Týden v ČR

Karlštejn - kaple sv. Kříže, foto: Lucie Zemanová / Český rozhlas

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.

Čeští vojáci mají podle plánů NATO chránit v případné misi v Makedonii vrchní velitelství mírové operace Hlavní sklizeň. Do makedonské metropole Skopje by měli výsadkáři ze 43. mechanizovaného praporu brigády rychlého nasazení z Chrudimi dorazit do pěti dnů od vydání příslušného rozkazu. Jak uvedl náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, čeští vojáci tak budou plnit velmi prestižní úkol, který se svěřuje skutečně těm nejlepším z nejlepších, což je určitou odměnou a oceněním. Generál Šedivý nám řekl, co rozhodovalo o výběru české jednotky pro ochranu velitelství operace:

"Naši vojáci mají velmi vysoký kredit v zahraničí u našich aliančních partnerů a vzhledem k tomu, že zejména britští partneři mají s námi velmi dobré zkušenosti z Bosny a Hercegoviny, ale i v současnosti v Kosovu, jakmile jsme přihlásili naši jednotku jako jeden z příspěvků do této mise, byli jsme požádani, abychom svoje výsadkáře rozmístili k ochraně tohoto velitelství. Čili kvalita našich vojáků, jejich vycvičenost, ale i kvalita zbraní."

Cestu pro vstup vojáků Severoatlantické aliance do Makedonie otevřel pondělní podpis mírové dohody mezi představiteli hlavních makedonských a albánských politických stran. Dohoda by měla ukončit šestiměsíční ozbrojené povstání Albánců. Tři a půl tisíce vojáků NATO má být v Makedonii zhruba 30 dnů a soustředit se zejména na odzbrojení albánských povstalců. Mnozí pozorovatelé jsou ale skeptičtí ohledně možnosti splnění tohoto cíle. Podobný názor vyjádřil i v Česku žijící novinář Theodor Marjanovič, který pochází z bývalé Jugoslávie:

"Nikdo si v těchto okamžicích asi nedokáže představit, že by se albánští rebelové opravdu byli ochotni během třiceti dnů vzdát svých zbraní. Na mně to působí velice nerealisticky. Ta představa, že vojáci NATO tam budou jenou měsíc, poté odejdou a situace uzraje do té míry, aby tam už vládl mír, je, myslím si, velmi, velmi odvážná."


Počet odpůrců vstupu České republiky do Evropské unie výrazně stoupl. Vyplývá to z průzkumu Střediska empirických výzkumů a agentury TNS Factum v květnu letošního roku. Se vstupem do Evropské unie zásadně nesouhlasí 22 procent obyvatel České republiky. Ještě před necelým rokem jich bylo jen 15 procent. Pro vstup je méně než polovina dotázaných. Důvodem vzrůstu počtu odpůrců je zřejmě malá informovanost obyvatel, což potvrdil i sociolog Střediska empirických výzkumů Jaroslav Huk:

"Ukazuje se, že ta argumentace není přesvědčivá, že není dostatečně vysvětlováno zřejmě, co nás očekává."

Podle vicepremiéra Pavla Rychetského je ale příčina někde jinde. Jednak k tomu podle něj přispívá "euroskepticismus" Občanské demokratické strany, která příliš zdůrazňuje nevýhody Evropské unie. Negativní vliv má podle něj také vlekoucí se vyjednávací maratón.

Ministerstvo zahraničí výsledky průzkumu nepodceňuje. Podle svého mluvčího Aleše Pospíšila bude nutné působit hlavně na lidi, kteří ještě nemají o vstupu do unie jasno. Je jich na 40 procent.

Rostoucí počet Čechů odmítajících vstup do Evropské unie znepokojuje také prezidenta Václava Havla. Jak podle prezidenta najít z této situace cestu ven, nám řekl jeho mluvčí Ladislav Špaček:

"Je zapotřebí napřít více pozornosti i směrem k domácímu obyvatelstvu, k občanům tak, aby lépe rozuměli integračnímu procesu, který v Evropě probíhá. Odpovědní politici, státní orgány i ostatní instituce by měly lépe vysvětlovat občanům, že není jiná alternativa nežli účast ve společné Evropě."


Hromadné odchody Romů z České republiky již několikrát v posledních letech vyvolaly podezření, že se jedná o akci organizovanou ze zahraničí. Naposledy toto podezření vyslovil vicepremiér Pavel Rychetský v české soukromé televize Prima:

"Podle mých informací, nebo našich informací se na té organizaci podílí jakési Evropské středisko Romů s centrem v Mnichově."

Viktor Sekyt z vládní meziresortní komise pro záležitosti romské komunity tuto možnost sice zcela nevyloužil, protože ani romští aktivisté neznají všechny romské organizace v Evropě. O organizování odchodů Romů jakoukoli zahraniční centrálou však velmi pochybuje:

"Takové podezření tady bylo už v minulosti. Pokud vím, tehdy se prověřovalo hlavně z toho důvodu, že docházelo k tomu, že z jednoho města odešla najednou větší skupina Romů. Ale nic se nezjistilo, většinou se jednalo o to, že to byly příbuzenské skupiny nebo vzájemně spřátelené skupiny, které se takto dohodly."

Podle předsedy Romské občanské iniciativy Štefana Ličartovského jsou za odchody Romů obavy z rasistických útoků v České republice, nikoliv nátlakové akce zahraničních romských organizací.


Karlštejn - kaple sv. Kříže, foto: Lucie Zemanová / Český rozhlas
Správa Karlštejna po několikaměsíční rekonstrukci císařského paláce znovu umožnila návštěvníkům prohlédnout si unikátní kapli sv. Kříže. Pro zájemce o tuto nejcennější sakrální součást hradu, kam i sám císař Karel IV., prý z úcty ke svatým relikviím, vstupoval bos, platí přísný návštěvní řád. Za hodinu sem smí vejít jen dvanáct lidí. Kastelán Karlštejna Jaromír Kubů k významu kaple uvedl:

"Kaple sv. Kříže hradu Karlštejna je unikátní historický interiér. Hrad Karlštejn byl založen ve 14. století jako schránka pro uložení císařských insignií, důležitých státních listin a dokumentů a svatých relikvií. Kaple sv. Kříže obsahuje také světově unikátní soubor 129 gotických středověkých desek od Mistra Theodorika."

V letošním roce bude státní hrad Karlštejn pro návštěvníky přístupný až do konce listopadu.


V noci z neděle na pondělí byly na obloze severní polokoule nejlépe viditelné Perseidy, zářivé meteory, které připomínají padající hvězdy a každý rok v srpnu prolétají zemskou atmosférou. Meteory byly nazvány podle souhvězdí Persea, ze kterého jakoby vylétají. Jsou to zrnka meziplanetární hmoty o velikosti asi jednoho milimetru. Ta při styku s naší atmosférou shoří:

"Je to vlastně poslední okamžik zániku malých kosmických tělísek."

...uvedl k Perseidám astronom Jaroslav Soumar z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Meteorický roj Perseid podle něj způsobila rozpadlá kometa Swift-Tuttle, objevená v roce 1862. O době jejich viditelnosti na obloze Jaroslav Soumar řekl:

"Vlastní roj Perseid má aktivitu od 19. července do 26. srpna a maximum je kolem 12. srpna. Znamená to, že tak zhruba týden před a týden po tomto maximu je velmi zvýšená frekvence tohoto meteorického zdroje."

Za příznivého počasí je možno na noční obloze vidět tuto "padající hvězdu" takřka každou minutu.