Román Terror audioknihou roku 2018
Audiokniha je stále oblíbenějším společníkem. Soutěž krásy mluveného slova, zvuku i designu nosičů se letos odehrála v komorních prostorách pražského kina Atlas. Zvláštní cenu akademie vydavatelů za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova převzal z rukou loňského laureáta Zdeňka Svěráka herec Josef Somr.
„ Letos jsem to opravdu nečekal. Minulý rok jsem si říkal, že bych mohl. To jsme zvítězili s Kingem, s velmi známou knihou, která byla taky na víc hlasů. Tam jsem si říkal, že by se to chytit mohlo. Letos jsem šel do tohoto sálu s tím, že prostě nic nevyhraju, protože by to bylo moc štěstí najednou, vyhrát po roce vlastně totéž. Navíc jsem si říkal, že ta kniha je přece jenom taková těžší, a že třeba tak nechytne posluchače, ale v tom jsem se mýlil.“
Vydavatelství OneHotBook uspělo také v kategorii Nejlepší design a Nejlepší zvuk s audioknihou Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce. Porota hodnotila kromě vzhledu jako přínos pro životní prostředí lepenkový obal, který nápaditě využil papírovou kapsu místo plastového upevnění pro nosič.
Nejlepší audioknihou pro děti a mládež se stala Prašina od Vojtěcha Matochy z vydavatelstvcí Tympanum.
Nejlepší dramatizaci a Cenu posluchačů získala Jedlová samota německé spisovatelky Andrey Marii Schenkelové. Nejlepší interpretkou se stala Taťjana Medvedská za Dopisy Milady Horákové. V hodnocení mimo kategorie vybrala porota knihu Erika Taberyho Opuštěná společnost.
Zabodovalo i vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis
V kategorii Dramatizace se na třetí místo dostala kniha P.G.Woodehouse „Případů se ujímá Jeeves“. Pět povídek slavného britského humoristy, ve kterých ožívá svět staré dobré Anglie s mladými pány v kamaších, jejich strýčky, tetami, snoubenkami, komorníky a čaji o páté.Na druhém místě v takzvané "mimo kategorii" byla vyhlášena kniha „Nebojte se klasiky! 21 W.A.Mozart Don Giovanni“. Dramatizace Jana Jiráně podle libreta Lorenza da Ponte v podání známých českých herců s ukázkami hudebních pasáží jednoho z nejslavnějších děl světové operní literatury.
Radioservis se může letos chlubit prvním místem v kategorii Nejlepší interpret, kdy si cenu odnesl Petr Čtvrtníček, který namluvil knihu Jáchyma Topola Citlivý člověk pod vedením režiséra Petra Mančala. Hrdinové Topolova románu, kočovný herec se svou alkoholickou ženou a dvěma synky křižují Evropu, aby se pokusili nakonec nalézt staronový domov na březích Sázavy. Román ze současnosti se dotýká témat, která znepokojují lidstvo odjakživa a žádné z nich není natolik nedotknutelné, aby nemohlo být pomocí rafinovaně používaného jazyka zironizováno a obráceno z líce na rub a zase nazpátek.
Nejlepší interpret a nejlepší jednohlasá četba pod taktovkou rozhlasových režisérů
Petru Čtvrtníčkovi přinesl letošní ročník soutěže hned dvě ocenění. Citlivého člověka načetl pod vedením režiséra Petra Mančala. Druhé získal v kategorii nejlepší jednohlasá četba v režii Michala Bureše s audioknihou Jana Rudiše Český ráj. Petr Čtvrtníček je v oblasti nahrávání audioknih vlastně nováčkem, a tak se nabízí otázka, co pro něj ocenění znamená:„Nechci přeceňovat svoje výkony, ale jsem za tu práci rád, jsem za ni nesmírně vděčný, a když se to někomu líbilo, tak chci poděkovat režisérům, kteří mě k tomu přizvali, kteří měli odvahu vlastně mi to svěřit, potom jaký mám obraz před národem. No a pak chci poděkovat sobě, že jsem v sobě našel dostatek kázně a trpělivosti se na tu práci připravit, a pak to udělat, tak jak jsem v tu chvíli mohl a uměl, no.“
Čekal jste, že něco takového budete někdy dělat? Je to jiný obor než herectví jako takové?
„No tak já jsem si to přál vždycky, protože jsem rozhlasové hry a vůbec mluvený slovo poslouchal daleko víc než hudbu. Říkal jsem si, jak se já tam můžu postavit k tomu mikrofonu, od kterého zrovna odešel například pan Kemr, Viktor Preiss a takovýhle bardi – no vidíte…tak nakonec na starý kolena mě k tomu pustili a jsem za to rád.
