Sputnici hráli rock'n'll na konci 50. let. K výročí si nadělili knížku a dvě CD

V dnešní hudební neděli se vrátíme na konec padesátých let. Tehdy se ve čtyřech třídách na jedenáctiletce na pražských Vinohradech setkalo několik šikovných studentů. Poslouchali Radio Luxembourg, koupili si kytary a začali to zkoušet taky. A tak vznikla kapela Sputnici.

Foto: nakl. Jiří Klíma

A jeden ze Sputniků navštívil i Radio Praha. Tom Vašíček žije kousek od Vídně ve městečku Gablitz. On i jeho rodina vystupovali v dokumentárním cyklu České kořeny ve Vídni. Vydal i CD, na kterém zpracoval populární sakrální melodie Franze Schuberta.

Do studia přinesl knihu, která mapuje historii a vzpomínky členů kapely Sputnici a dvě CD, ze kterých si dnes hrajeme.

"Sputnici vznikly na 14. jedenáctiletce na rohu Korunní a náměstí Míru. To byl základ Sputniků. Pak na doporučení známého přišly sestry Němcovy. Takhle jsme přišli i k Petrovi Jandovi a k jeho bratru Jirkovi. Jirka hrál na saxofon a Petr na kytaru. Chodili jsme tenkrát do Riegrových sadů a tam jsme si na lavičce něco prozpěvovali. Občas přišel nějaký vážný pán. Museli jsme vstát a díval se jestli nemáme moc dlouhé vlasy a texasky. Ale nechali nás na pokoji."

Co říkala škola na to, že máte kapelu?

Sputnici, foto: Bigbít / ČT

"My jsme měli 'šéfku', jak jsme říkali naší ředitelce. Byla to inteligentní dáma. Dávala pozor, aby se ona sama, škola, nebo my nedostali do maléru. Jednou, aniž jsme ji informovali, tak jsme si v aule našeho gymnázia udělali koncert. Zpívali jsme rock, například Billa Haleyho. To jsme chodili do desáté třídy a v jedenácté se maturovalo. Najednou se ředitelka objevila ve dveřích. Nepomohlo, že jsme změnili repertoár a hráli O Sole Mio. Zavolala si mě, a říkala, že jestli budeme takhle pokračovat, tak se z nás nikdo nedostane na vysokou. Rok jsme pak ve škole nehráli. Hráli jsme potají po bytech, a myslím v Karlíně v nějakém malém sálečku. Pak jsme odmaturovali a většina z kamarádů se dostala na vysokou školu. Já jsem musel dva roky počkat, protože jsem se jako buržoazní synek musel sbližovat s dělnickou třídou. Sbližoval jsem se v Tesle v Karlíně. Ale bylo dobré, že jsem měl čas na muziku. Po dvou letech jsem pak nedělal stavařinu, kterou jsem chtěl na začátku dělat, ale dělal jsem elektrotechniku."

Naše písničky zpívali i známí profíci

Sputnici, foto: oficiální stránky kapely Sputnici

Úplně první vystoupení Sputniků bylo někdy ve druhé půlce října 1959. Přesné datum se nedochovalo. Přišlo asi 40 lidí, hlavně kamarádů a známých, ale hned další koncert už byl zcela vyprodaný. Sputnici se v televizi objevili v květnu 1960 v pořadu Zvědavá kamera.

V roce 1961 nahrávali i pro zahraniční vysílání Československého rozhlasu. Jak uvádí v knížce členové kapely, například občané NDR chtěli potvrdit, jestli jde o československou skupinu, a že se u nás skutečně může hrát rock'n'roll.

Sputnici se sešli po víc než dvou desítkách let

Po roce 1962 hráli Sputnici v novém složení.

"Ještě asi půl roku jsem s nimi taky zpíval. Ironií osudu je, že jsem s těmito post Sputniky natočil poprvé v televizi písničku, která ještě dnes visí někde na YouTube Dvě šťastná ústa. Už s námi nehrály sestry Němcovy, ani Petr Janda. Během doby se ukázalo, že ta muzika byla tenkrát něco jedinečného. Já jsem udělal ještě vokální kvintet a pár sólových věcí, autorsky s Edou Krečmarem a s Pavlem Vrbou. Zpívali je i profíci. Například Eva Pilarová zpívala s Vlachem písničku Karty mi nelžou, kde jsem napsal muziku a text Pavel Vrba. Pak to pomalu utichlo a přišly jiné starosti."

Sputnici v roce 1962, foto: MuDr. Přemysl Hněvkovský, CC BY-SA 3.0 Unported

V roce 1968 Tom Vašíček emigroval, dostal se do počítačové branže a 30 let pracoval u IBM. Sputnici se opět šešli v roce 1993.

"To jsme vystupovali v Lucerně. Naposledy jsme tam zpívali v roce 1962. Náš kronikář a moderátor, tenkrát se říkalo konferenciér Jiří Ir Klíma nás pak jednou vyburcoval a říkal: kluci, za chvíli budeme mít padesátileté výročí, co kdybychom napsali, jak to tenkrát bylo. A napsali jsme knížku Sputnici Náš kamarádský rock'n'roll."

Vydali jste i CD.

"Ano, vydali jsme CD. S tím jsem si pohrál na počítači a digitalizoval. Většinou to byly živé nahrávky, dokonce jednostopové, moc stereofonního nebylo. A to, co bylo ze studia, tak taky neznělo tak, jak bychom si přáli, protože tehdy teprve začínal například dozvuk."

A co vaši fanoušci, jací byli?

"Fanoušci byli velcí nadšenci. Prali se o to, aby se dostali do sálu, kde hrajeme. Už na začátku těch 60. let. Také na nahrávce Přijde twist, která je z koncertu v Lucerně, je dobře slyšet potlesk a je vidět, že přišlo víc, než pár lidí. Velice příznivé, a to nás těší, jsou také reakce, které se objevují na našich stránkách www.sputnici.cz, kde si lidé na to vzpomínají a říkají, že si přehrávají naše nahrávky. Digitálně se to dalo hodně vylepšit. Pracoval jsem na tom do noci. Ale to bylo před pěti lety. Teď už bych to nevydržel, protože když večer dělám muziku, tak nemůžu spát, protože se mi to honí všechno v hlavě. Tenkrát jsem ještě měl dobrý spánek."