Sto let archeologie na Vyšehradě: Výzkum, který boří mýty

Přesně před sto lety začal na Vyšehradě archeologický průzkum, který přinesl zásadní zlom v poznání tohoto místa. Kromě vyvrácených mýtů, včetně toho, že by Vyšehrad a Pražský hrad spolu soupeřily o politickou moc, přinesly výkopy objevy evropského významu. Podle odhadu archeologovů přitom více než 80 procent plochy Vyšehradu stále ještě zbývá k prozkoumání.

Kněžna Libuše věští slávu Prahy|Foto: Lambert Klabusay, Wikimedia Commons, public domain

„Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat,“ věštila kněžna Libuše hledíc prý z Vyšehradu na Pražský hrad. Podle archeologů to tak ale být nemohlo. „Vyšehrad v době, kdy měla bájná Libuše žít, ještě neexistoval. I to je jeden z faktů, který potvrdili odborníci během sta let moderního výzkumu monumentální stavby, která byla ve středověku v centru českých dějin a dodnes přetrvává v srdci české kolektivní identity,“ uvádí na webu Archeologický ústav Akademie věd.

Rozsáhlé archeologické výzkumy se na Všehradě zahájily 5. května 1924. Město totiž tehdy rozhodlo, že se Vyšehrad promění na veřejný park a archeologové byli vyzváni, aby na místě provedli soustředěný výzkum. Ten za sto let přinesl objevy evropského významu.

Patří mezi ně pozůstatky nejstaršího královského paláce v Čechách, torzo prvního kamenného mostu ve střední Evropě, dílna na výrobu stříbra z rudy a na zpracování zlata ještě v době před Vratislavem II. a hlavně základy jednoho z největších předrománských kostelů v Čechách.

Ladislav Varadzin|Foto: Jana Plavec, Archelogický ústav AV ČR, Praha

Základy této mohutné budovy, která měří na délku 25 metrů, odhalili archeologové pod budovou Starého děkanství u Vyšehradských sadů. Neobvyklý půdorys čtverce se třemi apsidami (obloukový, nejčastěji půlkruhový výklenek pro oltář) svou plochou téměř o třetinu přesahuje všechny známé centrály raně středověkých staveb. Stavbu se podařilo potvrdit v roce 2014 pomocí sondy položené poblíž základů baziliky sv. Vavřince. Byl to tehdy zlomový moment, protože odborná veřejnost existenci tak staré a velké stavby do té doby vylučovala.

„Bylo jasné, že kostel vznikl nejpozději v polovině 11. století a překračoval tehdejší představy, jak se v českých zemích vyvíjela architektura. Nehledě na to, že byl tak velký a že vlastně na Vyšehradě neměl být,“ uvedl Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu Akademie věd.

Snímek ukazuje velký rozsah prvorepublikových výkopů, které odhalily řadu nečekaných pozůstatků od 10. století do moderní doby|Foto: A. Alexandr, Archelogický ústav AV ČR, Praha

Archeologové také před 11 lety doplnili poznatky o nejstarším královském paláci v Čechách, který téměř tisíc let patří na Vyšehrad a který pravděpodobně postavil Vratislav II. Stavba měla podlouhlý tvar, přízemí a nejméně jedno patro nesené řadou kamenných pilířů. Obsahovala i soukromý prostor v horním patře, určený pro panovníka a jeho rodinu, a současně měla velký sál, kde se konaly sněmy a politická jednání.

„Jeho pozůstatky vykopali naši předchůdci za První republiky, ale že patří paláci, se zjistilo až při zpracování těchto výzkumů v roce 2013,“ přiblížil Ladislav Varadzin. „Palác stál poblíž vstupu do současné expozice v gotickém sklepě, musel z něho být skvělý výhled na Vltavu a Pražský hrad,“ dodal archeolog.

Ověřovací výkop pod obloukem románského mostu – nejstaršího středověkého kamenného mostu ve střední Evropě|Foto: M. Frouz, Archelogický ústav AV ČR, Praha

Co se týče kamenného mostu, který se stavěl v polovině 11. století a spojoval přes příkop palácový areál a kapitulní chrám, ten badatelé našli zasypaný pod Štulcovou ulicí ve 30. letech 20. století. Později doložili, že je starší než pražský Juditin most nebo románský most v Řezně. „Je to nejstarší středověký kamenný most ve střední Evropě – a to jsou jen některé z vyšehradských objevů,“ uvádí ústav ze právě.

Na objevení ještě čekají

Přestože archeologický výzkum Vyšehradu probíhá už sto let, zůstává podle odborníků většina areálu stále neprozkoumána.

Objevy, které bádání generací archeologů přineslo, podle nich ukazují, že pod současnými vyšehradskými parky, zahradami, a dokonce i pod slavným vyšehradským hřbitovem, se stále ukrývají archeologické pozůstatky mimořádného významu. Ty ale ještě na své objevení čekají.

„Věřím, že když zkombinujeme výsledky, které na Vyšehradě získaly předchozí generace archeologů, můžeme pomocí hmotných pozůstatků zrekonstruovat politické a ekonomické strategie prvních českých panovníků. Významně tak obohatíme poznání nejstarších českých dějin,“ uzavírá Ladislav Varadzin.

Část z vyšehradských památek může veřejnost vidět, mnohé z nich ale byly zasypány a o jejich existenci svědčí jen archivní dokumentace.

Vyšehradské kasematy

• Edit
• Smazat