Senát znovu navrhl uznání protikomunistického odboje zákonem

Senát znovu navrhl zákonem uznat protikomunistický odboj a ocenit jeho aktéry. Předloha má umožnit aktivním účastníkům třetího odboje získat postavení válečných veteránů. Levicovým senátorům, kteří návrh označovali mimo jiné za další pokus o politický výklad dějin, se zákon nepodařilo zamítnout. Předlohu tak nyní dostane k projednání sněmovna a také koaliční vláda, která se k prosazování takovéto normy přihlásila. S téměř identickým návrhem senátorů ODS v čele s Jiřím Liškou se horní komora ztotožnila už předloni v březnu, v bývalé sněmovně jej ale kvůli jejímu rozpolcenému předvolebnímu složení nedokázala prosadit. Podle Lišky se návrh týká těch, kteří se proti nástupu nesvobody a jejímu trvání snažili něco dělat, dobrovolně a s vědomím vysokých trestů, které jim jako nepřátelům vládnoucí moci hrozily. "Přijetí zákona je výrazem prosté lidské úcty k těm, kteří se postavili proti komunismu," dodal předseda senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM Jaromír Štětina (za STAN). Návrh počítá s tím, že bojovníci proti komunismu by měli mít podle míry svého zapojení nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Osvědčení má vydávat ministerstvo obrany na základě souhlasného stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Účastníci třetího odboje by postavení válečných veteránů mohli získat stejně jako ti, kteří bojovali proti nacismu za druhé světové války ne jako vojáci. Mezi odpůrce normy patřil kromě levicových senátorů také místopředseda horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL). "Už nikdy nebudu hlasovat pro přijetí zákonů, které hodnotí minulost," uvedl s poukazem na boje kolem ústavu pro studium totalit.