Spory o referendum k evropské rozpočtové smlouvě rozdělily koalici

Foto: Evropská komise

Po referendu o vstupu do Evropské unie možná Česko čeká další. Mohlo by se v něm hlasovat o přistoupení k nové evropské smlouvě o fiskální odpovědnosti. Ta stanovuje kontrolu rozpočtů členských států Bruselem nebo postihy za nadměrné zadlužení státu. Na postupu se ve středu dohodla vláda.

Miroslav Kalosuek (vlevo) a Petr Nečas, foto: ČTK
Premiér Petr Nečas ale také řekl, že by rozhodnutí vlády nemuselo znamenat samostatné referendum k této věci. Ve hře jsou dvě varianty. Referendum k samotné smlouvě, nebo lidové hlasování před vstupem Česka do eurozóny. Tuto možnost přitom podporuje i sám český premiér.

"Já osobně spíše preferuji hlasování, které by se v případě, že se připojíme k této dohodě, týkalo celého komplexu dohod, kterými budeme muset přistoupit v souvislosti se vstupem do eurozóny, například mezivládní dohody, na základě které je vytvořen mechanismus takzvané ESM - European Stabilization Mechanism - který má na starosti finanční pomoc členským zemím eurozóny."

Alexandr Vondra
Premiér také bude potřebovat zmocnění prezidenta, které zatím nemá. Václav Klaus přitom smlouvu kritizoval a avizoval, že ji nepodepíše. Není také jisté, zda se koaliční strany shodnou na způsobu její ratifikace. Proč chce vláda referendum, vysvětlil také ministr obrany a místopředseda ODS Alexandr Vondra.

"Podmínky fungování eurozóny, tak jak jsou definovány dnes, se poměrně zásadním způsobem změní a tudíž náš názor je, že lidé hlasovali v referendu o přistoupení k Evropské unii, kde byly definovány nějaké podmínky a pokud se tyto podmínky zásadním způsobem změní, tak je férové, aby o tom lidé pak rozhodli ještě jednou."

Vládní TOP 09 s návrhem nesouhlasí. Podle ministra financí a místopředsedy strany Miroslava Kalouska je smlouva příliš složitá. Musela by se nejdřív dobře vysvětlit.

Petr Nečas (vlevo) a Karel Schwarzenberg, foto: Vláda ČR
"Jsme přesvědčeni, že nás k tomu nezavazuje koaliční smlouva. Tím druhým důvodem je kontinuita české zahraniční politiky. V minulosti už byla schválena Lisabonská smlouva, přesto tenkrát Česká republika odmítla referendum. Třetím důvodem je v podstatě postoj, který je totožný s postojem pana prezidenta. Jsme přesvědčeni, že to velmi sofistikovaná agenda na to, aby bylo možná vygenerovat jednoduchou a jednoznačnou otázku."

Jednoznačná otázka je přitom podle Miroslava Kalouska základem každého referenda. Podle TOP 09 by o smlouvě měli rozhodnout politici a nikoli občané. Navíc jak řekl předseda strany Karel Schwarzenberg, není fér vypsat referendum k věci, kterou už Česká republika slíbila.

"Když něco slíbím, tak potom nemohu říct: "Ale teď to dodatečně potvrdíme v referendu." To se prostě nedělá. Ztrácíme důvěryhodnost. Kdybych viděl, že se definitivně odkláníme od hlavního proudu. Pokud ale, což se zdá, pan premiér přece jenom smlouvu podepíše, tak se to nestane."

Bohuslav Sobotka, foto: ČTK
Sociální demokraté podle svého předsedy Bohuslava Sobotky se plebiscitu bránit nebudou. Europoslanci této strany ale návrh označili za nesmyslný. Předseda ČSSD také podle serveru iDnes.cz nabídl Nečasovi dohodu ohledně schválení referenda. Strana bude chtít, aby sněmovna hlasovala o jejich návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Podle místopředsedy sociálních demokratů Lubomíra Zaorálka chce vláda referendem nechat alibisticky rozhodnutí na lidech:

"Není podle mne vůbec jasně formulováno, k čemu vlastně to referendum přesně má být a kdy by se mělo přesně konat. Podávat varianty tehdy nebo tehdy, to si myslím, že je dost mlhavé a nejasné. Já si vůbec nemyslím, že by se referendum mělo konat tehdy, když se to zrovna politikům nebo jedné či dvěma politickým stranám zrovna hodí. Opakovaně navrhujeme, aby byl přijatý obecný zákon o referendu, kde by do toho, jestli k něčemu konat nebo nekonat referendum, mohli mluvit také lidé."