Týden v ČR

Logo ČEZu

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.

Největší privatizace v českých dějinách se odkládá. Žádný ze zájemců o elektrárenskou společnost ČEZ a šest distribučních firem nenaplnil požadavky vlády. Ta požadavovala za energetický komplex nejméně 200 miliard korun. Kabinet celou privatizaci zrušil. Ve výběrovém řízení nakonec zústali dva zájemci: společnost Electricité de France a italsko-španělské konsorcium Enel/Iberdrola. Premiér Miloš Zeman k tomu uvedl:

Logo ČEZu
"Vláda dospěla k názoru, že jak nabídky firmy Enel, tak Electricité de France nesjou pro českou ekonomiku výhodné a proto je odmítla. Česká vláda nepotřebuje privatizační výnosy za každou cenu."

Nejen cena, ale i přísné omezující podmínky pro investory neumožnily prodej dokončit. Stát mimo jiné chtěl, aby se investor zavázal nakupovat uhlí z českých dolů:

"Kdyby ve věcných podmínkách nebyl závazek nového vlastníka, že bude po patnást let odebírat produkci našich hnědouhelných dolů, tak by bezesporu cena byla vyšší. Znamenalo by to přinejmenším vážné riziko uzavření části těchto hnědouhelných dolů a tedy razantní zvýšení nezaměstnanosti v severočeském regionu, kde už dnes je nezaměstnanost kolem patnáctí procent. Vláda nechtěla obětovat horníky vysoké ceně."

...dodal premiér Miloš Zeman. O dalším osudu české energetiky musí ministři průmyslu a financí rozhodnout do konce února. Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr nevyloučil ani možnost přímého prodeje investorovi.


Rádio Svobodná Evropa se podle tvrzení středečních Lidových novin údajně odmítá vystěhovat z centra Prahy kvůli případné teroristické hrozbě. Podle prezidenta stanice Thomase Dinea by to znamenalo kapitulaci před terorismem. V rozhovoru pro poslední číslo týdeníku The Prague Post prý dokonce pohrozil odchodem stanice z České republiky, což by podle některých českých předtavitelů mohlo poškodit pověst státu. O tlumočení názoru prezidenta Dinea na případné stěhování jsem telefonicky požádal mluvčí stanice Soniu Winterovou:

Logo RFE
"Náš prezident Dine poskytl rozhovor novinám, ve kterém mluvil všeobecně o terorismu a že se nemůže ustupovat hrozbě terorismu. Dine ovšem nevyloučil možnost stěhování a o tom už několik měsíců se nevedou jednání, ale hovory se zástupci české vlády, ale chtěl by vědět kam. Zatím nám nebyly předloženy žádné konkrétní alternativy."

Ze slov paní Winterové tedy zřetelně plyne, že došlo k jistému nedorozumění, mediálnímu šumu, jak se obvykle říká. Přesto je třeba zdůraznit, že rozhlasová stanice Svobodná Evropa nehodlá dělat ústupky. Její zaměstnanci jsou ochotni vyměnit pražské Václavské náměstí za jiné místo tehdy, pokud jim tam budou nabídnuty lepší pracovní i technické podmínky - ne kvůli možnému nebezpečí.

Ministerstvo obrany už má vytipováno asi pět vhodných objektů.


Dvouměsíční mediální kampaň proti neonacismu byla úspěšná. Posílila protirasistické postoje mladých Čechů a pobouřila skinheady. Tak se dá stručně shrnout výsledek jedné z prvních kampaní, která byla pojatá nikoliv mentorsky, ale s ironií a humorem.

