Týden v ČR

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravils Kateřina Brezovská.

Fórum 2000

V Praze proběhl tento týden pátý a zároveň poslední ročník konference Fórum 2000. Připomeňme, že setkání světových politiků, myslitelů, umělců či vědců, kteří v Praze každoročně diskutují o problémech současného světa, proběhlo poprvé v roce 1997 z iniciativy prezidenta Václava Havla a nositele Nobelovy ceny, spisovatele Elie Wiesela. Na konferenci jejíž hlavním tématem byla letos lidská práva a globální odpovědnost za stav společnosti, přijela řada osobností. Mimo jiné bývalý americký prezident Bill Clinton, izraelský ministr zahraničí Šimon Peres, někdejší německý prezident Richard von Weizsäcker či Frederik de Klerk, poslední bělošský prezident Jihoafrické republiky. Většina účastníků letošního Fóra se shodla na tom, že dodržování lidských práv není vnitřní záležitostí jednotlivých zemí. Účastníci konference na závěr přijali deklaraci v níž se mimo jiné uvádí, že bohaté země se musejí snažit pomáhat lidem z chudých států. Václav Havel na závěr konference zdůraznil, že je povinností mezinárodního společenství lidské hodnoty a svobody bránit, v mezním případě i silou. To ale podle prezidenta nestačí.

"Je potřeba tyto hodnoty i pěstovat. Je třeba je kultivovat. My nemůžeme například ve jménu obrany svobody sebe sami umlčovat, cenzurovat, či cokoli, co chce někdo z nás říci o velkých problémech, tématech a nebezpečích této civilizace si znemožňovat říct proto, že jsme ve fázi obrany svobod."

Přestože Forum 2000 končí, nezanikne podle Václava Havla jeho myšlenka docela. Přemění se pravděpodobně na menší kulaté stoly, které se budou organizovat častěji.

---

Kožní forma antraxu

Zprávy o nakažení několika lidí snětí slezinnou ve Spojených státech vyvolaly vlnu hlášení o podezřelých předmětech a zásilkách i v České republice. Hasiči vyjížděli ke stovkám zásilek kvůli podezření, že obsahují nebezpečné látky. Pracovníci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost pak zásilky prověřili. Ve všech případech šlo o plané poplachy. Odborníci přitom varovali před dalším nárůstem paniky, která je podle nich zbytečná. Ani poslední test totiž nepotvrdil v České republice nákazu snětí slezinnou. Před zbytečnou panikou kvůli antraxu varoval také po zasedání meziresortního krizového štábu ministr obrany Jaroslav Tvrdík

"Není jediný známý případ v Evropě ani jediný známý případ jinde, než ve Spojených státech. To, co zatím lze pozorovat, jsou pouze některé příznaky, které asi mají spíše příznaky hysterických reakcí, než skutečně nějakých zdravotnických příznaků. Ústřední krizový štáb udělal vše pro to, aby zvedl preventivní režimy, ale na druhou stranu znovu říkám, že není důvod k nějakým obavám a není důvod obávat se z hlediska zapojení armády do nějakého vyššího stupně nebezpečí."

Také ministr vnitra Stanislav Gross soudí, že obyčejným lidem v ČR nebezpečí otrávených zásilek nehrozí. Podle něj není důvod propadat panice.

"Nemůžeme nic podcenit, takže se snažíme každé z těchto zásilek věnovat maximální pozornost. Ale zároveň bych chtěl občany vyzvat, aby své obavy z tohoto problému nepřeceňovali, protože skutečně reálné důvody k obavě v tuto chvíli nejsou. Ale ostražitost být musí a já zase nechci lidi nabádat k tomu, aby příliš podceňovali situaci."

---

Sněmovna vrátila vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Vláda má nyní dvacet dnů na jeho přepracování, aby se vyhnula rozpočtovému provizoriu. Vládní návrh rozpočtu na rok 2002, se kterým ministr financí Jiří Rusnok ve středu předstoupil před poslance, byl výrazně schodkový. Vláda v něm předpokládala příjmy ve výši 700 a výdaje za více než 752 miliard korun, přitom pouhých deset miliard z této ztráty připouští opoziční smluva mezi sociálními demokraty a ODS. O úhrnné výši schodku ministr Rusnok řekl:

"Celkový rozpočtový deficit pak dosáhne 52, 2 miliardy, kdy velkou část tvoří úhrada očekávané ztráty Konsolidační banky."

Právě výši ztráty bývalé Konsolidační banky opozice při projednávání návrhu rozpočtu kritizovala. Nesouhlasila ani s předpokládanou výší rozpočtových příjmů. Poslanci nakonec vládní návrh státního rozpočtu vrátili vládě s řadou doporučení k přepracování. Vláda na přepracování rozpočtu dostala dvacet dní. Ministr Rusnok a premiér Miloš Zeman prohlásili, že doporučení sněmovny budou při přípravě nové verze respektovat:

Premiér Miloš Zeman

"Vláda ve svém vlastním zájmu a v zájmu dosažení konsensu na stabilním ekonomickém prostředí bude respektovat všechna schválená doporučení tak, jak byla formulována..."

Dvacetidenní lhůtu na vypracování nového vládního návrhu stanovili poslanci tak, aby státní rozpočet mohl být schválen ještě v letošním roce. Václav Klaus se o této možnosti vyjádřil optimisticky:

" Když si vláda pospíší a do dvaceti dnů nám předloží druhou variantu, je možné, abychom celou složitou rozpočtovou proceduru stihli do posledního prosincového týdne, aby tedy nebylo žádné rozpočtové provizorium."

---

Poslanecká sněmovna ve zrychleném jednání schválila vládní návrh zákona na jehož základě stát poskytne své záruky za škody způsobené provozem letadel při válečných a teroristických akcích. Zákon vypracovala vláda jako reakci na rozhodnutí pojišťoven, které vypověděly dopravcům pojištění v důsledku ztráty způsobené zářijovými teroristickými útoky na USA. Potvrdil to ministr doprvy jaromír Schling.

"Pojišťovny snížily pojištění pro tyto případy na částku pouhých padesát milonů dolarů, což je z hlediska možných škod v případě událostí, které jsme viděli 11. září tohoto roku, částka naprosto nedostačující."

Na vypovězení smluv reagovali majitelé letadel i vlády jednotlivých zemí, které odmítají vpustit nedostetčně pojištěná letadla do svých vzdušných prosotor. Proto sněmovna schválila návrh zákona ve zrychleném jednání. Vláda do přijetí zákona garantuje všem osmi v České republice licencovaným leteckým dopravcům úhradu případných škod nad pojistnou částku, kterou pojišťovny snížily. Garance je omezena do konce října, pak má situaci řešit právě předložený zákon. Podle něho bude vláda poskytovat garance až do půl miliardy dolarů.