Týden v ČR

r_2100x1400_radio_praha.png

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.

Stejně jako jiné evropské země, také Česká republika zvýšila v souvislosti s vývojem situace po teroristických útocích na USA bezpečnostní opatření ve svých jaderných elektrárnách. Ministři vnitra a obrany Stanislav Gross a Jaroslav Tvrdík neřekli přímo, zda by bylo po varováních sestřeleno letadlo v prostoru těchto elektráren. "Jsou preventivní opatření, která - myslím si - nepatří do sdělovacích prostředků, a toto je jedno z nich," poznamenal ministr Tvrdík. Stanislav Gross tuto možnost nevyloučil:

"Opravdu nebudu rozvíjet spekulace, které by mohly šířit pouze paniku a nervozitu. Spokojím se pouze s tím, že vzdušný prostor má armáda České republiky pod kontrolou, svojí zvýšenou aktivitou, zvýšeným počtem letadel pro stálou pohotovost, zvýšenou aktivitou protivzdušné obrany a monitoringu vzdušného prostoru, a to mě ujišťuje, že můžeme být v tuto chvíli v klidu."

Ministr Gross doporučil všem, aby respektovali zákon a ten hovoří jasně o bezletových zónách nad jadernými elektrárnami.

Vedoucího katedry jaderných reaktorů Českého vysokého učení technického Karla Matějky jsme se zeptali na nebezpečí, která hrozí po pádu dopravního letadla do jaderné elektrárny. Podle něj je reaktor chráněn několika silnými vrstvami betonu, které by měly v případě pádu letounu zabránit jeho prozažení:

"Já jsem si tady vyndal plánky a struktury reaktorových budov jak dukovanského tak temelínského reaktoru a musím říct, že jsem nenašel vhodný směr, kudy by to letadlo v té dané výšce mělo šanci dostat se až, jak bych to řekl, ťreaktoru do střevŤ."

Pokud by k tomu přece jenom došlo, jaderný výbuch nehrozí. Probíhající řetězová štěpná reakce by podle Karla Matějky samovolně ustala.


Z České republiky údajně unikly ampule se sporami sněti slezinné a vysoce nakažlivý botulotoxin. Jak informoval britský deník The Mail on Sunday, blíže nejmenovaná laboratoř v České republice údajně poskytla vzorky těchto smrtelných onemocnění do Albánie, kde má operovat teroristická organizace Al Kajdá Usámy bin Ládina.

Není to první případ, kdy je Česko v podezření z úniku smrtelně nebezpečných látek. V roce 1998 měl dokonce Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně nabídnout obchodníkům z Maroka botulin, který využívá Irák k výrobě biologických zbraní. K možnému úniku nebezpečných látek se vyjádřil zástupce ředitele brněnského ústavu Miroslav Toman:

"My jakékoli sbírkové kmeny dáváme podle mezinárodních úmluv a pravidel, to znamená - musí zde vždycky být vyjádření ministerstva dané strany, že souhlasí s dovozem, a musíme dostat prohlášení, že jsou si vědomi, že dostávají potenciálně nebezpečný materiál. Ale v současné době, nebo vůbec v minulosti, jsme nikam do těchto zemí nic nepředávali."

Sněť slezinná způsobuje prudký zápal plic, který za několik hodin končí smrtí, pokud se pacientovi rychle nepodají antibiotika. O názor na možný únik sněti do rukou afgánských teroristů jsme požádali vedoucího mikrobiologické laboratoře Ústavu klinické a experimentální mediciny v Praze Vladimíra Petkova:

"Kdyby se dostala ta ampule skutečně do rukou toho Ládina, je to strašný průšvih, protože to je vysoce nakažlivá nemoc a vlastně proti ní nemáme vůbec žádné obranné protilátky. S tím se tady řadu let nikdo nesetkal. Ale já myslím, že tohle je velice málo pravděpodobné, že by se to dostalo ven, ty sbírky jsou velice dobře hlídané."

Členové sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost na středeční mimořádné schůzi konstatovali, že neexistují žádné důkazy o obchodu Česka s teroristy.


