Ačkoliv armáda chtěla utajit jméno českého vojáka, který v pondělí zahynul při teroristickém útoku v Afghánistánu, dostalo se na veřejnost díky webu prezidentské kanceláře. Na ní totiž byla zveřejněna kondolence, kterou rodině zabitého vojáka adresoval prezident Václav Klaus.
Ačkoliv armáda chtěla utajit jméno českého vojáka, který v pondělí zahynul při teroristickém útoku v Afghánistánu, dostalo se na veřejnost díky webu prezidentské kanceláře. Na ní totiž byla zveřejněna kondolence, kterou rodině zabitého vojáka adresoval prezident Václav Klaus. Píší o tom Lidové noviny. Prozrazení vojákovy totožnosti vyvolalo podle deníku v armádě údiv i zděšení. Mluvčí generálního štábu Mira Třebická potvrdila, že armáda chtěla jeho rodinu ušetřit mediálního tlaku. Nehodlá při jakýchkoliv příležitostech zveřejňovat jména příslušníků speciálních jednotek. Podle bezpečnostního experta Pavla Štalmacha pracují vojáci speciálních sil v hlubokém utajení a jejich identita by měla zůstat skryta i po smrti. Jinak by mohli být ohroženi i další vojáci. Zveřejnění jména rozladilo i rodinu zabitého vojáka, Požádala vojenskou policii, aby ji chránila před novináři.
Foto: archiv Radia Praha
Ministr vnitra Ivan Langer přišel s radikálním návrhem, jak zkrotit nedisciplinované řidiče. Čím víc trestných bodů za dopravní přestupky, tím dražší povinné ručení, chce prosadit podle Mladé fronty Dnes. Změna by se dotkla všech, kteří mají na sebe napsané auto, tedy několika milionů lidí. Se změnou počítá novela zákona o policii, o které mají poslanci jednat na právě probíhající schůzi sněmovny. Pokud projde, dostaly by pojišťovny přístup k údajům z karet jednotlivých řidičů, do kterých se zapisuje počet bodů za přestupky. Ke konci února mělo alespoň jeden bod více než 550 tisíc řidičů. Pojišťovny jsou Langrovým návrhem překvapeny. Vidí v něm háček: povinné ručení je v Česku vázáno na konkrétní auto, které přitom může řídit i několik lidí.
Lidové noviny přinášejí obsáhlý rozhovor s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Zabývá se v něm současnou situací v Rusku, kterou pozorně sleduje. Projevilo se to i v jeho výběru oceněného snímku z nedávného festivalu filmů o lidských právech Jeden svět. Letos v něm cenou, kterou každoročně uděluje, odměnil dokument o vraždě ruské novinářky Anny Politkovské Dopis Anně. Podle Havla přinesla éra prezidenta Putina nový nebezpečný typ diktatury. Spojuje se v něm to nejhorší z éry komunismu i kapitalismu, bývalá KGB i mafie. Podle Václava Havla ale není důvod "nepoobědvat s prezidentem Putinem. Je ale třeba se ho zároveň ptát na nepříjemné věci," uvádějí Lidové noviny.
Nejrychleji ze všech rostla popularita Karla Schwarzenberga. Vyplynulo to z průzkumu STEM, který uveřejnil deník Právo. Růst o deset bodů proti lednu r. 2008 vynesl ministra zahraničí až na druhé místo v žebříčku popularity mezi českými politiky. Na prvním místě je pražský primátor a první místopředseda ODS Pavel Bém. Schwarzenberg podle průzkumu nezabodoval nějakým zahraničněpolitickým činem, ale svým postojem vůči Jiřímu Čunkovi, s nímž kvůli jeho nevyjasněným kauzám nechce sedět v jedné vládě. Ministr se u lidí ovšem zapsal i poklimbáváním při volbě prezidenta, což po svém okomentoval slovy, že při kandidátských projevech "s úctou" usnul, připomínáPrávo.
