Výzkum: Sedm z deseti ukrajinských uprchlíků žije v Česku pod hranicí chudoby
Pod hranicí příjmové chudoby žije v Česku sedm z deseti ukrajinských uprchlíků. Ukázal to dlouhodobý výzkum projektu Hlas Ukrajinců. Ten se zaměřuje na práci, bydlení, vzdělání, příjmy, znalost češtiny a integraci příchozích. Dotazování se konalo zatím šestkrát. Zapojilo se 1425 domácností, v nichž žije 3789 uprchlíků z Ukrajiny. Autoři sledují situaci lidí, kteří do Česka přišli loni.
Práci v Česku má 67 procent uprchlíků nad 17 let, což se může zdát hodně. Problém je, že dvě třetiny si nevydělají ani 150 korun čistého na hodinu. Průměrný čistý hodinový výdělek v Česku byl loni v posledním čtvrtletí asi 220 korun. Bezmála tři pětiny ze zaměstnaných jsou stále na místech pod svou kvalifikací.
Učitelé a lékaři pracují v kuchyni nebo ve skladu
Například v Jihlavě na Vysočině je asi 700 Ukrajinců. Jak uvedl Radim Fiedler z organizace Fpoint, mnoho lidí s vysokou kvalifikací hledá uplatnění těžko. Problém je jazyková bariéra.
"Máme tady učitele, máme tady dokonce vědce, doktory a tito lidé častokrát pracují někde v kuchyních nebo ve skladech."
Polovina uprchlíků uvedla, že pracuje i o víkendech či pozdě večer. Dvě pětiny odpověděly, že berou méně než Češi na stejné pozici. Čtvrtina má víc prací, aby se uživila. Za největší bariéru při hledání zaměstnání považují příchozí už zmiňovanou češtinu, neuznání kvalifikace či nedostatek školek.
Polovina by nevystačila s úsporami ani měsíc
Sedm z deseti lidí trpí i materiálním nedostatkem. Nezvládnou náhlý výdaj, nemohou si dovolit nakupovat oblečení, používat auto, zajít občas s přáteli do restaurace, dostatečně topit či jíst častěji maso. Při výpadku příjmu by skoro polovina uprchlických domácností nevystačila s úsporami ani měsíc.
Výzkumníci proto doporučují posílit kurzy češtiny, asistenci při hledání odpovídající práce i kontroly. Navíc se zpřísnil zákon, což znamená konec bezplatného ubytování pro ty, kteří nepatří mezi takzvané zranitelné osoby.
Příspěvky už nedostávají ubytovatelé, ale běženci. Ne vždy to na ubytování stačí. Navíc mnozí nezvládnou vyplnit formuláře, udělají chyby a dávky nedostanou, připomíná Lýdie Kolorosová z Člověka v tísni.
"Ten proces je komplikovaný. Neumí to sami udělat. Musí se stahovat výpisy z účtů, jak českých, tak ukrajinských a to všech osob v domácnosti. Nejenom žadatele, musí se tam připojovat další lidé, se kterými ten člověk bydlí, a se kterými uhrazuje náklady na bydlení. Je to zdlouhavější a složitější, tak s tím tu teď nejvíce pomáháme."
Chata za 17,5 tisíce pro sedm lidí
Někteří o změně nevěděli. Po novém bydlení se poohlíží i paní Svitlana s dcerami a vnoučaty. Po příchodu do Česka se nastěhovali do chaty v Hýskově u Berouna.
"Máme jeden pokoj, záchod, koupelnu, chodbu a verandu. Všichni spíme v jedné místnosti, která má 14 čtverečních metrů. Je nás dohromady sedm, takže spíme i na podlaze, jak se dá."
Za chatu platí 17 a půl tisíce korun, navíc není registrovaná v evidenci bytů.
Status dočasné ochrany měly na konci června v zemích Evropské unie více než 4 miliony lidí, kteří opustili Ukrajinu kvůli ruské invazi. V České republice jich bylo téměř 350.000, což z ní činí třetí nejčastější cílovou zemi pro lidi hledajících útočiště před ruskou válkou.
Na počet obyvatel je Česko dokonce největším poskytovatelem tohoto druhu pomoci. Vyplývá to z dat unijního statistického úřadu Eurostat.
