Šanghajský žebříček 2025: Mezi tisícovkou nejlepších univerzit na světě je pět českých
Mezi tisícovkou nejlepších univerzit na světě je podle letošního vydání prestižního světového žebříčku vysokých škol ARWU (Academic Ranking of World Universities) pět českých univerzit. Nejvýše se umístila Univerzita Karlova, následovaná Masarykovou univerzitou a Univerzitou Palackého v Olomouci.
Žebříček ARWU, tzv. Šanghajský žebříček, patří společně s žebříčkem Times Higher Education a QS World University Rankings k nejprestižnějším univerzitním žebříčkům světa. Soustředí se především na hodnocení výkonu univerzit v oblasti vědy a výzkumu. Mezi kritéria patří počet citací v známých vědeckých časopisech Science a Nature a jiných odborných publikacích a také například počet pracovníků a absolventů, kteří získali Fieldsovu medaili (vědecké ocenění za práci v oblasti matematiky) či Nobelovu cenu.
ARWU každoročně hodnotí přes 2500 univerzit z celého světa a z nich sestavuje seznam tisíce nejlepších. V letošním vydání má Česká republika pět zástupců, přičemž nejlépe se opět umístila Univerzita Karlova, která se drží v rozmezí 301. – 400. místa.
Jak uvádí webové stránky ARWU, Univerzita Karlova má aktuálně přibližně 49 000 studentů, z toho 8 700 ze zahraničí. Nabízí více než 300 studijních programů napříč různými obory. „V souladu s myšlenkami zakotvenými ve své zakládající listině se Univerzita Karlova snaží být centrem excelentního výzkumu a vzdělávání, místem, kde se uchovávají a předávají budoucím generacím trvalé hodnoty, znalosti a dovednosti, a hrát klíčovou roli ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. Aby tohoto cíle bylo dosaženo, akademičtí a výzkumní pracovníci se silně zaměřují na vědeckou činnost a její propojení s výukou a učením,“ píše web.
Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková k výsledkům uvedla, že univerzita vnímá žebříčky jako užitečný, i když specifický typ zpětné vazby. „Naším cílem je dále rozvíjet otevřené výzkumné prostředí, což se přirozeně projeví i v mezinárodním srovnání. Jdeme cestou specifických programů s co nejmenší administrativní zátěží a otevřeností domácím, zahraničním i vracejícím se uchazečům. Velké příležitosti pro zlepšení podpory a dalšího rozvoje vidíme v práci s výzkumníky na doktorandské a postdoktorandské úrovni. To vše aktuálně promítáme do strategického záměru UK na dalších pět let,“ citoval Králíčkovou server Věda a výzkum.
Druhou nejlépe hodnocenou českou univerzitou v aktuálním žebříčku ARWU se stala Masarykova univerzita v Brně (MUNI). Podle organizátorů žebříčku patří mezi klíčové lídry a vlivné instituce v oblasti vysokoškolského vzdělávání ve střední Evropě.
„V současné době nabízí Masarykova univerzita přes 600 studijních programů a usiluje o to, aby byla univerzitou s mezinárodně respektovaným vědeckým profilem a výsledky výzkumu viditelnými v evropském měřítku. Díky svému bezprecedentnímu úspěchu v národních i mezinárodních soutěžích o výzkumné granty v posledních letech mohla Masarykova univerzita značně investovat do infrastruktury, zejména do nového kampusu otevřeného v Brně v roce 2010, s ambicí kombinovat vysoce kvalitní výuku s originálním výzkumem v nejmodernějším zařízení,“ píše mimo jiné o brněnské univerzitě web ARWU.
Masarykova univerzita se v Šanghajském žebříčku v posledních čtyřech letech stabilně umisťuje v intervalu 401–500. Letos se v rámci tohoto intervalu umístila o 20 příček výše, než v roce předchozím.
„Oproti loňsku jsme zaznamenali významnější zlepšení v klíčovém indikátoru, a to v počtu článků publikovaných v prestižních časopisech Nature & Science. Řada přijatých opatření k posilování kvalitní vědy na naší univerzitě zjevně přináší své výsledky. Ať už jde o opatření rozpočtová, vedoucí ke stimulaci tvorby kvalitních publikací, či nástroje umožňující zaměstnávat nově příchozí špičkové vědce, čímž je například MUNI Award in Science and Humanities,“ komentoval umístění v žebříčku rektor MUNI Martin Bareš.
Třetí příčku mezi českými univerzitami obsadila Univerzita Palackého v Olomouci, která se v letošním vydání žebříčku ARWU umístila v rozmezí 701. – 800. místa. Ve srovnání s předchozím rokem si pohoršila a vrátila se na úroveň, kde byla naposledy před třemi lety. ARWU na svém webu připomíná, že tato instituce, založená v roce 1573, je druhou nejstarší univerzitou v Česku.
„Dnes představuje moderní univerzitu 21. století, která zaujímá významné místo v českém a středoevropském vzdělávání, kultuře a výzkumu. Je to moderní výzkumná univerzita, která provádí špičkový vědecký a akademický výzkum ve svých několika mezinárodních výzkumných centrech v oblastech od medicíny přes přírodní vědy až po humanitní vědy. Absolventi univerzity se úspěšně uplatňují na regionálním, národním i mezinárodním trhu práce,“ stojí ve zprávě.
ČTĚTE TAKÉ
V žebříčku tisícovky nejlepších vysokých škol se dále umístily ještě dvě české instituce – České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) a Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), obě shodně na 801. – 900. místě.
ČZU sice oproti roku 2023 v celkovém žebříčku poklesla, ale ve třech oborech se umístila mezi TOP stovkou univerzit na světě. „V oblasti Zemědělské a lesnické vědy jsme se umístili na 24. místě na světě a na 5. místě v Evropě. V oblasti Ekologie jsme na 51. – 75. místě na světě. A v oblasti Vodní zdroje jsme na 76. – 100. místě na světě,“ uvedla univerzita na svém facebookovém profilu.
V loňském roce se mezi tisíc nejlepších univerzit světa podle ARWU zařadilo také Vysoké učení technické v Brně. Letos se však v žebříčku neobjevilo. Na druhou stranu si VUT polepšilo v žebříčku QS World University Ranking, který při hodnocení univerzit uplatňuje odlišná kritéria než ARWU.
Žebříčku ARWU již tradičně dominuje Harvard University, která si udržela první místo nepřetržitě po dobu třiadvaceti let. Nejvýše umístěnou evropskou univerzitou je britská University of Cambridge, která letos obsadila čtvrtou pozici.
