Přes pomník v Rotterdamu se kukátkem podíváte, kde Masaryk bydlel
Bratislava, Washington, Mexico City, Vídeň, Rotterdam, Petrohrad, Užhorod. Všechna toto místa spojuje to, že v nich, a řadě dalších, najdete sochy nebo busty československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Od jeho narození uplynulo tento týden 167 let.
Kde vznikl první z Masarykových pomníků v zahraničí? To je otázka pro Dagmar Hájkovou z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.
„První pomník se objevil na Ukrajině v roce 1928 v Užhorodě, ale to byla součást tehdejšího Československa, tedy státu, kde byl Masaryk prezidentem. Tento pomník byl obnovený až 28. března 2002. O jeho instalaci se zasloužila česká Společnost přátel Podkarpatské Rusi. Při cestách po Ukrajině jsem viděla také pamětní desku Masaryka, která je v Rachově. To byla nejvýchodnější část meziválečného Československa“.
Původní Masarykův pomník na Ukrajině měl dramatický osud. Ke konci války ho Němci převezli do Pasova. Tam pomník objevili Američané a vrátili ho na Slovensko. Z Bratislavy se stěhoval do Hranic na Moravě. Přišla padesátá léta a s ním příkaz pomník odstranit. Vrátil se v roce 1968, ale v 70. letech byl stržen znovu a tentokrát roztaven v kroměřížských železárnách. Autorem nové busty se stal sochař Josef Vajce, který je i spolutvůrcem pomníku T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí v Praze.
Masarykovy sochy najdete i za oceánem
Jak dodala Dagmar Hájková, Masarykovy sochy najdete i za oceánem:
„Jeden z nejznámějších a největších pomníků, který byl věnován Masarykovi, stojí v Chicagu. Občas se nesprávně popisuje, že je to jezdecká socha T. G. Masaryka, ale není, protože je to blanický rytíř. Byla odhalená roku 1950, tedy v roce stého výročí Masarykova narození. Je věnována Masarykovi a jeho odkazu. Jejím autorem je Albín Polášek, který byl také autorem sochy Woodrow Wilsona, která stojí před Hlavním nádražím v Praze“.
Místa, kde jsou Masarykovy pomníky, připomínají jeho působení v zahraničí, jak pomník ve Washingtonu, tak pomník v Chicagu. Tady Masaryk v roce 1918 zažil neuvěřitelně slavnostní přivítání krajany a sympatizanty.
„Sochy, které tam byly odhalované, třeba ve Washingtonu, jsou iniciované jednak Čechy v zahraničí nebo americkými přáteli Československa, i naším státem. Jsou to jistým způsobem duplikáty. Socha ve Washingtonu je dílem Vincence Makovského už z první republiky. Další socha Masaryka stojí v Mexico Cit, na třídě T. G. Masaryka, která tak byla pojmenována již v roce 1936. A tato socha je kopií sochy, která stojí u nás na Hradčanském náměstí v Praze, což je původní Španielova socha“.
Která socha je nejzajímavější nebo se k ní pojí zajímavá příhoda z pobytu Masaryka?
„Možná je nejzajímavější socha, která byla odhalena jako poslední. Byl to listopad 2015 v Rotterdamu. Je to pomník, který má plaketu a jisté symbolické vyznění. Tento pomník věnovaný Masarykovi je v místě, kde Masaryk pobýval na podzim 1914. Hovořil tu se svými přáteli, a ujasňoval si své místo v první světové válce, svůj postoj k Rakousko - Uhersku. Svým způsobem tam načrtl budoucí Československo. Proto je tento pomník ve tvaru Československa. Je v malém zálivu, a můžete se přes něj kukátkem dívat na místo, kde původně stál hotel Weimar, ve kterém Masaryk bydlel. Hotel byl vybombardován a zničen za druhé světové války“.
Sochy Tomáše Garrigua Masaryka najdete před Českou Besedou v chorvatské Rijece, a samozřejmě u našich nejbližších sousedů - na Slovensku a v Rakousku, dodala Dagmar Hájková z Masarykova ústavu:
„Nejznámější socha je v Bratislavě a potom dvojitá busta Masaryka a Štefánika v Košicích. Socha připomíná i působení Masaryka v Topolčiankách. Když byla socha v Bratislavě odhalována, myslím že to bylo v roce 2010, tak se to setkalo i s velkou nevolí místních nacionalistů, kteří tvrdili, že Masaryk sehrál na Slovensku velmi negativní roli. A v Košicích se jednou stalo, že Masarykova busta byla postříkaná červenou barvou. Je zajímavé, že Masarykovy sochy i v současnosti dokážou někde vyvolávat takovéto negativní reakce a emoce“.
Zmínila jste také bustu ve Vídni.
„Pamětní deska na Petrském náměstí, kde Masaryk bydlel, byla odhalena už v roce 1982. Další deska je na Beethovenově náměstí na budově Akademického gymnázia, kde Masaryk v roce 1872 maturoval, ta byla odhalená v roce 2005. A busta je v areálu vídeňské univerzity, kde byla instalována v roce 1996. I to se neobešlo bez jistých diskuzí, zda člověk, který vlastně rozbil Habsburskou monarchii, by tam měl mít svou bustu. Ale pravda je, že Masaryk tam byl umístěný jako akademik, nikoliv jako politik“.
