Reakce českých politiků na zvolení George Bushe novým prezidentem USA

r_2100x1400_radio_praha.png

Spojené státy americké mají nového, v pořadí 43. prezidenta. Po neuvěřitelných několikatýdenních tahanicích kolem způsobu sčítání hlasů se jím stal čtyřiapadesátiletý Gerge Walker Bush, syn bývalého amerického prezidenta. Jeho volební demokratický konkurent, dosavadní viceprezident Al Gore přiznal svou volební porážku a uvolnil tak cestu do Bílého domu republikánovi Georgi Bushovi mladšímu. Ten bude uveden do úřadu 20.ledna příštího roku. Josef Kubeczka shrnul české reakce na jeho zvolení.

Podle prezidenta Václava Havla se Spojené státy dokázaly s těžkou situací, která po listopadových prezidentských volbách nastala, vyrovnat demokratickým způsobem a v rámci ústavních tradic.

České ministerstvo zahraničí věří, že nová americká administrativa naváže na velmi pevné vzájemné vztahy, které panovaly v době prezidentství Billa Clintona. Ve svém stanovisku oceňuje rovněž postoj viceprezidenta Alberta Gorea nepokračovat v právní bitvě s Georgem Bushem a přiznat svou porážku.

Vedení české diplomacie věří, že vztahy se Spojenými státy americkými budou i po nástupu nového prezidenta George Bushe do funkce dobré. Svědčí o tom i slova mluvčího ministerstva zahraničí Aleše Pospíšila:

"My jsme přesvědčeni o tom, že spolupráce s novou americkou administratívou naváže na ty pevné vzájemné vztahy, které panovaly během celého funkčního období Clintonovy administratívy a bude pokračováním spojenectví, jež bylo stvrzeno vstupem České republiky do Severoatlantické aliance."

Mezi českými představiteli převažuje názor, že česko-americké vztahy se s novým prezidentem nijak nezmění. Mluvčí vlády Libor Rouček to už dříve potvrdil:

"Ty vztahy jsou velmi úzké, těsné, přátelské, rozvíjejí se velmi dobře a věřím, že tomu tak bude i za nového prezidenta. Stejně tak si myslím, a česká strana je k tomu připravena, dále rozvíjet vztahy v rámci Severoatlantické aliance, v rámci těch širších bezpečnostních a obranných vztahů."

Čeští poslanci a senátoři se shodují v tom, že po usednutí George Bushe do prezidentského křesla přehodnotí Spojené státy americké do jisté míry svou zahraniční politiku. Předpokládají, že Bush bude více zdůrazňovat americké národní zájmy a bude zdrženlivější v otázkách americké účasti v zahraničních mírových operacích. Předseda senátního zahraničního výboru a bývalý velvyslanec v USA Michael Žantovský je přesvědčen, že nová americká zahraniční politika bude "mít více charakter klasické tzv. realpolitiky tak, jak ji praktikoval ministr zahraničí Henry Kissinger před 20 lety". Žantovský soudí, že závěr povolebního procesu, kdy se neúspěšný kandidát demokratů Albert Gore postavil za vítěze prezidentských voleb, prokázal sílu americké demokracie i politické kultury, neboť v jiných zemích by vedl k ústavní krizi a v méně stabilních zemích možná i k násilným konfliktům.

Georgi Bushovi mladšímu zaslali blahopřejné telegramy prezident Václav Havel, premiér Miloš Zeman a šéf české diplomacie Jan Kavan.