Přerozdělování podílů v české elektroenergetice

Ekonomickou rubriku připravil Zdeněk Vališ.

Logo ČEZu

Česká elektroenergetika se už do voleb privatizovat nebude. Poté, co se nepovedlo prodat elektrárenskou společnost ČEZ, chce vláda ještě ve svém funkčním období učinit radikální změny ve struktuře elektroenergetiky. Tento týden rozhodla, že společnost ČEZ získá od státu většinový podíl v pěti regionálních distribučních společnostech a v dalších třech, kde stát už většinu ztratil, získá ČEZ alespoň blokační 34procentní minoritu. Elektrárenská společnost naopak státu prodá svůj 66procentní podíl v celostátní vysokonapěťové přenosové soustavě. Podle ministra průmyslu Miroslava Grégra vyjde výměna podílů příznivěji pro státní pokladnu.

"Kompenzace bude na základě tržního ocenění. To znamená, jak přenosové soustavy, tak majetku distribučních společností. Čili proběhne finanční vyrovnání zcela tržním způsobem. Je předpoklad, že to bude prakticky s mírným ziskem pro stát."

V Česku tak v podstatě opět vznikne energetický gigant, který ovládne prakticky celý trh a bude moci významně ovlivňovat ceny elektřiny. Možnost, na kterou ministři kývli, vlastně ještě lépe zajišťuje postavení ČEZu, než původně plánovaná společná privatizace elektrárenské společnosti v jednom balíku s přenosovou soustavou a regionálními distributory. V podmínkách privatizační soutěže bylo sice řečeno, že po určitou dobu nebude moci nový majitel své podíly prodávat, a monopol tak zůstane zachován, jenže za rok dva by vše mohlo být úplně jinak. Nějaká právní klička by se vždycky našla. Přesto byly podmínky privatizace včetně ceny, tedy více než 200 miliard korun, pro zahraniční investory natolik nestravitelné, že nakonec na ně nikdo nepřistoupil. Za této situace tedy podle ministra Grégra musela vláda podniknout příslušné kroky.

"My jsme se ocitly v situaci, kdy české elektroenergetika nenachází propojení s evropskou strukturou prostřednictvím potencionálního partnera. Neexistuje tím vlastně ani ochrana českého trhu pod záštitou strategického partnera na liberalizovaných evropských trzích s elektrickou energií, a proto se tedy musela volit specifická cesta, která - myslím si - je pro daný okamžik nejlepší. Samozřejmě neuzavírá další kroky pro privatizaci v budoucím období."

Ministr Grégr se ostatně nikdy netajil tím, že mu jde o evropský a nejen český trh. Postavení ČEZu v Česku a tím i v Evropě se tedy upevní tím, že ovládne distribuční společnosti. Přenosovou soustavu, která je vlastně prostředníkem mezi výrobci a distributory už k tomu ČEZ nepotřebuje. Stačí totiž, aby jako vlastník regionální distribuční společnosti nařídil, že se bude kupovat elektřina převážně z jeho elektráren v Česku. Liberalizace trhu s elektřinou, se kterou se začalo letos a stoprocentně má být dokončena v roce 2005, tedy dostává dosti formální ráz. Volný trh ale znamená konkurenci, a ta tlačí ceny dolu. Nicméně jak tvrdí Grégr, to je jen teorie. V praxi bude v regionu vždy monopol.

"U domácností a maloodběratelů nemůže jakákoliv konkurence vyprodukovat nějaké nižší ceny, protože ta domácnost i maloodběratel je napojen na distribuční společnost a nemůže si zavést někam dráty ke konkurenční společnosti."

Mnozí ekonomové nejsou vládním krokem nadšeni a soudí, že pro trh s elektřinou to není dobrá zpráva. Jiní naopak argumentují tím, že od začátku letošního roku vzrostl dovoz elektrické energie do Česka desetkrát a podezírají zahraniční společnosti z dumpingových cen nabízených českým distributorům. Upozorňují rovněž, že za dovoz elektřiny například do Německa se platí, zatímco za dovoz do Česka ne. Silní zahraniční výrobci by tak časem mohli prostřednictvím cen a ovládnutím distribučních společností zlikvidovat českou konkurenci, tedy ČEZ, a vytvořit třeba jiný monopol. Ještě před vládním rozhodnutím si generální ředitel ČEZu Jaroslav Miel postěžoval na to, že jeho společnost nemá prakticky šanci ovlivňovat cenu elektřiny na trhu.

"My jsme v naší nabídce zlevnili elektřinu oproti loňskému roku, ale v mém účtu za elektrickou energii se to neprojevilo. Tohle není reálně záležitost, kterou ČEZ může ovlivnit. ČEZ dodává distribučním společnostem, nedodává konečným zákazníkům a o tom, jaké jsou ceny pro konečné zákazníky ČEZ nerozhoduje. Upřímně řečeno, když budeme zlevňovat do alelujá až na nulu, tak se to nakonec stejně nemusí nikde projevit. Jinými slovy, my bychom také rádi měli vytvořeny podmínky, kdy budeme umět dodávat konečným zákazníkům."

Je zřejmé, že Zemanův kabinet, i když už sám elektroenergetiku privatizovat nebude, se nevzdává strategické vize, jak by měla v budoucnu vypadat. Tomu odpovídají i chystané rozsáhlé majetkové přesuny ve firmách se státní účastí.