Sport

r_2100x1400_radio_praha.png

Nevydařené vystoupení českých juniorů na mistrovství světa v ledním hokeji, nejvyšší domácí soutěž hokejistů, nejlepší sportovec loňského roku v Česku a příprava fotbalistů na jarní část první ligy - to jsou témata dnešní sportovní rubriky, kterou připravil Josef Kubeczka.

"Malá náplast na bolest" - pod tímto titulkem komentoval deník Sport páteční, poslední vystoupení českých juniorů na mistrovství světa v Hradci Králové a Pardubicích, v němž v boji o konečné sedmé místo zdolali své slovenské soupeře 6:2. Obhájci dvou posledních titulů světových šampionů na domácí půdě neobstáli. Hráli nedůsledně, útokům chyběl nápad, moment překvapení, akce byly nedotaženy. Nemohoucnost útočníků nemohly zachránit dobré výkony brankářů. Domácí prostředí jakoby svazovalo českým juniorům ruce i nohy. Trenér českého výběru Jaroslav Holík proto nemohl být spokojen:

"Já si myslím, že nemáme tak schopné útočníky, jak jsme měli loni. Ta obrana by ušla, ale nejsme schopni dát gól. Myslím, že to všichni viděli. Hlavně ta osobní statečnost tam není, kdo by uměl vystřelit, kdo by do toho šel a snažil se dát gól. Já si myslím, že se dost báli."

Páteční vítězství nad Slováky zachránilo alespoň sedmou příčku a zabránilo tak nejhoršímu umístění českých juniorů v historii světových šampionátů v této věkové kategorii.


Po reprezentační přestávce, v níž se veleúspěšně představilo národní áčko na Poháru Baltica v Moskvě, který suverénně vyhrálo a posunulo se do čela série Euro Hokey Tour, se opět naplno rozjela nejvyšší domácí soutěž. O víkendu zasáhla do extraligových bojů také pražská Sparta, která si potřebovala spravit chuť po neúspěšném vystoupení na Spenglerově poháru ve švýcarském Davosu, kde v konkurenci pěti celků pouze jednou vyhrála. V sobotní dohrávce 36. kola hostili Pražané na domácím ledě Vítkovice a nuno říci, že kosa narazila na kámen. Soupeř ze severu Moravy se představil bojovným výkonem, na který sparťané nedokázali rázně odpovědět. Konečná remiza 1:1, kterou nezměnilo ani prodloužení, tak spravedlivě rozdělila body. Trenér hostujícícho celku Alois Hadamczik mohl být se svými svěřenci spokojen:

"Já si myslím, že jsme předvedli dobrý výkon, podložený dobrým výkonem Jirky Trvaje, protože ten chytal skvěle. Před zápasem bych ten bod bral, ale jak jsem viděl v závěru tu přesilovku, tak zkušení hráči, které jsem na ledě měl, čtyři útočníky, ti měli šance proměnit a měli bychom získat dva body. Samozřejmě jsme spokojeni i s bodem, protože bojujeme o play off. Do dalších utkání máme přání, abychom to doma zlomili, aby nás podpořili diváci, abychom doma hráli daleko lépe a vyhrávali doma."

Méně spokojenosti panovalo na domácí střídačce, což po utkání potvrdil sparťanský trenér Václav Sýkora:

"Nejsem spokojen, protože jsme měli na víc než na jeden bod. Myslím si, že nás musejí mrzet ty šance, které jsme si vytvořili hlavně v průběhu první a druhé třetiny. To, že jsme dostali za celý zápas jenom jeden gól svědčí o tom, že defenzíva nebyla tak špatná, hlavně tam byl výborný výkon brankáře Petra Břízy. Hlavní problém jsem viděl v tom zakončení útočné činnosti."

Sparťané si vše vynahradili v neděli, kdy ve 37. kole extraligy porazili na severu Moravy Třinec vysoko 2:5. Další výsledky kola: Litvínov - Plzeň 2:3 v prodloužení, Vítkovice - Kladno 2:2 po prodloužení, Slavia Praha - Havířov 3:4, České Budějovice - Znojmo 2:5, Pardubice - Vsetín 4:2 a Zlín - Karlovy Vary 3:4. V tabulce vede Sparta před Zlínek a Pardubicemi, beznadějně poslední je stále Kladno.


