Socialistický moloch

Obyčejné jízdné na železnici šlo začátkem ledna o dvě třetiny nahoru. Koncem ledna železnice opět o něco podražila. Jak tvrdí nejen v této souvislosti Zdeněk Vališ, České dráhy jsou nadále socialistickým podnikem, který přežil kapitalistickou revoluci.

Železnice se probojovala na druhé místo mezi nejdražšími dopravními prostředky. Hned za automobil s jednočlennou posádkou. Pokud jsou v automobilu dva lidé, už je individuální doprava lacinější než cesta vlakem. A když do automobilu usednou tři osoby, je i výhodnější než autobus. Podle statistik přiměla rostoucí cena veřejného jízdného za poslední dva roky skoro 15 procent Čechů, aby vlak a autobus vyměnili za vlastní automobil. To by v zemi, kde ministerstvo životního prostředí už v polovině devadesátých let označilo automobilismus za ekologický problém číslo jedna, měla být alarmující zpráva. Úředně podporovaná láska k automobilům začala už v době, kdy Klausova vláda ustoupila nátlaku železničních odborů a odvolala připravovanou reformu Českých drah, která měla železnici zefektivnit a učinit z ní levný a zároveň kvalitní veřejný dopravní prostředek.

To se mělo změnit nástupem sociálnědemokratického kabinetu, který si podporu ekologické železniční dopravy dokonce dal do svého programového prohlášení. Místo toho předložila vláda nedávno Parlamentu svou představu železniční reformy, která v podstatě nechává vše při starém. Nepouští na tratě konkurenci a nenutí tak dráhy k efektivnímu hospodaření. Od levicové vlády se v tomto ohledu asi nedalo čekat mnoho. Navíc, když kabinet opět pracoval pod přísným dohledem odborů. Loňská ztráta téměř 14 miliard korun, kterou drahám vynesla osobní doprava a kterou zaplatí všichni daňoví poplatníci bez rozdílu, očividně nevyvedla odborové předáky vůbec z rovnováhy. Od železnice zkrátka nelze v brzké době očekávat, že se stane ekologickou a přitom levnou dopravou. Očekávat se dá naopak, že po letošním zdražení počet cestujících ještě ubude. A za tohoto neradostného stavu si odbory koncem loňského roku vymohly se souhlasem vlády novou kolektivní smlouvu, jakou jim mohou zaměstnanci vysoce prosperujících podniků jen závidět.

Bez ohledu na hospodaření Českých drah se více než 80 tisícům železničářů zvýší letos platy o sedm procent a výrazně vzrostou příplatky za práci přes čas, v sobotu a neděli, stejně jako loni budou mít šest týdnů dovolenou, zaměstnavatel bude železničářům přispívat na důchodové i na životní pojištění a samozřejmostí jsou i výhody při cestování vlakem. To vše v podniku, který hospodaří s mnohamiliardovými ztrátami a často poskytuje spíše otřesné služby. České dráhy se tak stávají přímou Mekkou vyznavačů životního stylu socialisticky pracovat, kapitalisticky žít. A budou takovým socialistickým podnikem dokud se nenajde odvážný politik, který zjedná na železnici pořádek. Do té doby budou dráhy tahat peníze z všech, přičemž kvalitní cestování a lepší životní prostředí občanům neposkytnou.