Stanislav Gross, foto: ČTK
O "podivných studiích Stanislava Grosse" píše Mladá fronta Dnes. Připomíná, že v roce 1999 Gross obhájil diplomovou práci na pražské právnické fakultě, roku 2004 uspěl u rigorózní zkoušky a získal doktorský titul, v roce 2008 ale neuspěl u advokátních zkoušek. U prvních dvou zkoušek vystupoval v roli vysokého ústavního činitele, u poslední jen jako soukromá osoba, advokátní koncipient. Jak je možné, že právnickou fakultu Gross vystudoval při náročné práci místopředsedy sněmovny, vicepremiéra a ministra vnitra? To nelze zjistit, protože škola úzkostlivě chrání jakékoli informace o jeho studiu, jako by šlo státní tajemství, píše deník. Už tehdy se ale objevilo vážné podezření, že jeho studia nejsou regulérní. Podle týdeníku Respekt měla jeho diplomová práce jen 34 stran a ze třetiny byla opsaná z výročních zpráv České národní banky. Náročnou zkoušku z němčiny Gross údajně zvládnul, ačkoliv německy neuměl. I jeho rigorozní práce zůstala utajena, ačkoliv všechny ostatní práce jsou k dispozici v knihovně. Pak u prvních zkoušek, které Gross skládal jako soukromá osoba, neuspěl. Podle právníků jsou ale advokátní zkoušky velmi obtížné. Bývalá politička Hana Marvanová přiznává, že pro ni byly těžší než státnice. Složila je dříve, nežli šla do politiky. Sen Stanislava Grosse otevřít si jako řada bývalých politiků vlastní advokátní kancelář, se tak zatím odkládá.
Bohumil Laušman, foto: ČTK
Senátoři chtějí přitvrdit zákon o uznání protikomunistického odboje. Jak uvádí deník Právo, status účastníka 3. odboje by neměl získat žádný člen KSČ, a nikoli jen funkcionář strany, jak zatím předpokládá návrh zákona. Výjimku by tvořili jen lidé, kteří byli členy KSČ v období tzv. pražského jara, tedy od 1. ledna 1968 do 1. května 1969. Změnu zákona doporučil senátní výbor pro lidská práva. Odbojáři by podle této normy měli získat postavení válečných veteránů. O jejich statutu má rozhodovat Ústav pro studium totalitních režimů. Osvědčení by mohli získat například ti, kteří s komunistickým režimem bojovali se zbraní v ruce, dále ti, kteří prováděli sabotáže, převáděli přes hranice, byli za své postoje vězněni nejméně tři roky, utrpěli kvůli tomu vážnou újmu na zdraví nebo nejméně rok organizovali petice a demonstrace proti režimu.
Stravenky přežijí, soudí komentátor Lidových novin. Blíží se volby, takže premiérův návrh zrušit jejich daňové zvýhodnění sotva získá podporu. Stravenky představují jeden z řady nesmyslů, které dosud přežívají v útrobách českého právního řádu. "Jsou už všichni po pár generacích sociálního státu tak zpitomělí, že kdyby stát nedotoval stravenky, přestali by jíst a bezradně by padali jak mouchy?" - ptá se autor komentáře. Někteří zastánci daňového zvýhodnění stravenek požadují, abychom se striktně drželi zákoníku práce, jehož litera je stravenkami naplňována. Jenomže zákon nepřečetli dobře, protože ten zaměstnavatelům neukládá stravování zajistit, ale pouze umožnit. A v tom je podstatný rozdíl. Zaměstnanci, jehož pracoviště je někde na samotě, nejsou stravenky nic platné. Zde ale nejde o logiku, ale o odpor těch, kterým hrozí, že by mohli přijít o nějakou výhodu. A na prvním místě to jsou provozovatelé stravenkových firem a restaurací. Komu by se nelíbilo, kdyby stát zřídil speciální peníze, kterými se smí platit jen u něj v obchodě, uvažuje komentátor. Spor o stravenky se navíc ve sněmovně otevírá v době, kdy politici už začínají myslet na podzimní volby do Senátu a krajských zastupitelstev. Odteď už od nich nemůžeme čekat, aby spravovali věci veřejné. Teď nás už budou přesvědčovat, abychom je volili, uzavírá deník.
Werichova vila
Agónie Werichovy vily na pražské Kampě pokračuje, uvedl deník Právo.O jejím dalším osudu stále není rozhodnuto, i když starosta Prahy 1 Petr Hejma už v lednu slíbil, že předloží vizi jejího dalšího využití. Odklady rozhodnutí jsou podle něj stresující nejen pro radnici, ale i pro Nadaci Jana a Medy Mládkových, která o vilu usiluje. Nyní Hejma tvrdí, že chce dát prostor oběma stranám, nadaci i opozici. Radnice se nemůže rozhoupat, jestli znovu nepředloží zastupitelům smlouvu na pronájem vily mecenášce Mládkové, nebo se do nutných úprav pustí sama a bude vilu i sama provozovat. Na místě ale přešlapuje už několik měsíců a Werichova vila je prázdná od povodní v r. 2002, připomíná Právo.
