Pro uprchlíky z Ukrajiny je třeba připravit systém jazykových kurzů, říká zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková
Agentury OSN v Česku žádají o 82 milionů dolarů k doplnění vládní pomoci, aby bylo možné zajistit potřeby ukrajinských uprchlíků v zemi. Česko představuje jednu z hlavních cílových destinací pro uprchlíky z Ukrajiny. A to jak v absolutních číslech, tak v přepočtu na obyvatele.
Jak uvedla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, je třeba rozšířit nabídku jazykových kurzů. Ukrajinci by je mohli absolvovat i v pracovní době.
"Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo speciální program, který bude kompenzovat zaměstnavatelům dobu, po kterou během pracovní doby bude daný zaměstnanec absolvovat jazykové vzdělávání. Tento program se rozbíhá. Ministerstvo se snaží zvýšit zájem zaměstnavatelů o vstup do tohoto programu, o tuto finanční podporu a je to něco, na čem budeme spolupracovat intenzivně dál."
Také na exponovaných úřadech práce začnou působit noví pracovníci, kteří dokáží cíleně komunikovat s lidmi z Ukrajiny. To znamená, informovat je také o jazykových kurzech, což zvýší jejich možnosti na trhu práce. Je třeba vytvořit celý systém, který bude dobře dostupný. Není vyloučena ani spolupráci s jazykovými agenturami mimo státní správu. Je zjevné, že bez znalosti češtiny jde Ukrajince zapojit do práce jen omezeně.
"Chceme postupně víc a víc zlepšovat informovanost Ukrajinců samotných. Jak rozpoznat zaměstnavatele seriózního od někoho, který ho skutečně může dostat do podřízeného postavení, do nějakých podmínek, které budou vykořisťující. Takže informovanost příchozích, zejména těch zranitelných skupin, které třeba i hůře pracují s informacemi. Je třeba, aby ta komunikace byla adresná, aby se k těm klíčovým informacím dostali skutečně všichni, nejenom ti, kteří dobře pracují s technologiemi."
Přeregistrace uprchlíků dodá přesnější data
Data ukazují na to, že poměrně vysoké procento příchozích z Ukrajiny vykazuje známky duševních problémů na úrovni depresí, úzkostí. I zde hraje roli jazyková bariéra. Je třeba, aby lidé věděli, že jsou tady nástroje pomoci, že jsou tady odborné služby a nebáli se je využít, nebáli se si pro tu zdravotní péči a podporu dojít.
"V tuto chvíli dochází k tzv. přeregistraci právě v souvislosti se zákonem Lex Ukrajina V. Tudíž my budeme mít přesná čerstvá aktuální data o tom, kolik lidí se pravděpodobně vrátilo na Ukrajinu, kolik možná odcestovalo do jiné země a kolik lidí zde reálně je. V momentě, kdy naběhne do praxe Lex Ukrajina V, tak začneme evidovat i data o zvlášť zranitelných skupinách uprchlíků. Tady půjde o spolupráci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva vnitra. Víme, kolik lidí v jednotlivých regionech se dostalo do běžného bydlení, kolik lidí zůstává v nouzovém ubytování, jaká je jejich věková struktura a skladba. Máme evidenci o tom, kolik dětí se zapojilo do mateřských, základních, středních škol, jaká je jejich věková struktura a kde jsou, v jakých regionech jsou kapacity ještě volné a kde už jsou kapacity vyčerpané a podobně."
U romských uprchlíků nebyla situace dobře zvládnutá
Uprchlíci jsou v Česku rok? Co se povedlo a co naopak nepovedlo?
"Mám za to, že jsme velmi dobře zvládli ten loňský rok. Vnímám tam jeden malý šrám ve vztahu k romským příchozím uprchlíkům. Myslím si, že situace třeba v Praze a na hlavním nádraží nebyla dobře zvládnutá a nedocházelo tam k rovnému přístupu. Takže toto je něco, kde cítím, že jsme ten management neměli nastavený dobře, že ta praxe v tomto aspektu selhávala. Jinak v tom celkovém obrázku si myslím, že jsme si vedli úspěšně."
Jak dodala závěrem Klára Šimáčková Laurenčíková, je zásadní neztratit ze zorného pole zranitelné skupiny uprchlíků, kteří potřebují větší míru asistence, větší míru podpory. Zároveň je důležité naslouchat české společnosti, lidem, kteří mohou mít i oprávněný dlouhodobý pocit, že o nich třeba vláda neví, že jejich potřeby nikoho nezajímají.
