Stát odškodní české občany zavlečené do gulagů

Čeští občané, kteří byli ve 40. a 50. letech násilně odvlečeni do sovětských internačních táborů budou odškodněni. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna. Za každý měsíc ztrávený v gulagu dostane bývalí vězeň 12.000 korun, pokud už nežije dostanou jejich potomci polovinu této částky, tedy 6000 korun za měsíc. Podle autorů zákona, poslanců KDU-ČSL a Unie svobody, po válce stát naprosto selhal, a proto je nyní jeho povinností tyto lidi odškodnit. Více Jaromír Marek.

Gulag

Podle archivních dokladů bylo z poválečného Československa odvlečeno asi 1000 lidí. Zpět se jich vrátila méně než stovka. Kdo zejména stál ve středu zájmu NKVD? To je otázka pro publicistu Vladimíra Bystrova, předsedu výboru Oni byli první, který osudy těchto lidí mapuje.

"Byli to čeští politici z Podkarpatské ukrajiny, kteří se po roce 1939 uchýlili do Prahy, byli to bývalí legionáři, kteří se v letech 1918-20 probíjeli přes bolševiky na Dálný východ, aby se mohli vrátit do vlasti. Byla to i početná skupina ruských emigrantů, kteří zde žili od roku 1920. Ti představovali silnou intelektuální skupinu, která mohla být jakousi překážkou pro šíření sovětského vlivu v poválečném Československu."

Mezi odvlečenými byl například významný předválečný armádní generál Sergej Vojcechovský, který z Ruska uprchl po bolševické revoluci v roce 1917. Všechny deportované čekal stejný osud. V nepřítomnosti byli odsouzeni k nuceným pracem a převezeni do pracovních táborů. Oproti ostatním spoluvězňům, mezi kterými byli i němečtí váleční zajatci, pro ně platil přísnější režim. Měli například zákaz veškeré korespondence a tak jejich příbuzní o nich po dlouhé roky nic nevěděli.

Toto období české historie je poměrně málo známé i proto je podle Vladimíra Bystrova přiznání práva na odškodnění velice důležité.

"Česká společnost má za sebou dědictví, že v letech 1945-47 nezabránila tomu, aby cizí mocnost ze suverénního území odvlékala naše občany a dělala s nimi něco, co dělat neměla. Česká společnost se nezmohla na jediný oficiální protest, v českých novinách o tom nenajdete jedinou zmínku. Česká společnost před tím zavřela oči a nechala své občany na pospas cizí zvůli. To je zajímavé především z toho pohledu, že česká společnost si zakládá na tom, že až do nástupu komunistické moci v roce 1948 zde bylo demokratické zřízení, ale ve skutečnosti se ukazuje, že už v roce 1945 byla svoboda velmi omezená."

Zákon o odškodnění ještě musí projít Senátem a msuí jej podepsat prezident republiky, jeho předkladatelé však věří, že postižení nebo jejich potomci by mohli být vyplaceni už letos na jaře.