Sté výročí založení krajanského spolku Beseda Slovan v Ženevě

r_2100x1400_radio_praha.png

Dnešní rubriku zahájím informací o nové knize, která vychází ke stému výročí založení krajanského spolku Beseda Slovan v Ženevě.

Publikaci s titulem "Cestami demokracie" připravil etnograf Stanislav Brouček, který se systematicky zabývá českými krajanskými komunitami. K práci na knize ho vyzvali sami členové spolku. Dr. Brouček k tomu uvádí: Ženevská Beseda Slovan nepatří k početně silným krajanským sdružením, má však zajímavou historii. Spolek založila malá skupina českých řemeslníků a dělníků v únoru roku 1901. V době před 1. světovou válkou se původně dělnický charakter spolku měnil, stále větší důraz jeho členové kladli na vzdělávání. Význam spolku vzrostl zejména poté, kdy do Ženevy v lednu 1915 přicestoval Tomáš G. Masaryk. Na přednáškách pro krajany tu pak vystoupil s myšlenkou československé samostatnosti a vyhlásil zahraniční odboj. Spolek, který po řadu měsíců poskytoval profesoru Masarykovi v Ženevě zázemí, tak má i svůj podíl na vzniku samostatného československého státu. řekl autor knihy Stanislav Brouček. Samotná kniha bude představena na konferenci, kterou současní členové Besedy Slovan uspořádají ke stému výročí založení svého spolku.

I další část naší rubriky se vlastně týká historie samostatného Československa. V závěru minulého týdne, v pátek 2. března, zemřel v kanadském Torontu ve věku 89 let historik a politolog Gordon Skilling, jeden z největších zahraničních znalců moderních československých dějin. Historií Československa se zabýval již od svých studií ve 30. letech, kdy ve zdejších archívech hledal materiály k doktorské práci o česko-německém konfliktu. K Československu měl však i zcela osobní vztah: v roce 1937 se dokonce na Staroměstské radnici oženil. Působil také jako překladatel v zahraničním vysílání Československého rozhlasu, v Praze prožil i počátek nacistické okupace. O svých zážitcích z dob Mnichova, o zdejší napjaté politické atmosféře a masových protestních shromážděních v Praze Skilling později řekl:

"Byla to výbušná situace, protože desítky tisíc českých dělníků se nahrnuly do ulic a na náměstí. Byli připraveni na odpor, ten byl ale podrýván Benešovou ochotou vyhovět britským a francouzským tlakům."

S českými a slovenskými dějinami je spojena i velká část Skillingova vědeckého díla. Vynikající prací je například kniha Československá přerušená revoluce o Pražském jaru a sovětské okupaci v roce 1968 nebo studie o Chartě 77. V 90. letech profesor Skilling publikoval monografii o politickém působení Tomáše G. Masaryka na konci 19. století a k tisku připravil i knihu o Masarykově ženě Charlottě a dceři Alici. Nedokončené bohužel zůstalo jeho studium rozsáhlé korespondence Alice Masarykové z pražských i zahraničních archívů. O odborném působení Gordona Skillinga hovoří ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a Skillingův dlouholetý přítel docent Vilém Prečan. Vilém Prečan měl mnoho příležitostí poznat Gordona Skillinga nejen profesionálně, ale i z jeho lidské stránky. V době Prečanovy emigrace v Hannoveru se rodiny obou historiků často stýkaly a Prečan vzpomíná i na Skillingovy záliby: Profesor Skilling byl po celá 70. a 80. léta v kontaktu s československým disentem a jeho odborné i občanské působení mělo podíl na tom, že disent postupně získával mezinárodní podporu. Při svých návštěvách Prahy se inspiroval bytovými semináři, které zde disidenti organizovali, a podobnou formu studia později připravoval i pro své kanadské studenty. Jednou z jeho žaček je i Kanaďanka českého původu Linda Maštalířová, která o Skillingově celoživotním zájmu o situaci v Československu uvedla: Gordon Skilling byl oceněn čestným doktorátem Univerzity Karlovy i nejvyšším státním vyznamenáním - Řádem Bílého lva.Prezident Václav Havel zaslal k jeho úmrtí Gordona Skillinga soustrastný telegram, v němž se mimo jiné uvádí:

"Vždycky jsem si vážil jeho hluboké znalosti naší země i práce, kterou vykonal pro její svobodu. Vážil jsem si ho i jako věcného a charakterního člověka."