Sbírky exilové a samizdatové literatury dorazily do ČR

r_2100x1400_radio_praha.png

Sbírky z exilového Dokumentačního střediska československé nezávislé literatury v bavorském Scheinfeldu-Schwarzenbergu byly 4. září převezeny do prozatímního archívu Československého dokumentačního střediska v Dobřichovicích u Prahy. Kamión s literaturou dorazil do Dobřichovic 4. září.

"Badatelsky je zvlášť zajímavá velká knihovna cizojazyčné literatury k dějinám evropského komunismu a opozice vůči němu, jež čítá tisíce svazků," řekl ČTK předseda správní rady Československého dokumentačního střediska Vilém Prečan. "Chceme se zabývat tou lepší minulostí Československa, totiž hnutím odporu, neveřejnými dějinami," poznamenal.

Kamión se stohy samizdatových knih a časopisů, s knihami vydanými v exilu, sbírkami videokazet, audiokazet, fotografií, s korespondencí a dokumenty o občanských iniciativách, ale i s dokumentací exilových organizací, spolků a jednotlivců, otevřeli socioložka Jiřina Šiklová a spisovatel Ludvík Vaculík.

"Nebude to žádná veřejná knihovna, bude to především badatelské středisko pro dějiny antitotalitní rezistence," řekl ČTK k nejbližším cílům dobřichovského archívu Prečan.

První část sbírek byla do země převezena již před rokem. Konečným sídlem střediska, které se zabývá dějinami domácího i exilového protitotalitního odboje v době komunistického režimu, se má stát budova Národního muzea v Karmelitské ulici na Malé Straně. "Úplné uspořádání archivu bude trvat čtyři až pět let," předpokládá Prečan.

Badatelé v archivu naleznou mimo jiné i dokumenty české a slovenské redakce rozhlasové stanice Svobodná Evropa, 1500 samizdatových knih a časopisů, 8000 knih vydaných v exilu, množství samizdatových textů i archív k událostem Pražského jara 1968.

Účastníci otevření kamiónu, mezi nimiž byl i místopředseda Senátu Petr Pithart, zavzpomínali na složité a mnohdy dobrodružné převážení samizdatové literatury z bývalého Československa na Západ, do kterého se zapojili i někteří diplomaté bývalého západoněmeckého velvyslanectví v Praze.

Exilové dokumentační středisko založila v polovině 80. let skupina českých exilových intelektuálů. Před šesti lety se Prečan a jeho kolegové rozhodli založit badatelské středisko pro dějiny antitotalitního odboje doma i v exilu. Vytvořili Nadaci Československého dokumentačního střediska, která se na jaře 1998 transformovala v obecně prospěšnou společnost.