Sbírky u vánočních stromů inicioval před sto lety spisovatel Rudolf Těsnohlídek

Le premier l'Arbre de Noël de Brno en 1924, photo: 'Rudolf Těsnohlídek a vánoční strom republiky' / Moravské zemské muzeum, Brno

Kasička pod vánočním stromem je v řadě měst. Najdete ji i na Pražském hradě, odkud půjdou vybrané peníze pro dětské vesničky SOS. Loni se vybralo přes 180 tisíc korun. Tradici vánočních kasiček založil spisovatel a básník Rudolf Těsnohlídek.

Foto: Zdeněk Truhlář, archiv ČRo

Rudolf Těsnohlídek
Před 100 lety se vydal s přáteli do lesa pro vánoční stromek. Našli tam a zachránili téměř zmrzlé batole. Právě tato událost přivedla spisovatele Těsnohlídka k hlubšímu zájmu o osudy opuštěných dětí a k založení tradice charitativních sbírek u vánočních stromů. A ta trvá dodnes.

Matka byla odsouzená k pěti měsíčům těžkého žaláře

22. prosince 1919 vyrazil Rudolf Těsnohlídek do lesa u Bílovic nad Svitavou. Šel s ním malíř František Koudelka a úředník Josef Tesař. Pod smrkem našli promrzlou 17měsíční holčičku. Její matku později vypátrali četníci. Byla jí pětadvacetiletá služka z Netína a otcem ruský zajatec z první světové války. Byla odsouzená k pěti měsícům těžkého žaláře. Jak řekla četníkům, jako svobodná matka nemohla sehnat žádnou službu a to ji dohnalo k zoufalému činu.

Ale všechno mělo šťastný konec. Holčičku Lidušku adoptovali bezdětní manželé Polákovi z Brna a ona se později provdala do Prahy. Zemřela v roce 1997 v 78 letech. Místo v lese, kde se jako holčička podruhé narodila, připomíná malý pomník.

Vánoční strom na náměstí Svobody v Brně, reprofoto z knihy Rudolf Těsnohlídek a Vánoční strom republiky, vydané Moravským zemským muzeem v Brně
Těsnohlídka, autora lyrické bajky Liška Bystrouška, přivedla událost k myšlence pomoci opuštěným dětem. Inspiroval ho kodaňský zvyk stavět o Vánocích na náměstí strom (poprvé v roce 1914), u kterého by se vybíralo pro potřebné. V bílovických lesích byl pokácen první československý vánoční strom, který byl převezen do Brna na náměstí Svobody. Tady byl 13. prosince 1924 slavnostně rozsvítil za účasti významných brněnských osobností.

Těsnohlídek se splnění svého snu nedožil

Peníze na domov pro opuštěné děti se scházely pomalu. Základní kámen Dětského domova Dagmar v Brně byl položen po čtyřech letech a otevřen v prosinci 1929. Rudolf Těsnohlídek se toho ale nedožil. V 45 letech se v roce 1928 zastřelil v redakci Lidových novin, kde pracoval.

Reprofoto z knihy Rudolf Těsnohlídek a Vánoční strom republiky, vydané Moravským zemským muzeem v Brně
Po Brně se vánoční stromy s dobročinnými sbírkami objevily také v dalších městech. V Plzni se rozsvítil už v roce 1925. Ve stejný rok vztyčili 20. prosince svůj první strom také v Praze na Staroměstském náměstí. Tradici přetrhla německá okupace. Charita se obnovila znovu po válce a peníze pomáhaly válečným sirotkům.

Tradice charitativních sbírek byla za komunismu načas obnovená Irenou Svobodovou, manželkou prezidenta Ludvíka Svobody. Ta na Vánoce 1968 poprvé uspořádala sbírku pro SOS dětské vesničky, které se tehdy začaly stavět.

Stejný účel má také vánoční strom na Pražském hradě. Na tradici v roce 1992 navázala Olga Havlová. Po ní štafetu přebraly Dagmar Havlová, Livia Klausová i Ivana Zemanová. Rekordní byl rok 1993, tehdy sbírka vynesla přes dva miliony korun.