Stát spouští český "kurzarbeit"

Český kurzarbeit - tak by se dal krátce nazvat nový projekt Vzdělávejte se pro stabilitu. Připravilo ho ministerstvo práce a sociálních věcí a s kurzarbeitem, tedy zkrácením pracovní a doby a náhradou mzdy, má mnoho společného. Místo vyplacení celé mzdy ale sází na speciální vzdělávací kurzy. Projekt zaplatí evropské fondy a nebude tak zátěží pro státní rozpočet.

Na projekt je v první fázi určeno 400 milionů korun z evropských fondů. Po jeho vyhodnocení se předpokládá uvolnění dalších 400 milionů. Projekt s názvem Vzdělávejte se pro stabilitu představuje Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy.

"Zaměstnavatel v období propadu výroby a zakázek, která v tom projektu bude limitována v rozmezí 20 až 60 procent, respektive jednoho až tří dnů, bude mít šanci poslat zaměstnance na vzdělávání. Hlavní filosofií, kterou jsme vždy prosazovali od samého začátku, bylo, aby to vzdělávání v tomto období bylo zaměřeno cíleně. To znamená aby se zaměstnanci nezúčastňovali obecných kurzů ke vzdělávání měkkých dovedností - ale bylo to zaměřené prakticky, třeba i ve firmě, s využitím firemních lektorů."

V českém případě tedy nejde o klasický kurzarbeit po vzoru Německa. Ten zaměstnancům zkracuje pracovní úvazek a zachovává mzdu, lidé tráví několik dní v týdnu mimo práci. Celý mechanismus vysvětluje Jitka Hejduková.

"Ten člověk samozřejmě, když dochází k poklesu zakázek - a ten projekt to bude jasně stanovovat - pracuje. Projekt to bude jasně stanovovat, bude pracovat méně, tři nebo čtyři dny v týdnu. Jeden den se bude vzdělávat s plnou mzdou. Pro ty lidi je to zajímavější a nedá se to vlastně postavit tak, že by ten týden byl zkrácený. Lze samozřejmě využít těchto prostředků k financování ze strukturálních fondů, ale tam je samozřejmě podmínka nějaké aktivity, aktivačních opatření, mezi které patří podpora vzdělávání. Nikoli tedy jenom financování překážky v práci na straně zaměstnance, kdy nepracuje."

Příspěvek může získat zaměstnavatel, který prokáže v meziročním srovnání pokles tržeb o více než pětinu. Za vládu projekt okomentoval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

"Budeme vybírat podniky a budeme přijít žádosti od podniků, kde se jedná o přechodný nedostatek zakázek, kde to není tak, že podnik nemá šanci na další existenci. V prvních měsících samozřejmě uvidíme, kolik nám přijde žádostí a jaké budou ty požadavky. Pokud se ukáže, že toto je skutečně dobrý způsob, jak pomoci českým podnikům v nesnázích, tak jsme připraveni na to dát další prostředky."

Maximální měsíční příspěvek v českém případě na kurzy bude 31.000 korun. Ministr Drábek v České televizi doplnil, že tato částka zhruba vychází z průměrného platu.

"Nechceme dorovnávat nějaké vysoké platy. Těch 31 tisíc korun je odvinuto od průměrné mzdy, protože pokud nějaký zaměstnanec bere průměrnou mzdu, tak jeho náklady včetně odvodů jsou právě přibližně 31 tisíc korun. Jde nám tedy o to, abychom podporovali běžná pracovní místa, nikoliv ta naprosto specializovaná s velmi vysokým platem."

Kritici systému poukazují na to, že samotná školení firmám nové zakázky automaticky nezajistí. Mohou jim ale krátkodobě ulehčit v časech, kdy se jim ekonomicky nevede. Účast zaměstnanců v projektu bude dobrovolná. Většina z nich ale přivítá několikadenní školení místo naprosté ztráty zaměstnání. Firmy budou také při vstupu do projektu posuzovány poměrně přísně.

