Život na dluh musí přestat

Eurozóna je už připravena zachraňovat nejen Řecko, ale také další své členy, kteří by se mohli dostat do finančních potíží. Vytváření záchranného balíčku nebude mít na Česko přímý dopad. Zčásti se ale na této pomoci může také podílet. A hlavně samo bude mít co dělat, aby se vyhnulo dluhovým potížím.

V prvních hodinách tohoto týdne Evropská unie v obavách z prohlubování dluhové krize schválila záchranný balíček v hodnotě 500 miliard eur. Většinu této částky poskytnou země eurozóny svým partnerům, pokud se ocitnou v nouzi. Šedesát miliard eur by ale mělo pocházet z přebytků rozpočtu celé unie. Tyto peníze by se jinak buď vracely zemím sedmadvacítky, nebo by mohly být využity na jiné projekty. V menší míře se tak na pomoci mohou podílet i unijní země, ve kterých se eurem neplatí, říká český ministr financí Eduard Janota:

"V dané chvíli tam není žádný přímý závazek na Českou republiku. Pokud by Evropská unie měla platit, tak asi by zkrátila některé prostředky pro strukturální fondy, zemědělskou politiku a podobně, a použila by část prostředků na toto splácení. Nebo – teoreticky – by zvedla příspěvek zemím, které přispívají do rozpočtu Evropské unie."

Eurozóna v první řadě zachraňuje stabilitu společné měny a v neposlední řadě chrání zájmy evropských bank jako věřitelů zadlužených zemí. I státy, které euro nepřijaly, mají zájem na stabilitě a prosperitě eurozóny, která je výhodným odbytištěm a velkým zdrojem rozpočtu celé unie.

Zadluženému Řecku byly už dříve přiklepnuty desítky miliard eur. Mezi adresáty nové pomoci mohou být Portugalsko a Španělsko, možná také Itálie nebo Irsko. Šíře potíží podle českého premiéra Jana Fischera povede k velké ostražitosti při přijímání dalších členů do eurozóny. Podobně to vidí ministr Janota:

"Ta naše role bude obtížnější, protože ty země, které budou usilovat o vstup, budou podrobeny daleko přísnější kontrole. Neříkám, že se změní nějaké parametry, bude pořád platit tři procenta deficit, maximálně šedesát procent dluh k HDP, ale zcela určitě tam bude velký tlak na řekněme určitou udržitelnost trendu těchto makroekonomických a rozpočtových veličin v delším horizontu."

Foto: Evropská Komise

Jako adresáti pomoci se zatím zmiňují sice jen země eurozóny, v případě potřeby je ale unie připravena pomoci kterékoliv členské zemi. Teoreticky tedy i České republice. Ta je zatím – obrazně řečeno – v podmínce. Finanční trhy i ratingové agentury napjatě očekávají výsledek voleb a plány nové vlády. Ta musí přijít s věrohodným a podrobným plánem stabilizace veřejného dluhu, jinak zemi hrozí snížení ratingu, varoval analytik Dietmar Hornung z ratingové agentury Moody's Investors Service.

Z problémů v Řecku a dalších státech tak plyne jasný závěr: život na dluh musí přestat, říká ekonom Lubomír Lízal: "To připravuje horké chvilky pro politiky, kteří vlastně budou muset nějakým způsobem přijít s fiskálními politikami, které prostě už v dobách řekněme normálních nebudou deficitní, ale budou s vyrovnaným rozpočtem nebo mírně přebytkové."