Schlingovo fantazírování

Státní příspěvek až 90 tisíc korun na nákup nového osobního automobilu by mohl získat každý občan, pokud by se rozhodl dát své vozidlo starší patnácti let do šrotu. Vyplývá to ze záměru, který údajně vypracovává ministerstvo dopravy. Jak uvádí Zdeněk Vališ, nápad by to byl bezesporu zajímavý, pokud by neměl tu chybičku, že pochází z říše snů.

Všem motoristům, kteří mají hluboko do kapsy, a příliš je tudíž netíží sny o nejnovějším modelu mercedesu, se musí oči rozzářit. Stát by jim na nové auto v ceně do čtvrt miliónu korun přispěl více než třetinou a ještě by leckoho zbavil starosti s odklízením staré rachotiny. I když ne přímo s aplausem, jistě alespoň se souhlasným pokýváním hlavy by na takový návrh reagovaly všechny ekologicky cítící duše. Automobilismus je sice zlo, ale nová vozidla odpovídající stále přísnějším nárokům na ochranu životního prostředí jsou přece jen trošíčku menším zlem. Snížení ekologické zátěže jde ostatně ruku v ruce se snahou snížit průměrné stáří vozového parku v Česku, dosahující dnes téměř čtrnáct roků.

Právě hrozba, že se Česko stane vrakovištěm Evropy, vede ministerstvo dopravy k úvahám o tak velkorysém dárku méně movitým motoristům. Brát ohled na životní prostředí a na bezpečnost na vozovkách je samozřejmě v zájmu všech. Přesto si člověk musí položit otázku, nakolik je návrh vůbec reálný. Odvolávat se na Německo, které v devadesátých letech vyzkoušelo podobnou metodu v praxi, není zřejmě příliš korektní. Řeč je o financích. Kde vzít v českém státním rozpočtu potřebné desítky miliard? Celá kampaň, která by podle představ jejích autorů měla trvat dva až tři roky, by prý stála víc než výstavba Temelína. Ministr dopravy Jaromír Schling sice uvádí, že na úhradě by se mohly podílet i pojišťovny a leasingové firmy. Jenže jeho víru silně relativizuje onen nešťastný kondicionál - by mohly. Ale i kdyby mohly, tak reálně snad jen v řádu miliónů, nikoliv miliard. Zdravý rozum prostě hodnotí celý návrh jako výplod z říše snů.

Pravda, výrobcům aut by akce na nějaký čas zvýšila odbyt. Ovšem těch modelů, které by se vešly do limitu 250 tisíc korun, zase na trhu moc není. Třeba u mladoboleslavské škodovky to jsou jen nejlevnější fabie. Spíše tedy může vzniknout dojem, že je tu snaha pomoci při rozjezdu nové automobilky, kterou u Kolína buduje Toyota, Peugeot a Citroën. Má přece vyrábět malé automobily v ceně kolem 200 tisíc korun, takže se krásně vejdou do uvažovaného limitu pro dotované vozy. Na druhé straně by státní přípěvek na nové auto zasadil těžkou ránu dovozcům ojetých aut. V živé paměti je ještě jejich agresivní vystoupení v Praze koncem loňského léta, když si silniční blokádou vynucovali zvýšení věkové hranice pro dovoz ojetin. Tu totiž nový zákon snížil na pět let. Dovozci žádali hlavu ministra dopravy a jejich požadavky podpořila opozice. Nedávno se jí také podařilo prosadit ve sněmovně opětovné zvýšení věkové hranice ojetin na osm let, což dovozci přijali s nadšením. Projekt státní dotace na nové auta mohou proto dovozci považovat třeba i za Schlingovu pomstu kvůli loňské potupě, za možnost dopřát si chvilkovou rozkoš tím, že dovozcům jeho plán patřičně zvedne adrenalin v krvi. Ať tak či onak, ke spekulacím o projektu přímo vybízí skutečnost, že návrh nehodlá Schling předložit současné vládě, ale chce ho zanechat v šuplíku svému nástupci ve vládě, která vzejde z nadcházejících voleb.