Spokojený premiér

Miloše Zeman

Rébus mnoha let nespláceného ruského dluhu vůči České republice je zřejmě definitivně vyřešen. To pokládají pozorovatelé za nejdůležitější výsledek cesty premiéra Miloše Zemana do Ruska. Jak uvádí Zdeněk Vališ, české vládě se podařilo dosáhnout úspěchu, který jim ostatní země mohou závidět.

O vypořádání astronomického ruského dluhu vůči České republice ve výši více než tří a půl miliardy dolarů usilovaly po roce 1989 všechny české vlády. Pokaždé, když se z Moskvy vrátil některý český představitel, šířil kolem sebe optimismus, že se začíná rýsovat slibná perspektiva. A pokaždé šlo jen o zbožné přání. Nakonec se už všichni smířili s tím, že miliardy v Rusku jsou navždy ztracené a Česko z nich nikdy neuvidí ani korunu. Jak je vidět, sociálnědemokratická vláda se s tím nesmířila. Člověk k ní může mít všelijaké výhrady, může být jejím ideologickým protivníkem, ale na faktu, že Česku se zásluhou této vlády podařilo ruský dluh umořit, to nic nezmění.

Z větší části se to podařilo už koncem loňského roku po složité finanční operaci, při které českou pohledávku odkoupila firma Falkon Capital. Většina odborníků s uspokojením potvrdila, že získaná částka byla slušná, na dluhový obchod až nadprůměrná. Dodnes se ale spekuluje o pozadí celé transakce. Ta podléhá na žádost Ruska nadále režimu utajení. V centru pozornosti novinářů i některých opozičních politiků je právě záhadná firma Falkon Capital. Oficiálně jde o švýcarskou společnost, ale není prý vyloučeno, že za ní stojí bývalí nebo i současní ruští politici. Nejpravděpodobnějším důvodem přísného utajení transakce zřejmě bude to, že Moskva nechce proti sobě popudit věřitele sdružené v tzv. Pařížském klubu. Podle dohody s klubem totiž musí přednostně platit dluhy jeho členům. Způsob vyrovnání s Českou republikou, která není členem Pařížského klubu, je proto vysoce delikátní záležitostí.

Ať tak či onak, do české státní kasy připlulo dvacet miliard korun, což rozhodně není k pakatel. A tento týden podepsal Zeman v Moskvě několik dohod o vyrovnání zbývající části ruského dluhu. Na rozdíl od předešlé transakce nedostane tentokrát Praha peníze, ale zboží. Jeden komentátor Mladé fronty Dnes, kterému současná vláda leží pořádně v žaludku, hovoří v této souvislosti o šrotu. Samozřejmě přehání. Například tři obří transportní letouny An-70, které má získat české armáda, patří podle odborníků ke světové špičce. Zazněly sice skeptické hlasy, že armáda nemá pro jejich provoz dostatečné využití, ale i to je prý podle odborníků naprostý nesmysl. Pro celou Severoatlantickou alianci budou naopak tato tři velkokapacitní letadla v držení české armády mnohem větším přínosem, než připravovaný nákup stíhaček. Těchto typů letadel pro dopravu vojska a techniky na velké vzdálenosti mají evropské členské státy mizivě málo. Tuto skutečnost Spojené státy už léta ostře kritizují. Napříště bude Česko s to pronajímat obří Antonovy partnerským státům v alianci. A nejen pro vojenské účely. Z letounů tak může plynout docela slušný finanční zisk.

V rámci vyrovnání zbytkového ruského dluhu získá Česko rovněž 28 nových lodí typu řeka-moře. Ani v tomto případě se nedá mluvit o šrotu. Navíc, což je důležité, je prý už postaráno i o využití těchto lodí. Neměly by tedy zahálet, ale stejně jako letadla také přinášet zisk. Zkrátka, zjevná spokojenost, která vyzařovala z premiéra Zemana po návratu z Moskvy, byla asi opodstatněná. Česká republika bude mít jako jediný stát na světě definitivně vypořádané dluhy, které po sobě zanechal Sovětský svaz.