Terezínská tryzna ve znamení obav z neonacismu a rasismu

Na stále častější projevy neonacismu a rasismu ve společnosti upozornili řečníci během Terezínské tryzny. Na Národním hřbitově si zhruba 1000 lidí připomnělo oběti, které prošly terezínským ghettem a zdejší věznicí gestapa. Tryzna se konala již po čtyřiašedesáté. Ředitel Památníku Terezín Jan Munk upozornil na růst agresivity a nenávisti v ulicích českých měst, zároveň však vyzdvihl výraznější reakce státních orgánů na toto nebezpečí. V hlavním projevu vystoupil předseda Senátu Přemysl Sobotka. Připomněl, že nacisté se dostali k moci v době světové hospodářské krize, kdy získali sympatie velké části veřejnosti demagogií a populismem. "Globální krizí procházíme i nyní. A znovu zažíváme růst politického extremismu. Je proto třeba se poučit a neuvěřit těm, kdo slibují jednoduchá, avšak nereálná řešení," řekl. Osobní vztah k terezínské pevnosti má premiér Jan Fischer. Jeho příbuzní ghettem prošli, většina z nich se už domů nevrátila.

Tryzně předcházel pietní akt na bývalém popravišti Malé pevnosti. Od roku 1943 byla pevnost dějištěm poprav vykonávaných bez rozsudku. Nejpočetnější skupina vězňů, celkem 52 lidí, byla zastřelena 2. května 1945. Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín.