Dnes se vydáme na Českomoravskou vrchovinu a představíme vám překrásný renesanční komplex města a zámku. Když prozradím, že rozmach města je spjat s osobou Zachariáše z Hradce, od roku 1992 je město zapsáno v seznamu kulturního dědictví UNESCO a na tamním zámku je umístěna Galerie Jana Zrzavého, možná už tušíte, že se vypravíme do Telče. Do "města šťastných lásek" vás zve Martina Lustigová.
Do Telče míří ročně desetitisíce turistů. Proč? "Obdivují u nás krásy Státního zámku v Telči a krásy náměstí s renesančním podloubím a renesančními domy,"říká Věra Peichlová z městského úřadu. Domy na náměstí vyrostly na gotickém půdorysu - z náměstí se mohutnými vraty vstupovalo do klenutého mázhausu, který původně sloužil řemeslné výrobě nebo obchodu. Odtud se pak pokračovalo do patra nebo naopak do sklepa. V 15. století bylo k většině domů na náměstí představěno podloubí a spolu s ním přibyla také celá průčelí se štíty. Fasády a štíty vznikaly v renesančním slohu, ale řada z nich byla v období baroka přestavěna.
Zámek v Telči
Pojďme dál - na zámek. Ten vybudovali v druhé polovině 14. století páni z Hradce - a to nejprve jako gotický hrad. S příchodem Zachariáše z Hradce v druhé polovině 16. století začíná přestavba telčského sídla na renesanční zámek. Při prohlídce zámku vidíme průřez celou jeho historií, od první zmínky v roce 1339 až po současnost. Co by návštěvník zámku rozhodně neměl přehlédnout? To je otázka pro kastelána Bohumila Norka: "Nejhodnotnější a nejzajímavější jsou u nás dřevěné kazetové stropy ve velkých sálech - v Modrém sále, ve Zlatém sále, v Divadelním sále nebo v Rytířském sále." Asi vás nepřekvapí, že v Rytířském sále je sbírka brnění a palných zbraní. V Modrém sále zase vyniká obraz pražské defenestrace, při které byl z okna Pražského hradu vyhozen i tehdejší majitel Telče - Vilém Slavata. Vzácnou uměleckou památkou je štuková výzdoba kaple Všech svatých s mramorovým náhrobkem Zachariáše a jeho manželky Kateřiny.
Foto: Autorka
Na zámku je ale i druhá trasa. "Ta představuje byt posledního majitele - jak ho šlechta v roce 1945 opustila, tak se v té původní podobě dochoval," říká Bohumil Norek. Posledními majiteli byli Podstatští Lichtenštejnové. A Bohumil Norek mi prozradil o paní hraběnce zajímavost. Těžko bychom dokázali uhodnout, jaký byl její největší koníček. "Paní hraběnka byla dosti sportovně založená a hrála hokej. Vlastně v Telči udržovala hokejovou tradici a dá se říct, že to financovala. Samozřejmě, jak jsem slyšel od pamětníků, nehrála s nimi celý zápas, ale vždycky zahájila nebo hrála na ukončení. Takže ji měli spíš jako sponzora."
Foto: Autorka
V prostorách zámku najdeme také Galerii Jana Zrzavého. Ta na zámku funguje od roku 1986. Proč jsou obrazy Jana Zrzavého právě v Telči? "Bylo to na přání malíře Jana Zrzavého, který sem rád jezdil. A můžu říct na rovinu, že to způsobil můj otec, který tady byl přede mnou 25 let kastelánem, při jedné návštěvě Jana Zrzavého, který říkal, že by měl někde rád galerii. Tak to tady procházeli a otec mu to nabídl. Jan Zrzavý se toho chytl, domluvily se prostory a galerie začala pomalinku vznikat. Vývoj galerie byl samozřejmě pomalý. Dokonce šla fáma, že Zrzavý svoje obrazy odkázal Telči, což nebyla pravda, odkázal je Národní galerii. Ale někde v nějaké psané závěti nebo nějakém psaném dopise je, že by si velice přál tuto galerii udělat v Telči. A tak tady ta galerie vznikla a je tu dodnes. A můžu říct, že je docela navštěvovaná, protože jí projde tak 8-10 tisíc návštěvníků ročně," upřesňuje kastelán Norek. V galerii je k vidění průřez celou Zrzavého tvorbou a Národní galerie se snaží vystavované obrazy obměňovat - k příští větší obměně obrazů má dojít letos v zimě. "Hodně návštěvníků říká, že je to pro obrazy moc hezký prostor. Protože tady v tom zámku to úplně jinak vynikne než ve Veletržním paláci, který je moderní," dodává Zdeňka Hlávková z galerie.
Telč
Telč je městečko, kde se pořád něco děje. Ať tam přijedete kdykoliv, vždycky vás něčím překvapí. Zajímavou atrakcí, a vlastně už tradicí, se stalo létání horkovzdušných balónů a hlavně jejich přelet nad náměstím. Kolik balónů bývá nad Telčí k vidění? "Ono to je různé, záleží na počasí. Například loni vylétl snad jen jeden balón. Ale pokud je příznivé počasí, můžete nad Telčí vidět i dvacet balónů. A vzpomínám si, že předloni lidi dokonce vycházeli ven a dívali se, že jeden balón je snad naopak. Měli ho tak upravený, že ten půllitr, který je jakoby balón, byl obrácený dolů. Takže o atrakci bylo postaráno," vzpomíná Věra Peichlová.
Foto: Autorka
Také telčský zámek hostí každoročně celou řadu akcí - probíhají tam historické trhy i různé koncerty. Nejčastěji je zámek spojován s festivalem Prázdniny v Telči, který město hostí už od roku 1982. Festival představuje jeho pořadatel Milan Kolář: "Začalo to jako jakási týdenní přehlídka písničkářů a kapel. A dneska je to sedmnáctidenní (a noční) dění od koncertů na zámku, přes nějaké výlety, tvůrčí dílny, výstavy, hraní divadel v různých prostředích až po noční představení. Snažíme se o pestrost. A za tu dobu se na to prostě nabalilo tolik kapel, muzikantů, herců, divadelníků, výtvarníků a všelijakých kumštýřů, že tady prožíváme, a už tomu snad ani nechceme říkat festival, ale spíš jakýsi způsob života, jakési trávení volného času. A městečko krásně pulsuje, žije." Začátkem srpna se do Telče na festival tradičně sjíždí velké množství mladých lidí. A ti se tam pak každoročně vracejí. "Potkávají se tady známí a dokonce se tu už vede evidence uzavřených manželství a dětí, které se tady narodily nebo počaly. Myslím, že to má tradici, je to moc příjemné. A dost se na to všichni těšíme," dodává Bohumil Norek. A snad každý, kdo Prázdniny v Telči navštívil a propadl jejich kouzlu, potvrdí, že půl roku je na co vzpomínat, a půl roku je na co se těšit.