"První podmínkou pro vstup firmy do toho projektu je, že firma bude muset sama měsíc zaměstnance udržet na takzvané částečné nezaměstnanosti. Samozřejmě, že když firma spadne do těchto problémů, tak se to může týkat i části nějakého závodu a pak jsou tam jak tedy profese dělnické, tak i profese vedoucích zaměstnanců. Představa firem je, aby si lidé získali určité znalosti třeba z příbuzných oborů. To znamená tam, kde by se to týkalo výroby, tak se ten člověk může naučit obsluhovat další příbuzné stroje. Jestliže bychom se dostali o nějaké to patro výš ve struktuře toho podniku, tak třeba to můžete mít v oblasti financí, tak by to bylo účetnictví, controlling a další profese."

Josef Středula

Projekt začíná v polovině září, pokračovat pak bude jeden rok. Zabránit má především propouštění a ztrátě nezbytných kvalifikovaných zaměstnanců. Myslí si to i předseda odborového svazu KOVO Josef Středula.

"Protože se v době krize v roce 2008 a zejména v roce 2009 skutečně propouštělo poměrně dramaticky a stavy zaměstnanců jsou skutečně na hraně technologických minim, tak každá ztráta znamená pro firmu ohrožení dalšího působení. Ve firmě, i když je tam třeba 500 nebo 600 zaměstnanců, tak mnohdy i malá skupina pěti nebo šesti zaměstnanců může být pro firmu klíčová. Protože on tu produkci prostě nebude schopen zvládnout a zaměstnanec prostě přijde o práci."

Podobně to vidí i Jitka Hejduková a shrnuje, proč došlo ke shodě na této podobě českého kurzarbeitu.

"Hlavním cílem toho projektu bylo, a proto jsme po tom tedy také volali, abychom si udrželi takový ten základní kmenový základní personál, který máme proškolený. Který má znalosti a dovednosti, které vlastně potřebujeme. Do toho personálu se již vlastně hodně investovalo a problémy toho minulého krizového období byly právě v tom, že firmy musely pustit tyto kvalifikované zaměstnance a pak je velmi obtížně na tom trhy zase zpátky shánět a znova doškolovat. Víceméně to bude záležet na každém zaměstnavateli. Co jsme s nimi hovořili, tak zájem je na tom, aby „gró" těch zaměstnanců, co mají kvalifikaci, je tam nějaká sounáležitost k té firmě, tak je vlastně udržet a ještě si je v tomto období dovzdělat."

Česko na tom není s nezaměstnaností tak zle. Ve druhém čtvrtletí letošního roku nemělo práci necelých sedm procent lidí. Česká republika si tak vede v evropském srovnání poměrně dobře - je výrazně pod průměrem, který dosahuje asi deseti procent. Na podpory v nezaměstnanosti plánuje stát vydat příští rok přes 11 miliardy korun. Pro letošní rok očekává výdaje přes 9 miliard. Průměrná nezaměstnanost by podle předpokladu vlády měla v příštím roce stoupnout o desetinu bodu a dosáhnout hodnoty přes 8,5 procenta. Josef Středula dodává, že odbory chtějí, aby se kurzarbeit přepracoval do systémového nástroje.

Foto: Carl Dwyer, FreeImages|Foto: Carl Dwyer, freeimages

"Nám jde a budeme určitě o tom jednat do budoucna o to, aby se nástroj přepracoval do toho systémového. Takže obavy jsou vážné, každý jeden tu práci potřebuje pro obživu své rodiny, ale my bychom byli rádi, aby to mělo podobné dimenze. Samozřejmě bychom to museli přepočítávat na českou ekonomiku, kdy v Německu kurzarbeit zachránil více než milion dvě stě tisíc pracovních příležitostí jenom v kovoprůmyslu."

Analytik Petr Robejšek si ale myslí, že na opatření jako je kurzarbeit je v Česku příliš brzy. Českému rozhlasu 6 řekl, že podle něj se ekonomická situace bude spíše zhoršovat, což se České republiky výrazně dotkne.

"Když sledujete Německo, na kterém je česká ekonomika velice úzce navázaná, tak v Německu o zkrácené pracovní době dneska vůbec není řeč. Řekl bych, že teďko předčasně - a obávám se, že vlastní vinou - je nucena česká vláda přistoupit k těmto opatřením. Doufejme, že pomohou. Jisté ale je, že situace se v dalších měsících globálně a evropsky ekonomicky zlepšovat nebude. To znamená, že problémy budou spíše růst, než ubývat."