí. Já jsem v sobě cítil, že ty lidi lépe chápu, že jim můžu být víc nablízku. A kromě toho je to taková starobylá křesťanská tradice, že se máme starat o nemocné, navštěvovat je povzbuzovat."
Jak dlouho už docházíte na Bulovku?
"Mám za sebou dva roky. Já jsem nastoupil v lednu, před tím než vypukl covid."
Překvapilo vás něco, když jste tam přišel?
"Překvapila mě někdy ta velká míra toho utrpení a osamělosti v té dnešní době. Příjemně mě překvapila třeba trpělivost zdravotních sester a sanitářů nebo smysl pro humor. Když se tam valil ten koronavirus, tak to byla ohromná výdrž psychická i fyzická."
Jak budete vy osobně slavit Vánoce? Zajdete i do nemocnice, budete sloužit mši, budete doma?
"Zajdu do nemocnice. Protože jsem katolický kněz, tak těžištěm budou bohoslužby. Vánoce jsou jeden z vrcholů církevního roku. Samozřejmě navštívím i svoji babičku, svoje rodiče. Ale jinak my to máme jako kněží dost pracovní."
Budete sloužit půlnoční?
"Ano, já budu sloužit u sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově. To je takový kostelíček na skále. Když jedete z Prahy na jih, tak ho vidíte po pravé ruce."
Jak snášíte stěhování a změnu farnosti?
"To záleží na povaze. Proti hovoří to, že dlouho trvá, než se tam člověk seznámí s více lidmi a než naváže nějaké sociální vazby a přátelství. Ale na druhou stranu, když je tam člověk dvacet třicet let, tak už ta farnost ztratí drajv. Ta změna může být impulsem pro obě strany."
Kolikrát jste vystřídal farnost?
"Já zatím jenom jednou."
Související
-
České Vánoce
Radio Praha International připravilo vánoční stránky, díky kterým se můžete seznámit s tradičním pojetím vánočních svátků či si vyzkoušet některé z klasických receptů.
