Ruchadlo. Vynález, který byl bratrancům Veverkovým málem ukraden

Ruchadlo bratranců Veverkových, foto: archiv Národního zemědělského muzea

Ruchadlo vynalezli bratranci Veverkové. Tuhle větu si z dějepisu asi pamatují všichni. Kdo však byli Veverkové a co to ruchadlo vlastně bylo? Další skvělý český vynález.

Ruchadlo bratranců Veverkových,  zdroj: Wikimedia Commons,  CC0

"Nastal rok 1827. Tehdy se v království českém objevilo zvláštní oradlo, které znamenalo převrat v tisícileté historii tohoto nejdůležitějšího a nejpotřebnějšího nářadí. Jeho vynálezce připadl na zdánlivě jednoduchou myšlenku. Hák byl upraven tak, aby půdu nejen rozhrnoval a kypřil, ale i převracel, mísil a drobil. Jenom rozdrobená půda je totiž zárukou vysoké sklizně."

Pomník bratranců Veverkových v Pardubicích,  foto: Topi Pigula,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

Takto přiblížil ruchadlo rozhlasový pořad Toulky českou minulostí. Ale proč ruchadlo? Proč ne pluh? Možná někdo na poli řekl: to to pěkně ruchá, tedy drolí půdu. A nový název byl na světě. Doma mu však přezdívali Veverče.

Veverkovi - síly spojili sedlák a kovář

Kdo byli vynálezci ruchadla Václav a František Veverkovi? Pocházeli z Rybitví u Pardubic a žili jen pár domků od sebe. Když se sedlák František v roce 1823 ženil, zapomněl prý vrchnostenské povolení k sňatku a musel pro něj uhánět na koni 14,5 kilometrů tam a zase zpátky a to byl studený leden.

Rodný dům bratranců Veverkových,  v němž měl později Václav Veverka kovárnu,  foto: Zdeněk Pražák,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 2.5

Začal hospodařit a poznal, jak je obtížné orání půdy. Snažil se všemožně vylepšovat nářadí. Už jako mladý zkonstruoval fukar, oddělující zrno od plev. Jeho fukary se používaly ještě padesát let po jeho smrti. Jako hodinář samouk spravoval v celé vsi i hodiny.

Myšlenkou sestavit pluh se zabýval dlouho. Zašel do kovárny za bratrancem Václavem a radlice dostala tvar stočeného prohnutého válce. Hloubka orby se dala seřizovat na hřídeli. Aby radlice držela směr, a na to přišel praktik kovář, vznikla pevná ližina, která doslova lízala půdu a radlice se nevychylovala. A vynález byl na světě.

Veverkovi za vynález nedostali ani korunu

Pomník v místech první vyorané brázdy v Rybitví,  foto: Josef Hron,  Wikimedia Commons,  CC0

První brázdu novým ruchadlem vyorali bratranci za kovárnou v Rybitví v roce 1827. Z vynálezu však nic neměli, dodal Lubomír Minařík, správce v jejich rodném domku.

"Oni z toho neměli žádné zisky, takže se utápěli v dluzích a museli usedlost i rodný domek opustit. Jejich autorství se potvrdilo až po 40 letech od jejich smrti. Přivlastnili si ho určití lidé, kteří v tom uměli chodit a začali z toho profitovat."

Ruchadlo bratranců Veverkových,  foto: archiv Východočeského muzea Pardubice

Bratranci Veverkové byli prostí venkovští lidé a těšilo je, že jejich řešení funguje. Netušili však, že mohou vynález přihlásit jako patent a vyřešit tak svoji složitou finanční situaci. Využili ho však jiní. Hospodářský úředník Jan Kainz z Choltic viděl ruchadlo při práci a poznal jeho hodnotu. Nechal ho podle vzoru vyrobit u choltického kováře Jana Pechmana a v roce 1832 ho poslal na hospodářskou výstavu do Prahy s označením Kainzův pluh, jako svůj vynález.

Hrozilo, že jméno Veverkových bude neznámé

Ruchadlo,  foto: archiv Národního muzea v Praze

Ruchadlo mělo úspěch. Kdyby se nenašli lidé, kteří se zastali autorství bratranců Veverkových, jejich jméno by možná dnes nikdo neznal.

Například básník Josef Jaroslav Langer v časopise Čechoslav napsal že vynález Veverkových se v okolí Rybitví používá k orbě už několik let. Tady se objevil historický omyl, protože Langer napsal, že Veverkovi byli bratři, a to se pak dlouho tradovalo.

Model ruchadla bratranců Veverkových,  foto: archiv Národního muzea v Praze,  CC BY-NC-ND 4.0

Veverkových se zastal i profesor hospodářství na lyceu v Hradci Králové Ignác Lhotský. Spolu s Langrem se obrátil na řadu svědků a na Hospodářskou společnost. Spis se ale údajně ztratil a bratranci se přiznání autorství nedočkali.

"Václav Veverka odchází do Bukoviny nad Labem, kde umírá roku 1849. František nejdřív odchází do Břehu, tam jim vyhoří domek, pak šel do Přelouče do pastevny, kde také umírá roku 1849. Oba dva umírají v únoru, ale jeden o deset dní dřív," dodal Lubomír Minařík.

O dvacet let později se vyšetřování autorství chopil redaktor Hospodářských novin Karel Procházka. Znovu se obrátil na lidi z Rybitví, kteří mu původ vynálezu bratranců potvrdili. Ani jemu se však nepodařilo úřední ověření získat.

Přešlo dalších zhruba patnáct let a záležitosti se začal věnovat jednatel Hospodářského spolku v Pardubicích František Vratislav Sova. Ten znovu prostudoval předchozí spisy, znovu vyslechl svědky. A v roce 1883 vydal knížku Vynálezci ruchadla, ve které autorství Veverkových prokázal. V Pardubicích a v Rybitví jim byl odhalen pomník a od té doby už autorství Veverkových nikdo nezpochybňoval.

13
50.056315687707
15.698298594028
default
50.056315687707
15.698298594028
klíčové slovo:

Související