Desetina uprchlíků se chce v krátké době vrátit na Ukrajinu
Česko už opustila třetina ukrajinských uprchlíků. O dočasnou ochranu požádalo více než 555 tisíc, dnes je jich na území Česka 364 tisíc. Mezi problémy, se kterými se uprchlíci potýkají, patří složité hledání lékařů, drahé služby zubařů a práce, která neodpovídá jejich kvalifikaci.
V Česku tak najdeme uklízečky s vysokoškolským diplomem. Většina uprchlic a téměř každý druhý uprchlík z Ukrajiny v České republice mají totiž vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání. I z toho důvodu se plánují vrátit na Ukrajinu. Navíc na začátku prázdnin došlo ke zpřísnění humanitární dávky. A mnozí tak nezvládají platit výdaje. Mají sice práci, ale velmi nízké příjmy.
"Často jsou na nekvalifikovaných pozicích, a právě kontrola příjmů a kontrola úspor při vyplácení humanitární dávky vede k tomu, že uprchlíci jsou ochotní přijímat nelegální zaměstnávání, kde budou dostávat peníze na ruku, aby ten příjem šel přímo jim. A zároveň nelegální zaměstnávání vždycky znamená, že tam není vůbec žádná kontrola, za jakých podmínek uprchlíci pracují," uvedla Blanka Tollarová z Konsoricia nevládních organizací pracujících s migranty.
Dávky zohledňují i úspory rodin
Státní podporu dostalo v červenci po zpřísnění pravidel skoro 46 tisíc rodin ukrajinských běženců. Úřady práce jim vyplatily v průměru 8 400 korun na jednu domácnost. Skutečné částky se ale liší. Přísnější podmínky pro výplaty dávky totiž zohledňují příjem i úspory uprchlických rodin. A výše příspěvku se liší třeba i podle toho, jak dlouho dospělí uprchlíci v Česku jsou nebo jestli rodiny žijí v bytě, který je ve státní evidenci. Kdo tedy na humanitární dávku nedosáhne?
"Mohou to být vlastně všichni lidé, kteří vydělají, nebo mají na kontech více než je životní nebo existenční minimum, plus maximálně 3000 korun jako částka na bydlení. Takže si můžeme představit, že třeba každý, kdo má na osobu více než 6 až 7 tisíc korun, tak už nemusí dostat tu humanitární dávku. Na tom také můžeme vidět, že ta částka humanitární dávka je dosti nízká, a jak někdo vydělá 7 tisíc nebo 8 tisíc korun, tak už nedostane žádný další příspěvek finanční, což se nám zdá, že uprchlíci jsou tímhle způsobem udržování v chudobě, zejména ti, kteří si vlastními silami nemohou vydělat," dodává Blanka Tollarová.
Zatímco před rokem v červnu si bydlení hradila čtvrtina příchozích a desetina si na ně přispívala, teď výdaje pokrývá víc než polovina běženců a částečně pak dalších 17 procent. Uprchlíci se postupně přesouvají do nájmu. Experti doporučují upravit náklady na bydlení uprchlíků pro výpočet humanitární dávky. Pro malé domácnosti by se měly stejně jako u solidárního příspěvku započítávat vyšší částky na osobu, při vyšším počtu lidí by se snižovaly. Dávka mimořádné okamžité pomoci by se neměla zahrnovat do příjmů. Uprchlíci by také měli mít podle výzkumníků po určité době pobytu možnost získat běžný příspěvek na bydlení.
Desetina uprchlíků se chce v krátké době vrátit na Ukrajinu
Zhruba desetina uprchlíků plánuje v krátké době návrat na Ukrajinu. Vrátit se jednou domů chtějí dvě třetiny dospělých. Ve svém výzkumu to zjistila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Pro dvě pětiny z těch, kteří se chtějí v krátké době vrátit domů, je důvodem snaha o zlepšení situace ve vlasti. Téměř stejný podíl dotázaných zmínil shledání s rodinou. Čtvrtina chce odjet kvůli tomu, že nemá či nemůže najít bydlení. Každý osmý dotázaný zmínil ale i diskriminaci. Zatímco muži se chtějí víc vracet kvůli zlepšení situace v místě původu, nedostatku bydlení a kvůli diskriminaci, ženy kvůli rodině.
Podle těch, kteří návrat plánují, bude po příjezdu nejvíc potřeba finanční pomoc, zprostředkování práce a bydlení. Někteří zmínili i vzdělávání dětí, podporu při zakládání podniků a dopravu. Třetina nevěděla a třetina řekla, že pomoc potřebovat nebude. Česko chce připravit speciální program pro dobrovolný návrat uprchlíků na Ukrajinu. Poskytlo by jim při něm pomoc a hradilo některé náklady.
