Spor o připojení k rozpočtové unii rozdělil české politiky

Petr Nečas a Karel Schwarzenberg (vpravo), foto: Vláda ČR

Česko žije dalším nedorozuměním ve vládní koalici. Na začátku byla čtvrteční zpráva Lidových novin, podle které předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg tlačil na vládu, aby bez jakýchkoliv podmínek vstoupila do nové rozpočtové a hospodářské unie. V opačném případě měl deklarovat, že vystoupí z vlády.

Petr Nečas a Karel Schwarzenberg (vpravo), foto: Vláda ČR
Nový návrh rozpočtové unie počítá například s tím, že dluh žádné signatářské země nepřekročí 60 procent hrubého domácího produktu a roční schodek rozpočtu nebude vyšší než tři procenta HDP. Pokud by se tato kritéria porušila, následovat mají sankce. Nyní se o její podobě jedná v Bruselu, dokument ještě není definitivní a jeho podoba je zatím nejasná. Domácí politici ji tak přijímají zdrženlivě. Karel Schwarzenberg v reakci na článek Lidových novin prohlásil, že kvůli smlouvě s odchodem z koalice zatím nepočítá.

"Pokud by se Česká republika vydala do ústraní, pak by to byl důvod. Tak daleko ale ještě dávno nejsme."

řekl ministr zahraničí a dodal:

"Já jsem jenom řekl, což je pravda, že kdybychom se odklonili od hlavního proudu, pak by to ode mne vyžadoval pan Sarkozy. Žádná ultimáta ještě nedávám."

Na mediální informace ale rychle reagovaly politické špičky. Schwarzenbergovo vyjádření k unijní dohodě kritizoval předseda europoslanců ODS Jan Zahradil. Další politici ho ale naopak podpořili. Premiér Petr Nečas řekl, že si počká na definitivní znění smlouvy. Prezident Václav Klaus už dříve oznámil, že ke smlouvě omezující zadlužení svůj podpis nepřipojí. Dění posledních dní komentoval pro Český rozhlas takto:

Václav Klaus
„Já jako prezident republiky se nemohu smiřovat s tím, aby jedna politická strana dvakrát za den a půl vyhrožovala odchodem z koalice, buď jestli nebudou církevní restituce nebo za druhé jestli nebude podepsána tato evropská smlouva. Prostě takto se politika vést nedá. Myslím, že je třeba to TOP 09 a zejména panu Schwarzenbergovi říci velmi jasně."

Ministerstvo zahraničí nicméně některé výroky Schwarzenberga uvedené v Lidových novinách popřelo. Ministr se vyjádřil i ke slovům prezidenta Klause.

"Neověřil si všechny zprávy. Kdyby se mě byl zeptal... Uvítal ale, že zase může vystoupit s jedním vyjádřením."

Miroslav Kalousek
Poslední návrh smlouvy, o němž se jednalo v Bruselu, je podle ministerstva pro Česko mnohem příznivější než předchozí. Schwarzenberg také podle ministerstva hovořil pouze o schvalovacím procesu v České republice a nikoli o tom, že by dával ultimáta. Zastal se ho i jeho stranický kolega a ministr financí Miroslav Kalousek. Upozornil na rozdíl ústavních kompetencích prezidenta a ministra zahraničních věcí. Schwarzenberg je podle něj garantem zahraniční politiky, za kterou odpovídá vláda. Naopak prezident jako ústavní instituce za zahraniční politiku neodpovídá, byť reprezentuje stát navenek. Dodal, že je přesvědčen o tom, že i premiér Petr Nečas nakonec smlouvu podepíše. Podle něj odpovídá rozpočtovým cílům České republiky.

"My sami kvůli sobě, nikoli kvůli Evropské unii, trváme na tom, že deficity nesmí být vyšší než tři procenta. Dluh nesmí překročit 60 procent. To je jeden z hlavních akcentů této vlády. Obtížně chápu, co nám tak strašně vadí na tom, že by se toto prohlásilo i na úrovni Evropské unie."

Foto: Evropská komise
Smlouva začne platit, pokud ji schválí alespoň dvanáct zemí eurozóny. Vládní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling vysvětluje účinnost smlouvy a možné následky jejího podepsání pro Českou republiku.

"Pokud smlouvu podepíšeme a ratifikujeme už nyní, tak tím vyjadřujeme závazek, že po přijetí eura všechny tyto změny budou platit i v České republice. To znamená je tam odsunutá účinnost vůči České republice. Nicméně ve chvíli podpisu a ratifikace té smlouvy by Česká republika vyjádřila souhlas se všemi těmito změnami pravomocí a s přesunem části práv na Evropskou unii."