Termín zavedení eura může podle Topolánka a ČNB počkat

Přesné datum pro přijetí společné evropské měny se letos občané Česka nedozví. Pro agenturu Reuters to uvedl premiér Mirek Topolánek. Důvodem podle něj je to, že vláda nebude schopna termín zaručit. Podrobnosti má Zdeněk Vališ

Miroslav Kalousek

Premiér se svým prohlášením postavil proti ministru financí Miroslavu Kalouskovi, který navrhoval, aby vláda do konce srpna jako závazné datum zavedení eura určila rok 2012. Kalousek vzápětí oznámil, že svůj návrh z jednání vlády stáhne. Přiznal zároveň, že je v menšině nejen ve vládě, ale nerozumí si v případě termínu pro zavedení eura ani s centrální bankou. Někteří členové Topolánkova kabinetu se totiž nechali slyšet, že vláda nejprve musí dokázat, že umí snižovat rozpočtový schodek a teprve pak mluvit o termínu společné měny. Národní koordinátor pro zavedení Eura Oldřich Dědek z Ministerstva financí ale uvádí, že právě stanovení konkrétního data by mohlo celou státní správu motivovat k zodpovědnějšímu vztahu k veřejným financím.

"Koncovka, kterou chtěl ministr financí vládě prodat, byla o tom, že vláda by měla maximalizovat své úsilí tak, aby úzká místa byla překonána a česká republika mohla v roce 2012 společnou měnu zavést."

Podle České národní banky je ale škoda, že se diskuse o společné měně zužuje jen na zavedení termínu. Jak říká vrchní ředitel České národní banky Vladimír Tomšík, diskuse by měla být především vedena o tom, jak je česká ekonomika na euro připravena, zda dokáže vstřebat výhody a minimalizovat nevýhody eura.

"Položme si otázku, jak můžeme stanovit nějaké datum, nějaký bič na politiky, když zatím vidíme, že česká ekonomika na to není de facto připravena."

Mnozí odborníci připomínají, že není nutné spěchat s přijetím společné měny v době, kdy česká ekonomika roste rychleji než eurozóna. Euro by mohlo tento růst zpomalit nebo dokonce zabrzdit. Vladimír Tomšík upozorňuje, že vstupem do eurozóny přijde Česko o významný nástroj hospodářské politiky.

"Doufám, že nikdo nechce vstoupit do eurozóny s odřenýma ušima, tj. rychle dokud máme vysoký hospodářský růst a následně pak být třeba překvapen tím, co se s českou ekonomikou bude dít ve chvíli, kdy hospodářský růst u nás poklesne a kdy už nebudeme mít svou vlastní měnovou politiku a de facto se budeme pouze řídit měnovou politikou, úrokovými sazbami z evropské centrální banky ve Frankfurtu."

Foto: Evropská komise

Podle Vladimíra Tomšíka nelze otázku vstupu do eurozóny zužovat jen na maastrichtská kritéria. Nejde tedy jen o stav veřejných financí,

"Je to také o pružnosti české ekonomiky, aby byla schopna se vyrovnat s nějakými šoky."

Česká vláda se zavázala Bruselu, že v roce 2008 splní všechny tři základní podmínky nezbytné pro vstup do eurozóny. Dvě podmínky, tedy přípustnou výši státního dluhu k hrubému domácímu produktu a přípustnou výši inflace plní Česko bez problémů už řadu let. Problémem je třetí podmínka. Výše deficitu veřejných rozpočtů nesmí být vyšší než tři procenta. V letech 2004 až 2005 se to podařilo. Letos ale hrozí, že deficit dosáhne až čtyř procent. Je zřejmé, že bez reformy veřejných financí, bez fiskální disciplíny, se nepodaří dostat deficit dlouhodobě pod tři procenta. Diskuse o termínu zavedení eura samozřejmě neznamená, že vláda neví, jak euro zavést. Národní plán zavedení euro schválil Topolánkův kabinet letos v dubnu. Je to v podstatě podrobný technický scénář postupů a návodů, ve kterém se nastavují například základní pravidla pro dočasné duální označování cen a dočasný duální oběh korun koruny a eura. Banky také podle plánu provedou konverzi klientských účtů vedených v korunách na eura.