„Řekové čelili negativní kampani jako málokterý národ v Evropě,“ říká Kostas Tsivos

Kostas Tsivos přišel do Československa před 30 lety. Působil v diplomacii a dnes přednáší na FF UK na katedře řečtiny, kde přednáší novodobé řecké dějiny. Klára Stejskalová si s ním povídala nejen o studiích helénismu, ale i vztazích v řecké diaspoře žijící dlouhé roky v Čechách.

Kostas Tsivos, foto: Klára Stejskalová

„Snad žádný evropský národ nečelil v posledních letech takové negativní mediální kampani jako Řekové“ – říká Kostas Tsivos, který přednáší na Filozofické fakultě novodobé řecké dějiny. Do Československa přišel před 30 lety. Působil v diplomacii, dnes mimo jiné přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy novodobé řecké dějiny.

„ Na katedře helenistiky bylo studentů vždy málo. Jsme takový malý exotický obor, který tu má ovšem své místo. Cílem je seznámit dvě odlišné kultury, dva podobně velké národy. Každý rok přijímáme 3 – 6 nových studentů. Vycházíme z toho, že nebudou mít jen diplom novořecké filologie, ale že budou odborníky na oblast jižního Balkánu, zejména na Řecko a na Kypr.“

Řecká komunita v Čechách

Oba národy, jak Česko, tak Řecko udělaly ve 20. století podobnou historickou zkušenost. Prošly si obdobím diktatury, přešly do nové demokratické společnosti. Právě k období komunistického Československa se váží nadstandartní vztahy mezi oběma zeměmi. Tehdejší vláda poskytla azyl početné skupině řeckých uprchlíků.

„Masová přítomnost Řeků tady v Čechách se datuje od roku 1948 – 50 a vztahuje se konci občanské války v Řecku. Tehdejší Československo přijalo 13 tisíc řeckých uprchlíků, většinou se jednalo o lidi sympatizující s levicí. Když jsme přišli 40 let poté, byli jsme také většinou levicově smýšlející. Naši krajané z 1. generace, ti byli podobně orientovaní. Ale druhá třetí generace, která vyrůstala v komunistickém Československu, viděla politický vývoj poněkud odlišně, jinak a hodně z nich nám pomohlo se podívat na život v Československu realističtějším pohledem, než jsme si představovali před naším příchodem.“

Kostas Tsivos si i dnes vybavuje dojem, jaký na něj Československo v 80 letech 20. století udělalo.

„ Životní úroveň tehdejšího Československa nás příjemně překvapila, protože tu byla z několika pohledů mnohém vyšší než v Řecku. Ať už jde o úroveň zdravotnictví nebo vzdělávání. Ale mentalita tu je odlišná. Rok nám také trvalo, než jsme se naučili jazyk. Teprve pak jsme přešli na jednotlivé fakulty.“

Za krizi si můžeme sami

O Řecku se v posledních letech napsaly stovky článků. Kostas Tsivos dění ve své rodné zemi často komentoval v českých médiích. Otázkám na dění v rodné zemi čelil i mezi přáteli.

Kostas Tsivos, foto: Klára Stejskalová

„ Je brzy odhadnout, jaký dopad má mediální kampaň, které jsme jako Řekové čelily, v české, ale třeba i německé společnosti. Do roku 2010 obecně panovaly o životě v Řecku klasické stereotypy. Ale po masivní negativní kampani se pohled na naši zemi změnil. Neznám případ jiného evropského národa, který by podlehl v posledních letech masové psychoanalýze s důrazem na negativní vlastnosti, negativní stereotypy. Vnímám to i ze strany mých českých příbuzných, kamarádů, kteří se mne ptali, jak je to např. s řeckými důchody. Ale z mého úhlu pohledu samozřejmě velkou vinu neseme my - samotní Řekové, protože jsme volili reprezentaci, která Řecko zavedla tam, kam ho zavedla.“

Kostas Tsivos dnes žije v Česku 30 let, má tu rodinu, děti a dnes i české občanství. Ale některé řecké vlastnosti dodnes nezapře.

„ To, čím se vyznačujeme v zahraničí je inklinace se scházet, povídat si, diskutovat. Za typickou řeckou vlastnost považuji také schopnost improvizace. A to, co my tu nejvíc chybí, co mne nejvíc přitahuje k mé domovině, to je řecká gastronomie.“