Škola začíná, problémy přetrvávají
Slavnostní nálada dominovala 1. září v domácnostech prvňáčků, kteří šli letos poprvé do školy. Někteří kráčeli soustředěně, aby nepocuchali květinu, kterou nesli té své paní učitelce, jiní bezstarostně v domnění, že to nebude jiné než ve školce. A učitelé jim zřejmě onu bezstarostnost záviděli uvědomuje si, jaké problémy s sebou nově začatý školní rok nese.
"Krácení našeho rozpočtu je něco přes 3 miliardy oproti letošnímu roku, a my bychom potřebovali na zajištění základních věcí asi 4 a půl miliardy navíc. To jsme zařadili do požadavků nad rámec rozepisovaného rozpočtu. Pokud se týká regionálního školství, tak tam deficit dělal zhruba 2 a půl miliardy. Důležité je asi říci, že jednání ještě nejsou ukončena a probíhají o výši našeho rozpočtu. Musíme vyčkat závěrečného verdiktu, ale pokud se nepodaří vyrovnat deficit, který tam nyní máme, tak se to samozřejmě platové oblasti nějak dotkne."
Školským odborům se to pochopitelně nelíbí. Do ulic se zatím nechystají, ale různé petice nevylučují, říká šéf školských odborů František Dobšík:
"Rozhodně s takto připraveným rozpočtem nesouhlasíme. Pokud vnímáme, že krize existuje, že určitě stát na to musí nějakým způsobem reagovat, tak to ale považujeme za podpásový úder na učitele, že zrovna jim by se měly snížovat platy. Nechci teď říkat, jestli budeme připravovat nějaké protestní akce, protože období, které nás čeká, bude obtížné a nechceme nikomu vyhrožovat. Bude záležet i na tom, jak dopadnou volby a jak politické strany, které jsme všechny oslovili, přistoupí k tomu, jak budou sestavovat státní rozpočet a jak se to odrazí konkrétně v kapitole školství."
Podle Františka Dobšíka přistupuje Česko ke zdolávání ekonomické krize nešťastně, jinak než jiné země:
"Země, které chtějí překlenout krizi a chtějí, aby se podmínky opravdu zlepšily, investují do vzdělání. Ať už jsou to Spojené státy, pan prezident Obama, ať už je to Kanada, Austrálie a další. Bohužel Česká republika k tomu přistoupila zatím jinak."
A jaké platy pro učitele si šéf školských odborů František Dobšík představuje?
"Určitě srovnatelné s vysokoškolsky vzdělanými profesemi ve veřejném sektoru. Učitel má v průměru zhruba kolem 23 tisíc, vysokoškolák ve veřejném sektoru má necelých 30 tisíc. Tam je diference, ten rozdíl pořád dosti velký. Je to otázka nastavení daní. Pokud se zrušila daňová progrese, kde jsou to řádově takřka desítky miliard, tak kdyby vláda, která vzejde z voleb v říjnu, změnila přístup k daním, pak se určitě najdou zdroje i pro vzdělávání v této zemi."
Dalším nemalým problémem resortu školství jsou státní maturity, které odmítá část politiků, pedagogů i studentů. Proti státním zkouškám dospělosti protestovalo v červnu na 7 tisíc studentů. I oni soudí, že státní maturity nejsou řádně připravené a nedají se stihnout už od tohoto školního roku. Ministryně školství Miroslava Kopicová naopak tvrdí, že maturity lze zvládnout v termínu. Nicméně říjnovou generálku státních maturit se rozhodla odložit. O osudu jednotných zkoušek dospělosti budou začátkem září rozhodovat poslanci. Pokud se je rozhodnou odložit, posune ministryně Kopicová generálku na říjen 2010. V opačném případě se pak generálka uskuteční už v lednu příštího roku. Miroslava Kopicová na zavedení jednotných maturit trvá:
"Hlavní důvod, proč chci, aby se začalo je, že se mi zdá, že celý koncept maturity už přestává být důvěryhodný. My, školství, se dozvíme teprve v září, zda maturity budou nebo nebudou odloženy, to znamená měsíc před konáním mé generálky."
Právě tato nejistota je podle ministryně hlavní důvod k odložení generálky maturit. Novelu, která by měla zkrátit odklad státních maturit pouze na rok, předložil minulé pondělí v Poslanecké sněmovně šéf školského výboru Walter Bartoš. Původně měly začít státní maturity v roce 2010, přitom zkouška byla naplánována z českého a cizího jazyka. V roce 2012 se měl přidat třetí předmět. Pokud Bartošův návrh projde, bude se v roce 2011 maturovat ze dvou předmětů a v roce 2012 ze tří.
"Myslím si, že u nás právě tato věc velmi pokulhává, a tak je to další věc, které jsem se účastnil. Zorganizoval jsem setkání zástupců Mensy, kteří se tomuto tématu věnují, s bývalým panem ministrem Liškou, s dalšímu členy školského výboru, s panem poslancem Bartošem. Ta debata probíhala a myslím, že se dokonce na ministerstvu školství maličko pootevřela dvířka a ten projekt začal ministerstvo školství více zajímat. Určitě ještě nejsme ve stavu, že by vše fungovalo, jak má, ale myslím si, že první krůček v tomto období učiněn byl."
