Tripartita se zatím na výši nemocenské v prvních třech dnech neshodla

Na to, zda dostaneme peníze i za první tři dny nemoci, si budeme muset počkat. Mimořádně se kvůli tomu sešla tripartita, tedy ministři, odboráři a zástupci zaměstnavatelů. Dosud lidé za první tři dny nemoci nedostávají ani korunu. Třipartita se na parametrech proplácení náhrady zatím nedomluvila, jednání ale budou pokračovat. Ve hře jsou tři varianty.

Foto: Filip Jandourek, ČRo

Téma navrhli sociální demokraté, kteří trvají na vyplácení 60 procent průměrného denního výdělku. To je první varianta, druhá pak navrhuje šedesáti procentní nemocenskou současně se zavedením vyšších odvodů pro zaměstnance a třetí varianta podporovaná ministerstvem práce a sociálních věcí z hnutí ANO počítá s tím, že by nemocní dostali 30 procent denního průměrného výdělku a zaměstnavatelé by propláceli 1. až 11. den stonání.

"U první varianty, tedy nemocenská 60 procent denního vyměřovacího základu, máme vyčíslené dopady - pro zaměstnavatele 2,9 miliardy, ale celkem 5,1 miliardy, protože počítáme s růstem dočasné pracovní neschopnosti v prvních 14 dnech. To znamená, že odhadujeme podle vývoje, který byl před tím, než byla zavedena karenční doba," vysvětlila ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová z hnutí ANO.

Sociální demokracii se ale návrh hnutí ANO nelíbí. Exministryně školství Kateřina Valachová, která na jednání zastupovala ČSSD, trvá na šedesáti procentní nemocenské a stejný názor mají podle ní i komunisté.

Odbory zrušení karenční doby vítají, zaměstnavatelé trvají na jejím zachování

Jaroslav Hanák|Foto: Filip Jandourek, Český rozhlas

Podniky a firmy jsou proti zrušení karenční doby. Bojí se, že mezi zaměstnanci, kterých už dnes mají málo, stoupne nemocnost.

"V době, kdy máme totální nedostatek pracovníků ve všech oborech, a je to v tisících, tak někdo přijde s tím, že se bude řešit nemocenská. Tak to je nepřijatelné, samozřejmě tam jsou fimanční dopady," uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Zástupci odborářů naopak návrh na zrušení karenční doby podporují. V jaké podobě se na něm politici dohodnou, bude záležet na hnutí ANO, ČSSD a KSČM, které jednají o vzniku, respektive podpoře nové vlády. U jednoho stolu se mají poprvé sejít tento týden.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.