Týden v ČR

r_2100x1400_radio_praha.png

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.

V Senátu proběhlo v úterý veřejné slyšení, jeho účastníci se shodli na prioritách zahraniční politiky České republiky jak ve vztahu k NATO, tak k Evropské unii. Slyšení mělo poskytnout základ pro formulování budoucí zahraniční politiky České republiky. Prezident Václav Havel na něm zdůraznil historický význam nadcházejícího summitu NATO v Praze, na němž bude aliance jednat o svém rozšíření. Český prezident je pro rozšíření NATO o řadu evropských zemí, ale ke členství Ruska má výhrady:

"Protože co jiného to bude znamenat, než, že před každou vrcholnou schůzkou aliance se sejdou ti dva největší a nejmocnější její členové a trošku se dohodnou, jak to všechno bude pokračovat."

Čeští politici většinou s prezidentovou vizí rozšíření aliance souhlasili. Podle vládního zmocněnce pro přípravu summitu NATO v Praze Alexandra Vondry není postoj k Rusku v protikladu ke snaze Česka otevřít obranné organizace dalším východoevropským zemím:

"Nedomnívám se ani, že by něco takového bylo v našem zájmu, neboť by to v konečném důsledku znamenalo takovou transformaci aliance, že by to znamenalo její faktický zánik. Z druhé strany si nemyslím, že bychom měli postupovat tak, abychom se ocitli v politice formulování vet."

S prezidentem souhlasil i předseda Senátu Petr Pitthart, podle něhož by odmítnutí členství v Evropské unii znamenalo pro Česko ohrožení jeho bezpečnosti. Kritizoval také české eurorealisty, že hovoří spíše o nevýhodách členství v unii.


Poslanecká sněmovna díky hlasům občanských a sociálních demokratů přehlasovala veto Senátu a znovu schválila vládní návrh zákona o církvích. Podle něj zaregistruje ministerstvo kultury každou novou církev po předložení 300 podpisů lidí, kteří se k ní hlásí. Výjimku z tohoto ustanovení má 21 církví, které už na území Česka působí. Zákon zavádí i tzv. druhou registraci. Po ní mohou církve zakládat školy, působit ve vězení i armádě, či oddávat, ale až po deseti letech působení. Druhou registrací vznikne i nárok na financování státem a duchovní církve budou moci zachovávat mlčenlivost ze zpovědního tajemství nejméně 50 let.

Čtyřkoalice a komunisté trvali na tom, že dvoustupňová evidenci diskriminuje malé církve. Ministr kultury Pavel Dostál zase církve kritizoval, že v příliš velkém rozsahu provozují jinou než náboženskou činnost:

"Proč masérské služby, lakýrnictví, doprava, inzerce, prodej a koupě zboží? Můj Bože, proč toto má evidovat církevní odbor Ministerstva kultury? Vždyť to je přece proti zdravému rozumu."

Nově přijatý zákon proto předpokládá, že podnikání bude pouze doplňkovou výdělečnou činností. Zisk mohou církve použít jen k plnění své náboženské činnosti. Nepůjde tak zpět do podnikání, například na charitu. Jan Oulík z České katolické charity soudí, že to znamená ztížení sociální práce:

"Nám se zdá, že to omezuje práva církve svobodně a nezávisle na státu si zřizovat organizace sloužící nejenom církvi samotné, k tzv. uspokojování potřeb věřících, ale organizace, které by působily pro dobro celé společnosti, což charity a diakonie jsou. To je jejich poslání."

Jak prohlásil Jan Oulík, církve hodlají apelovat na prezidenta, aby zákon nepodepisoval.


