Odborům se zvýšení kvóty pro zaměstnávání Ukrajinců v Česku nelíbí

Foto: archiv Úřadu vlády

Firmám chybí zaměstnanci. Ministerstvo zahraničí proto připravilo návrh, jak dostat do Česka víc lidí z Ukrajiny. Plánuje zrychlit práci českého generálního konzulátu ve Lvově a zvýšit roční kvótu pro zaměstnávání Ukrajinců v Česku.

Josef Středula, foto: Filip Jandourek, ČRo
Projekt se nelíbí odborům. Podle nich by nedostatek lidí vyřešilo zvýšení mezd.

"Není možné, aby kdokoliv, kdo tady bude pracovat ze zahraničí, pracoval pod úrovní, která se dává českým zaměstnancům. To je největší předmět sporu. I na stránkách Úřadu práce se nabízí pracovní pozice, které jsou ohodnoceny částkou mezi minimální mzdou a patnácti tisíci korunami," uvedl Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Svaz průmyslu: peněz nabízíme dost

Zaměstnavatelé to vidí naopak. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj uvedl, že podniky kvůli nedostatku pracovní síly odmítají některé zakázky nebo mají zpoždění v dodávkách:

"Rádi bychom zaměstnali české pracovníky. Jednáme se všemi úrovněmi Úřadu práce. Nicméně lidé nejsou. Jsou okresy, kde je nezaměstnanost i pod dvěma procenty. Rozhodně se neztotožňujeme s názory odborů, že důvodem jsou nízké mzdy, protože pozice, které nabízíme ukrajinským zaměstnancům, jsou často přes 20 tisíc korun."

Průmyslu chybí 100 tisíc pracovníků

Foto: archiv Úřadu vlády ČR
Režim rychlejšího vyřizování žádostí pro Ukrajince schválila vláda poprvé loni v červnu. Záměrem bylo pomoci českému průmyslu, kterému podle odhadu chybí zhruba 100 tisíc pracovníků.

O projekt je velký zájem, uvedla Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva zahraničí. Vázl však na malé kapacitě českého generálního konzulátu ve Lvově.

"Roční kvóta byla loni 3800 žádostí. Když se konzulát navýší o další čtyři pracovníky, budeme schopni vyřídit až 5500 těchto žádostí. Konzulát ve Lvově je pouze jednou z institucí, která to má v gesci. U nás probíhá "pouhé" nabírání té žádosti. Předáváme je na ministerstvo vnitra, které dále rozhoduje o tom, zda zaměstnanecká karta bude udělena nebo ne. Režim je koncipován tak, aby podávání žádostí a vyřizování zaměstnaneckých karet bylo rychlejší než je standardní postup. Z tohoto důvodu byl vytvořen i tento specializovaný program."

Za den přišlo z Ukrajiny 50 nových žádostí

Jan Rafaj, foto: archiv Svazu průmyslu a dopravy
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje, je Ukrajina logickou volbou, protože je tam technické školství na dobré úrovni. Proces je však zdlouhavý.

"Na Ukrajině je technická zkušenost z minulosti, dostatek pracovní síly, která má zájem se přestěhovat do Česka. Pokud se ti lidé přestěhují, tak překonání jazykové a kulturní bariéry je výrazně nižší, než z jiných zemí, které jsou třeba v EU. Když se podíváme na poslední statistiky, trvá 138 dnů od zařazení do podání žádosti o zaměstnaneckou kartu. Když dneska někoho dáme do systému, tak ho firma dostane až před prázdninami, což je nepřijatelné. Zájem je obrovský. Včera jsme na Svazu průmyslu evidovali 50 nových žádostí, dneska přichází další, a tak je to každý den."

Rozhodnutí o zrychlení náboru pracovníků z Ukrajiny by mělo padnout v polovině ledna.

Odbory: nemáme zpětnou vazbu, za jaké peníze Ukrajinci pracují

Jasněji bude po lednové tripartitě, které se účastní zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů. Ty návrhu nakloněny nejsou.

"Největší zájem ze strany zaměstnavatelů je o zaměstnance takřka bez kvalifikace za velmi nízkou cenu práce, a to je pro nás neakceptovatelné. Pokud se má Česko někam dostat, tak nemá poptávat nekvalifikovanou pracovní sílu, ale kvalifikovanou. A v tom je největší rozpor mezi pohledem odborů a pohledem zaměstnavatelů. To, že se teď přistoupilo k dalšímu navyšování, není podle nás dobrý systém. V tuto chvíli není žádná zpětná kontrola, zda ti lidé na území ČR vůbec jsou, za jakých tady pracují podmínek, jestli to jsou srovnatelné mzdy, a jestli se náhodou nedostali do spárů lidí, kteří se pohybují na hraně, nebo dokonce za hranou zákona. Proč firmy nepoptávají pracovní sílu třeba ze Slovenska, Maďarska či Polska? Protože by jim v mnoha případech museli dát ještě větší mzdu," uvedl šéf odborů Josef Středula.