Rozpočtový pakt bez nás

Česká republika se zatím nepřipojí k paktu, který v reakci na dluhovou krizi zpřísňuje rozpočtová pravidla v jednotlivých zemích Evropské unie. Na jeho podobě se v pondělí večer na summitu v Bruselu dohodli lídři Evropské unie. Británie svou účast na paktu odmítla už loni v prosinci. Český premiér Petr Nečas ale nevylučuje, že Praha by se k chystané dohodě nakonec ještě přidat mohla.

Petr Nečas, foto: ČTK

Premiér Petr Nečas už po příletu do Bruselu měl výhrady k textu navrhovaného paktu. Jednou ze zásadních byla účast na summitech eurozóny. Česko podobně jako Polsko prosazovalo, aby mělo zajištěnou účast za rovnoprávných podmínek, ač by to neznamenalo, že by o záležitostech zemí používajících euro nečlenské země eurozóny rozhodovaly.

"Plnohodnotná účast znamená být u těch jednání. Dokud nejsme členy eurozóny, tak samozřejmě nemůžeme hlasovat, ale jde o to, být u těch rozhodování a mít tyto informace. A situace, kdy jsme žádáni o to, abychom přispívali finančně, abychom podporovali určité politické dohody typu dohody o fiskální unií, a být vlastně druhořadým členem, který je vystrkován za dveře, to je těžko akceptovatelné."

Poláky se partnerům nakonec podařilo přesvědčit, aby se k paktu připojili. Unijní prezident Herman van Rompuy to vysvětlil tím, že státy, které pakt ratifikují, budou "vtaženy" do debat o tématech, která se budou týkat smlouvy i případných změn v zásadní architektuře eurozóny.

Pozdě večer se lídři zemí Evropské unie na paktu rozpočtové stability dohodli. Svůj hlas v souladu s očekáváním nepřipojila Velká Británie a Česká republika. Premiér Petr Nečas partnerům sdělil, že z ústavních důvodů nechce přistoupit k chystané smlouvě:

Nicolas Sarkozy, foto: ČTK

"Součástí ratifikačního procesu je i podpis prezidenta republiky, tedy věc, kterou pan prezident i veřejně deklaroval, že svůj ratifikační podpis pod tuto smlouvu nepřipojí. Vzhledem k postoji pana prezidenta by stejně - i kdyby to český premiér podepsal dnes a zítra to odsouhlasily obě dvě komory - ratifikační proces minimálně do března příštího roku nebyl ukončen. Česká republika by stejně zůstávala mimo jednací místnost."

"Vzali jsme toto rozhodnutí na vědomí,"řekl na tiskové konferenci na českou adresu francouzský prezident Nicolas Sarkozy:

"Nejsem úplně obeznámen s tím, co se děje v Praze, takže nemohu pochopit, proč v současnosti není přijatelné to, co bylo přijatelné v prosinci. Netuším. Takže to bude smlouva s pětadvaceti podpisy členských zemí."

Předseda české vlády je přesvědčen, že mnohá ustanovení paktu rozpočtové stability se už v nějaké formě v České republice naplňují:

"Tento text smlouvy České republice nic nového nebo nic přínosného nedává, vyjma kroků, které si uložila sama. To znamená finanční ústavu a rozpočtovou odpovědnost za konsolidaci veřejných financí."

Miroslav Kalousek

Pokud bude ale chtít Česká republika vstoupit do eurozóny, k čemuž se zavázala ve smlouvě o vstupu do Evropské unie, stejně se jednou k paktu rozpočtové stability bude muset připojit. "Podmínkou přistoupení k eurozóně je schválení a ratifikace této smlouvy. Chce-li být někdo v eurozóně, tak musí přistoupit k této smlouvě,"řekl premiér Petr Nečas. Zároveň nevyloučil, že Praha by se k chystané dohodě nakonec ještě přidat mohla. Podle ministra financí Miroslava Kalouska není jediný důvod, proč by se tak stát nemělo:

"To, co se dnes děje na světových trzích, je krize důvěry. Krize důvěry, že se bude eurozóna chovat finančně zodpovědně. Závazná mezinárodní smlouva je jasný signál k trhům, že se to s finanční disciplínou myslí vážně. Ostatní země se k tomu připojují jako budoucí potenciální vstupující do eurozóny. A není jediný důvod, proč by se Česká republika neměla k takovému závazku připojit."

Pakt rozpočtové stability mají jednotlivé země podepsat v březnu na dalším summitu Evropské unie. Pětadvacet zemí, které se k němu po pondělním summitu připojilo, by do svého právního řádu, nejlépe do ústav, mělo zakotvit pravidlo, že by jejich strukturální rozpočet měl být vyrovnaný nebo v přebytku.