V České republice byla založena celostátní veřejná sbírka pod názvem Humanitární pomoc New Yorku. Organizátory jsou Občanská iniciativa pro Evropskou unii a České centrum New York. Výtěžek sbírky má být použit na pomoc pozůstalým po obětech teroristické akce. Jak řekl ředitel Českého centra v New Yorku Přemysl Pela, sbírka je gestem pomoci demokratické země demokratické zemi:

"My vnímáme tuto humanitární pomoc jako symbol a určitý signál, kterým se občané České republiky hlásí k ideálům a principů demokracie a vůbec ke Spojeným státům a celému demokratickému světu."

Výtěžek sbírky, která má trvat tři roky, předá České centrum newyorské radnici. První část bude odeslána už počátkem listopadu. Podle předsedy Občanské iniciativy pro Evropskou unii Pavla Máchy je reálné vybrat do konce roku 20 milionů korun:

"Předpoklad je zhruba asi něci kolem dvaceti milionů. Nechci říkat ty horní hranice, ale mohli bychom se dostat až zhruba na 200 milionů."

Na sbírku lze přispět i hovorem na telefonní linku 0900-609019. Jedna minuta je v tomto případě z území Česka účtována za 60 korun. Možné je volat i ze zahraničí. Myšlence celostátní sbírky vyjádřili podporu všichni nejvyšší představitelé České republiky.


Vláda schválila definitivní verzi návrhu státního rozpočtu pro rok 2002 se schodkem více než 52 miliard korun. Premiér Miloš Zeman odmítl argumenty opozice, že rozpočtové příjmy jsou nadhodnocené, a proto pro návrh nezvedne ruku. Podle opozice by rozpočet mohl skončit podstatně vyšším deficitem. Obavy vyvolává vývoj rozpočtu letošního, jehož schválený schodek 49 miliard se asi vyšplhá na 95 miliard korun.

Rozpočet silně zatěžují tzv. mandatorní výdaje, tedy povinné ze zákona. Ty tvoří 56 procent výdajů, což kritizují ekonomové. Navíc by se tento poměr mohl od roku 2003 ještě zvýšit, pokud parlament schválí vládní návrh na plošné vyplácení přídavků na děti. Tento krok vlády je podle vicepremiéra Vladimíra Špidly veden dvěma záměry:

"Za prvé posílit solidaritu rodin bezdětných s těmi rodinami, které mají děti, za druhé jde o to, posílit středně příjmové rodiny v situaci, kdy mají děti, protože doposud právě rodiny se středními příjmy se z tohoto systému dostávaly a nebyly již podpořeny."


Společnost CME počítá s tím, že ji Česká republika zaplatí téměř 20 miliard korun za to, že neochránila její investice v české soukromé televizi Nova. Rozhodnutí mezinárodní arbitráže ve Stockholmu zní totiž tak, že dohoda o ochraně investic byla porušena a český stát musí CME uhradit škody, které ji vznikly.

V předposlední londýnské arbitráži majitel CME Ronald Lauder ve sporu s Českou republikou neuspěl zřejmě i proto, že se řídila česko-americkou dohodou o ochraně investic. V poslední arbitráži však žalovala společnost CME, která oficiálně sídlí v Nizozemsku, Českou republiku podle jiných smluv, zejména česko-nizozemské dohody o ochraně investic, a tentokrát uspěla. Což je s podivem, protože smlouva s USA je mnohem přísnější.

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus si není zcela jist, zda se česká strana na soudní řízení ve Švédsku dobře připravila:

"Po jistém pocitu uspokojení z vítězství v první arbitráži ta druhá arbitráž byla přípravou podceněna. Neznám detaily, ale z několika míst jsem zaslechl signály, že podceněna byla."

Ministr zahraničí Jan Kavan s tím nesouhlasí a domnívá se, že český zástupce nebyl brán při arbitráži dostatečně vážně. Uvažuje proto o tom, že se vláda obrátí na švédský soud, kde jeho rozhodnutí napadne. Arbitráž nerozhodla o výši škody, kterou má český stát uhradit. CME odhaduje, že ji způsobil ztrátu 500 milionů dolarů. A co na to ministr Jan Kavan?

"Pokud jde o to vyčíslení škod, tak to je vlastně druhá arbitráž, která bude trvat delší dobu. Tam, si myslím, taková absurdní čísla jako 500 milionů dolarů zůstanou snad v rovině té absurdity."