Shánět, loupat, krájet, vařit…vyhrát marmeládovou soutěž!
Marmelády jsou sladké a oblíbené, dokud je ale nemusíte dělat. Trhat ovoce, mýt, vypeckovat, vyrobit a naplnit do skleniček, ty pak před tím pečlivě po celý rok schraňovat, vyvařovat...Celý tento proces leckoho odradí. To ale rozhodně neplatí o Jozefíně Růžičkové z Prachatic. Její marmelády dorazily ze Šumavy až do Velké Británie, kde uspěly v soutěži World's Original Marmalade Awards 2017.
"Určitě se to dá říct. Existují firmy, které sbírají tržní data prakticky z čehokoliv. Já jsem pracovala pro velkou potravinářskou firmu a věřte mi, že se sbírají data za úplně všechny kategorie. Troufla bych si odhadnout, že to bude jahoda."
Když mi bylo 15 a doma se pořád něco zavařovalo, bylo mi to až odporné...
"To vám rozumím!"
Až mnohem později jsem se dostala do stavu, kdy mě domácí vyrábění marmelád a zavařování začalo bavit, distribuovala jsem je jako dárky po kamarádech a můj vztah k marmeládám se úplně obrátil. Kdy přišel tento obrat u vás?
Kdy jste se rozhodla, že opustíte dosavadní kariéru, odstěhujete se a začnete se věnovat marmeládám?
"Ono to takhle nebylo. Já jsem svou dosavadní kariéru a Prahu opustila kvůli tomu, že jsem potkala chlapa, který pocházel ze Šumavy, celý život tam žil a pokud jsem chtěla být s ním, tak jsem se za ním musela odstěhovat. Nebylo mi to proti srsti, byla jsem naopak ráda. Nejdříve jsme měli děti a až pak jsem si začala experimentovat s marmeládami."
"Před dvěma lety."
Kdy jste první marmeládu přihlásila do soutěže?
"Před dvěma lety."
Marmeládová soutěž zní, zvláště pro ženu, lákavě. Kdyby tak člověk mohl být v porotě, to by bylo krásné...
"No nevím, letos tam měli asi 3000 vzorků, takže nevím, jestli by se vám chtělo všechny ochutnat a objektivně ohodnotit. K té soutěži bych ale ráda jednu věc připomněla: často dochází ke zmatkům, co vlastně znamená, když se řekne marmeláda a cena z marmeládové soutěže. Lidé se mně pak třeba ptají: ´Nemáš meruňku s nějakým tím oceněním?´ Tak to nejde. Tahle marmeládová soutěž probíhá ve Velké Británii a utkají se v ní jen citrusové marmelády. Koná se na malém panství uprostřed Anglie, kam lidé z celého světa, domácnosti i profesionálové, posílají svoje vzorky. Letos se jich sešlo 3000 ze třiceti zemí světa. Všechny je musí porota posoudit, objektivně ohodnotit a poslat soutěžícím zpětnou vazbu. Je za tím hodně práce."
"Nejdříve hodnotíte vzhled - jak marmeláda vypadá, jak voní, jakou má konzistenci, jestli se citrusová kůra příliš dlouho nevařila, jestli není příliš tvrdá. To objektivní hodnocení není tak složité."
Češi ale asi nejsou velcí fanoušci citrusových marmelád a raději vyrábějí z ovoce, které roste doma. Jak je to u vás? Zaměřujete se jen na to, co si sama natrháte, nebo máte i dodavatele, třeba na ty citrusy?
"Mám dodavatele. Citrusy si nechávám posílat ze Sicílie, kde si snadno najdete farmu, která pěstuje citrusy v biokvalitě. Nedaleko Prachatic byla a je Lhenicko-chelčická ovocnářská oblast. Je to deset kilometrů od nás a já si odtud kupuji višně, švestky, třešně, rybízy...Ovoce, které potřebuje trošku více tepla si zase vozím ze Slovenska."
Jaký je o marmelády zájem?
Existuje nějaká marmeláda, kterou byste si chtěla zkusit vyrobit, ale ještě jste na ni neměla odvahu?
"Nevím, jestli odvahu, ale spíše jsem neměla možnost. Když jsem byla letos v Anglii, tak tam bylo hodně soutěžících z Japonska a ti měli marmeládu z citrusu, který se jmenuje yuzu. Je to japonský citrus, něco asi mezi citrónem a mandarinkou. Ta marmeláda z toho byla krásně jemňoučká a bylo to moc příjemné. Ráda bych tedy sáhla po yuzu, evidentně je to i trošičku kulinářský trend ve Velké Británii, ale zatím jsem neobjevila, že by se to vozilo k nám. Asi si to budu muset nějak vymyslet."