Novelu azylového zákona schválila tento týden Poslanecká sněmovna. Dolní parlamentní komora přijala novelu ve znění navrženém Senátem. Jak mi sdělil ředitel odboru azylové a informační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman, novela byla nutná pro enormní nárůst žadatelů o azyl v Česku, jistou benevolentnost dosavadního zákona, možnost jeho zneužívání a nesoulad s legislativou Evropské unie. Proto bylo podle něj nutné přistoupit k jeho zefektivnění a zpřísnění:

"To zpřísnění spočívá v tom, že nás poměrně hodně zatěžují účelově podané žádosti, ať už jsou to žádosti podávané v případě zadržení policií při přechodu státních hranic nebo při ilegálním pobytu. Česká azylová procedura dosud je, a po té novele by snad už nemuse být, raritní v Evropě tím, že po celou dobu azylového řízení je umožněno být zaměstnán. To je jedna z věcí, která je tím také řešena. Ta novela uvádí, že první rok správního řízení ten člověk nemá přístup na trh práce."

Senátoři v novele navrhli zachovat žadatelům právo vyjádřit se v azylovém řízení ke shromážděným materiálům, podle nichž bude ministerstvo o jejich žádosti rozhodovat. Prosadili také, aby novou žádost o azyl mohli "v případě hodném zvláštního zřetele" podat i cizinci, jejichž předchozí žádost byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná. Novou žádost by tito cizinci podle sněmovní verze zákona mohli podat nejdříve po uplynutí dvou let.

Novela má umožnit zamítnout jako neodůvodněné hned na počátku řízení především ty žádosti, které jsou motivovány hlavně ekonomickými a sociálními důvody.


Jak jsme vás už informovali, Slovensko odmítlo jednat o jakékoli změně režimu na česko-slovenských hranicích či o jakémkoli zásahu do bezvízové povinnosti pro slovenské občany. Slovenský ministr vnitra Ivan Šimko to oznámil po jednání s českým ministrem vnitra Stanislavem Grossem s tím, že větší ochranu hranic lze zajistit i bez zásahu do česko-slovenských smluv. Spor se podle ministra Grosse týká především změn takzvané režimové smlouvy, která neumožňuje zavést opatření na hranicích, která jsou nutná pro vstup do Evropské unie. Režimová smlouva je totiž provázána s bezvízovou dohodou, podle níž čeští a slovenští občané nebudou nijak omezováni při překračování společné hranice. A právě tady je podle ministra Grosse zakopaný pes:

"Některé technické zábrany na česko-slovenských hranicích už je velmi obtížné instalovat podle současného smluvního rámce, protože v té bezvízové dohodě je zajištěno právo občanům obou smluvních stran překračovat hranice kdekoliv. Samozřejmě interpretace stylem, že překračovat mohou, ale musí se vyhýbat nějakým technickým překážkám, je věc, kterou bychom asi po právní stránce dělali velmi obtížně."

O řešení tohoto problému se proto bude dále jednat.


Na dolním toku řeky Labe se připravuje stavba vodní kaskády, která by měla usnadnit vodní dopravu a plavbu po Labi v úseku od Střekova po hranici s Německem. Jedná se o přehrady Prostřední Žleb a Malé Březno, které se však nacházejí v přírodní lokalitě se vzácnými chráněnými rostlinnými a živočišnými druhy. Proti "zabetonování" Labe se proto stavějí ekologové, což nám potvrdila Ivana Půlkrábková z Ekologického sdružení Arnika:

"Ekologické sdružení Arnika nesouhlasí s těmito stavbami ne proto, že by brojila proti vodní dopravě jako takové, ale proto, že v tomto konkétním případě by byl zásah do přírody, do životního prostředí tak veliký, že by rozhodně nevyvážil ekonomické zisky spojené z těchto staveb, které jsou samozřejmě i tak diskutabilní. Více než 12 tisíc občanů České republiky i Německa už vyjádřilo odpor proti těmto stavbám formou dopisů a petic, které Arnika už předala ministru životního prostředí České republiky."

Se stavbou kaskády na Labi nesouhlasí ani němečtí ekologové a postavilo se proti ní i spolkové ministerstvo životního prostředí.