Spisovatel a novinář Ludvík Vaculík slaví pětasedmdesáté narozeniny

r_2100x1400_radio_praha.png

"Ludvík Vaculík překročil svou dosavadní činností hranice literatury a výrazným způsobem se zapsal i do ostatních oblastí společenského života. Za svou angažovanost v Pražském jaru 1968 zaplatil nuceným odchodem do disentu. Jako osobitý a někdy kontroverzní glosátor se do oficiální literatury vrátil až po listopadu 1989." Trochu netradičně dnes nahlédnemě společně s Evou Petržílkovou do kalendária, které bývá pravidelným příspěvkem sobotních relací a připomeneme jedno významné jubileum. Pětasedmdesáté narozeniny totiž oslavil český spisovatel a novinář Ludvík Vaculík...

"Myslím si, že slušný člověk se vyznačuje tím, že má jakési představy o slušnosti. Kdežto ten jiný člověk si s tím nedělá starosti. Kdo vůbec si tuto otázku klade je připraven k slušnosti."

Ludvík Vaculík se narodil 23. července 1926 v Brumově u Valašských Klobouk na Zlínsku. V letech 1941 až 1946 pracoval a studoval v Baťových závodech ve Zlíně, kde také začal publikovat v závodních novinách. Po válce studoval Vysokou školu politickou a sociální, působil jako vychovatel v učňovském internátu, pracoval v nakladatelství Rudé právo a psal do týdeníku Beseda venkovské rodiny.

V roce 1959 nastoupil do Československého rozhlasu, kde se stal redaktorem vysílání pro mládež. Od roku 1965 pracoval v Literárních novinách a rok nato vydal svůj slavný autobiograficky laděný román Sekyra. Na sjezdu spisovatelů v červnu 1967 Vaculík přednesl kritický projev, který měl za následek jeho vyloučení z komunistické strany. V období Pražského jara se do KSČ vrátil, definitivně byl ze strany exkomunikován v době nastupující normalizace na podzim 1969. Hlavní příčinou vyloučení a následné perzekuce bylo jeho autorství manifestu Dva tisíce slov, který tehdejší vládní struktury označily za platformu kontrarevoluce.

A jaký je jeho názor na to, že čeští intelektuálové v roce 1968 přeceňovali význam psaného slova?

"Ryba přece nikdy nemůže dost ocenit vodu. Co je přeci materiálem a prostředím intelektuála? Jde spíš o to, jestli politikové nepřeceňovali význam slova. Nebo jestli obyvatelstvo - národ - nepřeceňoval význam slova. To by byla otázka víc na místě. Že místo tolika píšících lidí bylo by víc pomohlo aspoň stejný počet jednajících lidí."

V únoru 1971 byl Vaculík vyloučen ze Svazu českých novinářů. Poté se podílel na vzniku samizdatové edice Petlice, pro kterou pracoval až do roku 1989. Podepsal Chartu 77 a spolupracoval s redakcí českého vysílání Svobodné Evropy. V roce 1977 vydal román Morčata a o šest let později deníkový román Český snář. Z další literární tvorby jmenujme ještě knihy Rušný dům, Jak se dělá chlapec, Milí spolužáci a Nepaměti. Ludvík Vaculík také pravidelně píše fejetony. V říjnu 1996 převzal z rukou prezidenta Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V závěru loňského roku Vaculík sepsal petici s názvem 2000 slov v roce 2000, v níž podpořil protestující zaměstnance České televize.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio