Ředitelka La Strada: K formám vykořisťování ukrajinských uprchlíků dochází v Česku poměrně často
Česko patří mezi státy, které přijalo nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků v přepočtu na obyvatele. Podporu, kterou dosud Ukrajinci v Česku měli, nyní ale čekají úpravy. Novela zákona Lex Ukrajina 5 od července změní podmínky pro bezplatné ubytování nebo vyplácení humanitární dávky. Nevládní organizace varují, že se uprchlíci dostanou do potíží. Mluví o zhoršení jejich postavení na pracovním trhu i možném zneužívání a vykořisťování.
Česko od invaze Ruska na Ukrajinu udělilo ukrajinským uprchlíkům zhruba 500 tisíc víz k ochraně, většinou ženám a dětem. Přesný počet uprchlíků v Česku v současné době znám není, poslední odhady hovořily o zhruba 300 tisíc.
„Z hlediska porovnání s loňským rokem je těch příchodů mnohem méně. Pohybuje s to mezi tisíci a dvěma tisíci týdně oproti loňskému roku, kdy to bylo třeba 3000 až 6000 lidí denně. Takže to není tak dramatická situace,“ říká ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Největším problémem pro ty, kteří nyní přicházejí z Ukrajiny, je podle ní dostupnost bydlení, zejména střednědobého a dlouhodobého. „Prostě to, aby to bylo udržitelné, aby to ti lidé ufinancovali. A samozřejmě to nasedá na krizi bydlení, která je v Česku. Takže uprchlíci, ať už jsou odkudkoliv, tahají za kratší nit, mají méně finančních prostředků a zároveň i méně sociálních kontaktů. A od bydlení se odvíjí řada dalších věcí – škola, stabilní práce, práce na nějaké kvalifikaci a nějaké zakořenění. Vlastně nejistota bydlení a to, že se ti lidé často stěhují, je hodně vykořeňuje ještě dál,“ vysvětluje.
Podporu uprchlíků navíc od července změní novela zákona Lex Ukrajina 5. Přestane se vyplácet solidární příspěvek na bydlení. Nouzové ubytování bude stát platit lidem pět měsíců. Pak si ho budou hradit sami, nebo se budou muset přestěhovat. Výjimku mají děti, lidé nad 65 let či postižení.
„To je velký problém, protože lidé, kteří už bydleli v individuálním bydlení a jsou to zranitelné skupiny, tak z něj odcházejí do hromadného ubytování. Je to vlastně integrační cesta zpátky. A to je pro nás jedna z největších bolestí,“ říká Faltová.
Podle ministerstva práce je potřeba víc zapojit ukrajinské běžence do hrazení životních nákladů a do práce. Podle expertů na migraci ale může nové nastavení humanitárních dávek motivovat uprchlíky k nelegální práci.
„Je tady skupina lidí, kteří zranitelní nejsou a třeba nepracují anebo pracují nelegálně a mají nějaké finanční prostředky. Souhlasíme s tím, že by je stát měl motivovat k tomu, aby z podporovaného bydlení odešli, ale nejsme si jistý, že dostali na to dost času a že se jim podaří najít ubytování, které svým výdělkem uplatí. Máme třeba zkušenost, že ubytovna v Praze stojí od 8 do 10 tisíc za lůžko na pokoji. Potom to směřuje k tomu: s nízkými výdělky radši budu pracovat na černo, abych dostal dávku, než pracovat legálně, protože na dávku i ve chvíli, kdy mám nízký příjem, vlastně nedosáhnu. A pak je to o tom, že ty děti neuživím, že nebudu mít ani na jídlo,“ upozorňuje Faltová.
Zneužívání a vykořisťování
Experti v souvislosti s Lex Ukrajina 5 také varují před zhoršením postavení ukrajinských uprchlíků na pracovním trhu i možným zneužíváním a vykořisťováním.
„My si myslíme, že k určitým formám vykořisťování ukrajinských uprchlíků dochází poměrně často. Hlavně v dodržování všech zákonných předpisů. V tom, že nejsou pracovní podmínky takové, jaké by měly být. Často nejsou dodržovány smlouvy a není dodržován zákoník práce. Velmi často jsou ti lidé nuceni přijmout práci, případně smlouvu, kterou by jinak nepřijali, protože je poptávka po té práci vyšší než nabídka. My si myslíme, že je to poměrně běžný jev. Nejsme si zatím jistí, jak moc běžný jev je, kdy to přejde až do obchodu s lidmi, kdy dojde opravdu k donucení a kořistění z práce. Myslíme si ale, že je to něco, co se rozhodně začne objevovat,“ varuje Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada, která se věnuje podpoře a pomoci vykořisťovaným a obchodovaným lidem.
Nový zákon Lex Ukrajina 5 podle ní zintenzivní prekarizaci práce. To znamená, že práce nebude ve standardních podmínkách a nebude smluvně ošetřena tak, jak by byl klasický pracovní poměr.
„To povede lidi k tomu, že nebudou motivováni být zaměstnáni legálně a obchodníci s lidmi a vykořisťovatelé si to uvědomí a budou nabízet jiné formy zaměstnání. Ty lidi pak dostanou do vyšší zranitelnosti vůči vykořisťování a obchodování s lidmi,“ upozorňuje Hronková.
Kolika lidí by se to mohlo dotknout, není schopná odhadnout. „Celkově jakákoliv čísla v oblasti obchodu s lidmi a vykořisťování jsou vždycky jenom odhady. Podle odhadů, které jsou, tak se bavíme v České republice o řádech tisíců až desítek tisíců lidí. Nejen ukrajinských uprchlíků, myslím obecně vykořisťovaných a obchodovaných lidí. Protože v celém světě se mluví o skoro 50 milionech lidí v této situaci. Takže z toho se dá usoudit, že to nebude v jednotkách u nás,“ popisuje.
Ředitelka La Strada ale zároveň zdůrazňuje, že Česká republika udělala za poslední roky řadu kroků kupředu v ochraně lidí, kteří se stanou obětmi.
„V institucionálním ukotvení ochrany, v programech pro ty lidi, v pomoci - ať už je materiální a právní, nebo psychosociální - a ve stíhání tohoto trestného činu. To je důležité, protože ten jev je považován za velmi závažný trestný čin. Orgány činné v trestním řízení ho stíhají, dochází k odsouzení pachatelů. Ale to, že bude obchod existovat dál, je jasné. Protože je to obchod s lidskou bezmocí a beznadějí. Takto je to v celém světě. Ale myslím si, že jsme v Česku udělali velký pokrok v tom, jak se s tím problémem pracuje,“ konstatuje ředitelka organizace La Strada Markéta Hronková.
