Švarcsystém je stále nelegální
Sněmovna před dvěma týdny schválila novelu Zákona o zaměstnanosti. Ta by měla konečně jasně definovat, co je to zakázaný tzv. švarcsystém. Skončilo tak několikaměsíční napětí kolem sporné formulace zákona. Více už se dozvíte v rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.
"Stát chrání jednak zájem státní pokladny, protože skryté zaměstnávání vlastně okrádá státní pokladnu, okrádá systém sociálního zabezpečení, nemocenského pojištění. Také ale může výrazně poškozovat ty živnostníky, kteří takovým způsobem v jakémsi pseudozaměstnaneckém vztahu pracují. Oni nemají žádné výhody, které za normálních okolností mají zaměstnanci, oni jsou mnohem víc ohroženi například nemocemi z povolání. Zákaz tohoto systému, který je v Evropě vcelku obvyklý, chrání jak zájmy státu, tak zájmy jednotlivých občanů, kteří by takovým způsobem pracovali."
To samozřejmě vůbec neznamená, že by firmy nemohli spolupracovat se živnostníky, s osobami samostatně výdělečně činnými. Musí to být ale na základě obchodního a ne skrytého pracovněprávního vztahu. Vloni v říjnu začal platit nový zákon, který přitvrdil sankce za využívání švarcsystému. Problém byl v tom, že ustanovení zákona byla nešťastně formulována. A proto nyní došlo po velkých protestech podnikatelů k novele zákona. Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek vysvětluje, co se změnilo.
"Novela odstranila závažnou nedokonalost zákona. Ten ve své dikci vlastně říkal, že firma nemůže od živnostníka, který nemá zaměstnance, vůbec nic objednat."
Jaromír Drábek ale také upozorňuje, že zákon o potírání švarcsystému je sám o sobe vcelku zbytečný, protože celá problematika je už řádně upravena jinými zákony.
"Principiální problém je právě v tom rozdělení, co je závislá práce, pracovněprávní poměr a co je samostatná výdělečná činnost. To ale upravuje velmi jasně už Źivnostenský zákon, to upravuje jasně Zákoník práce. Ta úprava je obdobná jako v jiných evropských zemích. Proto také Hospodářská komora zastává názor, že kolem Zákona o zaměstnanosti je zbytečný rozruch, protože upravuje něco, co už je jednou upraveno. Jednoznačně je potřeba zajistit, aby samostatně výdělečná činnost skutečně naplňovala podstatné znaky. To není nějaká záležitost smluvní volnosti. Pokud prostě živnostník pracuje podle Živnostenského zákona, tak musí pracovat na vlastní účet, na vlastní riziko, nikdo mu nemůže určovat pracovní dobu. Tak je to běžné ve všech evropských zemích."
"Domníváme se, že tento způsob omezování podnikání je stále ještě špatný."
Švarcsystém byl zakázán v roce 1991. Proč tedy ODS během pěti let své vlády nezrušila tento zákaz?
"Rok 1991, to už je patnáct let, to se podnikání teprve rozbíhalo. Množství živnostníků rostlo poměrně rychlým tempem. Já považuji za správné, že ODS reaguje na vývoj situace, reaguje na to, že sociálnědemokratická vláda nakladla velké množství existenčních překážek pro živnostníky. Důsledky jsou evidentní. Počet živnostníků ubývá. My se domníváme, že správná reakce je naopak ten prostor uvolňovat, včetně uvolnění v oblasti tzv. švarcsystému, byť správně říkáte, že ta úprava byla přijata v roce 1991. My si myslíme, že reakce na současný vývoj v české ekonomice, kdy dochází k vytlačování živnostníků, je správná."
Čísla ale hovoří o tom, že živnostníci zase nejsou tak vytlačováni, jak říkáte. Vždyť u nás je z celkového počtu podnikatelských subjektů 18 procent osob samostatně výdělečně činných, zatímco ve Spojených státech, které jsou takovou baštou liberalismu, jich je jen asi 8 procent a v západní Evropě v průměru 12 procent..
Není mezi těmi lidmi, kteří odevzdávali živnostenské listy v posledním roce, hodně těch, kteří měli živnostenskou činnost víceméně jen jako druhou profesi vedle svého hlavního zaměstnání?
"To určitě máte pravdu. A tady se právě liší naše názory od sociálních demokratů. My si myslíme, že i částečný živnostník je dobrá orientace člověka. Myslíme si, že lidé, kteří měli živnosti jako doplněk k nějakému zaměstnání by neměli být systém nuceni takové živnosti vzdávat. Prostě si myslíme, že prostor pro podnikavé, činorodé lidi má být úplně otevřen a nemá být omezován administrativními kroky."
Poslanec Jaromír Šling naopak hájí názor, že určitá regulace je stále nutná, ostatně jako je tomu i v jiných zemích Evropské unie.
"Zdůrazňuji potřebu chránit právě ty lidi, kteří jsou v nerovném postavení. Není správné mluvit o tom, že by tady měla být úplná smluvní volnost, že by se nic nemělo regulovat. Ono je to podobné vztahu zaměstnavatele a zaměstnance. Ten zaměstnavatel je také zpravidla silnější než zaměstnanec, a proto je potřeba zaměstnance chránit. Zrovna tak ten živnostník není v rovnoprávném postavení k velké firmě. Musí tady být jakási regulace. Trh tady sám o sobě nefunguje dobře."