Konec kalendářního roku s sebou obvykle přináší rozuzlení nejrůznějších anket. Nejinak tomu bylo koncem prosince, kdy se už tradičně vyhlašuje nejlepší sportovec České republiky za ten který rok. Loni se jim, podle očekávání, stal fenomén světového oštěpu Jan Železný. Potřetí vyhrál světový šampionát a posedmé se stal atletem roku. V anketě Sportovec roku, jejíž historie sahá do padesátých let, se mu může v zisku titulů vyrovnat jen bývalá vynikající gymnastka Věra Čáslavská. Přes horu různých ocenění zůstává Jan Železný nadále skromným mužem. Prý to má od maminky:

"Já si myslím, že mám tohle hodně od mámy, že ta mě tak nějak učila, jak by se měl člověk chovat a žít. Nechci ale posuzovat, jak moc jsem skromný já. O tom by se měli vyjádřit jiní, jaký jsem."

Jan Železný hodně času zákonitě tráví mimo domov. Proto ho mrzí, že na výchovu dětí nemá tolik času, kolik by chtěl:

"V tomhletom musím říct, že hodně velkou zásluhu na výchově dětí má manželka, ale zároveň dětí asi také vědí, jaké hranice u nás jsou. Na jednu stranu mají hodně volnosti, ale na druhou stranu nesmějí překračovat určité hranice, co bychom nechtěli."

Z jedenáctí oficiální loňských startů odešel Jan Železný desetkrát jako vítěz. Se svou sportovní karierou zdaleka nekončí. Trochu filozoficky odpověděl na otázku, co ho v pětatřiceti letech u sportu drží:

"Jedna z těch motivací je v tom, že já vím, že když skončím, tak jako bych v tu chvíli trošku zestárnul. Člověk musí myslet mladě a jako by se chovat mladě i na to tělo i na všechno ostatní. To je jedna věc, proč mám sport rád. Druhá věc je, že vždycky je nějaká radost z něčeho. Ten sport mi umožňuje dělat to, co mám rád, dobře mě za to zaplatí a já si rozhodnu o tom, kdy, který den, co a jak budu dělat." , říká nejlepší sportovec loňského roku v České republice, oštěpář Jan Železný.


Český prvoligový fotbal se intenzívně připravuje na zahájení jarní části nejvyšší domácí soutěže, která odstartuje 8. února. Jednotlivé celky doplňují kádry, probíhají závěrečná soustředění. Některé kluby se také zbavují nadbytečných hráčů. Neradostně začala předjarní příprava pro dvě dnes už bývalé opory Sigmy Olomouc - Radoslava Látala a Pavla Hapala. Zatímco Hapal byl pro nízkou výkonnost z kádru hlavního mužstva vyřazen už na podzim, Látal stejný verdikt od zástupců klubu vyslechl až minulý týden. Přitom v létě se do mužstva vrátil za čtyři milióny marek z úspěšného angažmá v německém bundesligovém Schalke 04:

"Máme se připravovat v individuálních podmínkách, to znamená asi doma nebo někde jinde, nemáme používat tady kabinu a věci Sigmy. Pro mně je to strašné zklamání. Já jsem před půl rokem mohl podepsat na Schalke na dva roky smlouvu, ale vracel jsem se s tím pocitem, že sedm let jsem pro ten klub tady žil a vždycky jsem se zajímal o to, jak to tady tomu klubu jde. To je pro mně obrovské zklamání a jsem z toho strašně zdrcen."

A co si o vyřazení dvou bývalých opor z prvoligového kádru myslí trenér olomouckých Jiří Vaďura?

"Je to v prvé řadě o tom, že pokud má hráč smlouvu od tří miliónů výš, tak si myslím, že by měl podávat úplně jiné výkony."

Trochu smutné, ale nelze než dát trenérovi zapravdu.