Trocha, špetka, hafo a přehršel
O číslovkách určitých, které udávají konkrétní počet či množství, už řeč byla. Bez zajímavosti nejsou ale ani číslovky neurčité. Jak z jejich názvu vyplývá, o množství nás informují „jen přibližně“.
Proto dokážou například začínajícího kuchaře rozlítit doběla recepty, ve kterých má přidat trochu onoho, několik lžiček tamtoho anebo špetku toho dalšího. Nic pro toho, kdo se v kuchyni necítí jako doma, anebo pro toho, kdo si potrpí na přesnost a špetka, tedy množství, které se uštípne dvěma prsty, pro něj není žádný údaj. Číslovky neurčité tak dávají větší prostor kuchařské fantazii, ale dávají prostor i v jazyce.
Pokud si nejsme jisti přesným počtem, lze například pro vyjádření většího množství vybírat z rozmanitých výrazů, jako je možná už trochu zastaralé mraky, určitě ale výrazy moc, hodně, hromada, fůra, spousta(u), popř. můžeme užít záhadné hafo. To k nám pravděpodobně přišlo z němčiny a přestože původně znamenalo malé množství, užívá se ve významu opačném. Podobnou změnu významu můžeme postupně sledovat i u slůvka přehršel/přehršle. V současnosti oblíbené slovo neoznačuje velké množství, ba právě naopak. Označuje množství, které se vejde do obou hrstí, tedy spíše méně než více. Za jeho nevhodným užíváním stojí snad jeho neobvyklost, jakoby „staročeská“ zvukomalebnost, nebo předpona pře-, která sugeruje větší míru, anebo snad touha po originálním projevu za každou cenu.
Zmíněné výrazy pro vyjádření většího množství závisejí na subjektivním hodnocení, proto často i při vyjádření přibližnosti sáhneme také po číslovkách určitých. Ve větě stovky lidí přihlížely přehlídce vyjadřuje podstatné jméno jindy uvádějící přesné množství pouze přibližnost, protože spočítat přesně všechny přítomné by nebylo ani dost dobře možné. Uvedený číselný údaj nám ale poskytne aspoň hrubou představu o skutečném počtu. S číslovkami určitými se dále můžeme setkat i v expresivním vyjádření, jako je např. spojení na náměstí byla miliarda pět set dvacet šest lidí. Takto přesné určení počtu neužijeme v oficiální situaci a už vůbec ho nemůžeme brát vážně. Zdůrazněna je zde expresivnost výpovědi, nic víc, nic míň. Někdo si prostě potrpí na přesnost.Jiným případem je, když se od nadřízeného dozvíme, že existuje sto (v horším případě tisíc) a jeden důvod, proč nemůžeme dostat přidáno. Uvádět konkrétní argumenty není třeba, jejich vyjmenování by také zabralo poměrně dost času, a vysoká číslovka mluví jasně. Pokud by ale měl dotyčný všechny důvody vyjmenovat, výsledný počet by byl určitě podstatně nižší. Číslovka určitá zde tedy vůbec neuvádí konkrétní počet, její funkcí je této konkrétnosti se šikovně vyhnout.
"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.