Reklamní spot vyzýval občany, aby obecnímu "náckovi" pomohli najít koníčka a ukázali mu cestu dříve, než zdivočí. Divák se dozví, jak obtížně skinhead pro stále předpaženou pravou ruku telefonuje, problémy má ve sportu a ve výtahu, který mu ruku nekompromisně přivře. Ze spotu vyšel na plakát motiv dvojice neonacistů, jejichž hajlující ruce slouží pro zavěšení prádelní šňůry. Jak uvedl vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, když reklamu viděl poprvé, působila na něj nezvykle:

"Ale současně jsem si uvědomil, že to může mít i pozitivní odezvu, protože to odpovídá jisté naší kulturní tradici, to jest tomu, že agresivitě, hrubosti a stupiditě se umíme také smát. Pokud bychom líčili neonacisty jen jako silné, hrůzné, strach nahánějící, mohlo by to některým těm slabším kategoriím teenagerů paradoxně i imponovat. Ta odezva skutečně byla převážně pozitivní a to zejména u té cílové kategorie. To jest těch osob ve věku 15-24 let."

Kampaň zasáhla třetinu populace a mezi mladými polovinu. Zatímco starší lidé ji přijali s výhradami, lidé do 24 let ji hodnotili velmi dobře. Jan Schroth z pořádající společnosti Člověk v tísni, považuje za úspěch především to, že lidé, kteří kampaň viděli, přistupují ke skinům a neonacistům výrazně nepříznivěji než lidé kampaní nezasažení. Jak dodal, 60 procent populace vidí hnutí skinheads jako hrozbu pro svoji osobu i pro celou společnost:

"Ale na druhé straně každý čtvrtý Čech souhlasí s výrokem, že je v pořádku, že hnutí skinheads usměrňuje chování Romů a každý desátý pak souhlasí s tím, že skini obecně přispívají k pořádku a dodržování zákonů."


Provoz a činnost českých center v zahraničí je nejistý. Letos budou muset velmi šetřit a není ani vyloučené, že by některé mohlo být uzavřeno. Centrům, která propagují Českou republiku, totiž ministerstvo zahraničí na letošní činnost schválilo 60 miliónů korun, což je o polovinu méně než loni. Představitelé Správy českých center už loni varovali, že tato částka provoz center nezajistí. Jednání na ministerstvu zahraničí dále probíhají a jak nám řekl Milan Sedláček, pověřený řízením Správy českých center, k rušení center by nemělo dojít:

"Jak mám poslední pocit z jednání na ministerstvu, je oboustranná vůle to vyřešit opravdu co nejdřív a ve směru tom, aby ta činnost byla zachována. Ale za základě i naši vnitřní inventury toho problému, těch rezerv a případných návrhů šetření."


Unikátní projekt, zkoumající vliv globálních klimatických změn na lesní ekosystémy běží už pět let na Bílém Kříži v Beskydech. Jeho cílem je zjistit, zda budou lesy schopné za padesát let přežít skleníkový efekt a zvýšení obsahu kysličníku uhličitého v atmosféře. Výzkum, který je součástí projektu Evropské unie, vede brněnská Akademie věd.

Bílý Kříž
Na Bílém Kříži, někdejším turistickém středisku na hřebenech Beskyd na česko-slovenské hranici, stojí už od roku 1997 dva obří skleníky. V nich rostou smrky v atmosféře, která má takové složení, které vědci předpokládají pro rok 2045. Podrobnosti vysvětluje Michal Marek z Ústavu ekologie krajiny brněnské Akademie věd:

"Tam jsou dvě kultivační sféry, v jedné je atmosféra normální a ve druhé je dvojnásobně zvýšená koncentrace kysličníku uhličitého. Cílem výzkumu je v dlouhodobém horizontu oceňovat a vyhodnocovat dopad zvýšení koncentrace na kvalitu porostu, jeho přžívací strategii, produkci dřeva a podobně."

K čemu je to dobré? Vědci předpokládají, že vinou klimatických změn, zejména tzv. skleníkového efektu se v průběhu příštích desetiletí zvýší úroveň kysličníku uhličitého v ovzduší. Smyslem výzkumu je zjistit, zda bude možné využít lesy jako lapače škodlivin z ovzduší a kolik kysličníku uhličitého je smrk schopen přeměnit na kyslík. Vědci z brněnské Akademie věd by měli v experimentech pokračovat až do roku 2045.