Audioknihy společníky na cestách i při fyzické práci
Podle režiséra Michala Bureše, který má na úspěchu Českého ráje s Petrem Čtvrtníčkem také svůj velký podíl, jsou audioknihy stále oblíbenějším médiem, které se stále více prosazuje. Důvodem je určitě možnost poslechu četby, která je kvalitní a zároveň se při ní můžeme v současné zrychlené době věnovat dostatečně i jiným manuálním činnostem.„Vzniká tam ještě jedna věc, to je ta přidaná hodnota, která se nedá vyčíslit vůbec, která je osobním vkladem těch tvůrců. Ta věta je stejně napsaná, ale interpretace jí dodává ještě jiný rozměr, jak to tady vlastně zaznělo i v případě vítězné Jedlové samoty, nebo v případě i toho mého „Českého ráje“ s Petrem Čtvrtníčkem, který je románem postaveným výhradně na dialogu. Což bylo o to obtížnější. Poetika toho textu tkví až v tom, že ten autor je za každou z těch postav. On to vymýšlí, on ty repliky osnuje a on skládá ten celý příběh. A velmi umně ho skládá. Je to radost a je to svátek všech milovníků audioknih.
Nejlepší mistři zvuku i režiséři se mohou chlubit rozhlasovou zkušeností
Úspěch audioknihy hodně závisí nejen na režisérovi, ale i na výběru herce. „Obsazování je velká magie, něco může člověk odhadovat, ale pak třeba zjistí, že ten svazek úplně nefunguje, zvlášť když jde člověk do neznáma. Nebýt Petra Mančala, tak po Petrovi Čtvrtníčkovi jako interpretovi se vší úctou budu trošku pochybovat, ale když jsem slyšel ten jeho výkon v Citlivém člověku, tak jsem si říkal, to je zajímavá výzva. Topol není vůbec snadný text. Je to současný český text. Rudiš, ten taky není vůbec snadný text. To obsazení je samozřejmě i magie v případě těch nosičů, které vznikají bez koruny veřejné podpory, že to musí být taky osobnost, která to prodá, to cédéčko. Tím pádem se člověk dostává trošku do kleští, do zvláštního dilematu, když by režisér chtěl někoho obsadit, ale producent řekne, že to není ještě přesně ta tvář z titulní strany“, říká Michal Bureš, režisér, který se věnoval audioknihám od samého počátku.„Ty časy, kdy byly audioknihy vnímány jako knihy pro nevidomé nebo knihy pro ty, kteří nechtějí číst, tak ty časy jsou jinde. Je to jako svébytná disciplína, svébytný žánr, něco co lidé aktivně vyhledávají, právě proto, že to nabízí tu přidanou hodnotu a myslím si, že to bude pokračovat dál. Projíždíte éterem a ladíte stanice a zjistíte, že na každé páté zní ta stejná písnička. Tak toho máme plno. Lidé jsou toho už trošku přesyceni a chtějí něco, co je posune někam dál, co jim umožní přemýšlet. Co jim umožní vrátit se možná k tomu prapůvodu toho, proč tady jsme a to jsou audioknihy určitě tím pravým receptem.“
Veletrh Svět knihy představí vítěze audioknižních cen veřejnosti
V roce 2018 se na trhu objevilo 283 nových titulů a prodalo se téměř 300 tisíc audioknih. Největší zájem je o detektivky a beletrii, hodně se kupují také nosiče s tématy pro děti a mládež. Asociace vydavatelů audioknih vyhlašuje každoročně soutěž o nejlepší audioknihu roku, a to v devíti kategoriích.
Novinkou v udělování cen je Cena Bystrouška pro dětské audioknihy. Má tři věkové kategorie: do šesti, do jedenácti a od dvanácti let. O cenách rozhoduje dětská porota, složená z dětí dramatického kroužku, každý rok jinde. Přihlásit se mohou do této soutěže audioknihy vydané v uplynulém školním roce. Bystrouška má za sebou nultý ročník, jehož dětskou porotu vytvořil Dismanův rozhlasový dětský soubor. Rok 2018 znamenal vítězství pro audioknihu Paní Láryfáry s Danou Syslovou, Doktor Proktor a velká loupež zlata s Davidem Novotným a Podivný případ se psem s Matoušem Rumlem. Ani letos nebudou audioknihy chybět na veletrhu Svět knihy 9. - 12. května na Výstavišti v Praze. V pátek 10. 5. ve 13 hodin se ve Velkém sále uskuteční prezentace výsledků soutěže o nejlepší audioknihu za přítomnosti předních českých interpretů a tvůrců. Vydavatelé budou míst na veletrhu své stánky, u kterých nebudou chybět novinky, setkání s tvůrci a interprety, ale také "křty" a besedy s autory.