Týden v ČR

OECD

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.

OECD
V Praze byla v pondělí zveřejněna zpráva Organizace pro hodpodářskou spolupráci a rozvoj o ekonomickém vývoji České republiky za uplynulé dva roky. Zpráva konstatuje, že se podařilo položit základy budoucího růstu. OECD ale zdůrazňuje potřebu pokračování reforem. Za nebezpečný považuje problém rostoucího schodku obchodní bilance a veřejných financí. To by mohlo ohrozit hospodářskou stabilitu. OECD připomíná, že zatímco měnové politice se daří držet inflaci na relativně nízké úrovni, fiskální politika je nadměrně uvolněná. Doporučuje proto neustálé snižování výdajů státu. Považuje za žádoucí, aby se všechny mimorozpočtové fondy, mimo jiné fondy dopravy a bydlení, znovu vrátily do státního rozpočtu. Tím by se zabránilo hromadění skrytých dluhů. Ministr financí Jiří Rusnok přikládá zprávě OECD velký význam, i když neskrývá vůči ní výhrady:

"Nezastírám to, že ne se všemi závěry té zprávy se plně ztotožňujeme, to v žádném případě. Také jsme to v egzaminaci v Paříži konstatovali, že vidění některých věcí samozřejmě pro nás zůstane poněkud odlišné. Nicméně je to pro nás významný impuls pro analýzu hospodářské politiky, je to pro nás významný impuls pro formulaci budoucích návrhů hospodářské politiky."

Kromě obav v souvislosti s privatizací energetiky si zpráva OECD rovněž všímá kontroverzního vládního projektu, který by měl přispět k posílení hospodářského růstu v Česku, a který získal přezdívku velký třesk. Navrhovaná strategie by měla být podle OECD pečlivě připravená, aby nezvyšovala celkové vládní výdaje.


Německo vyzvalo českou vládu, aby odstavila jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín. Spolkový ministr zahraničí Joschka Fischer nejprve popřel existenci jakéhokoliv vládního dokumentu na téma Temelín a později připustil, že existuje apel na český kabinet. Formou však podle něj nejde o vládní prohlášení, ale o vyjádření spolkového ministerstva životního prostředí. Název dokumentu však jednoznačně hovoří o stanovisku spolkové vlády a její výzvou také končí. Apel nabádá, aby Česká republika uzavřela Temelín vzhledem k bezpečnostním nedostatkům a poruchám ve zkušebním období.

Vicepremiér Vladimír Špidla po úterním zasedání předsednictva vlády zdůraznil, že výstavba jaderné elektrárny Temelín je plně v kompetenci českého státu. "Česká republika je schopna provozovat Temelín na úrovni těch nejvyšších standardů," řekl Vladimír Špidla. Ve středu se pak vláda rozhodla na německou výzvu nereagovat.

Výhrady vůči Temelínu zpochybnila mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Anna Stárková:

"V této souvislosti bych ráda připomněla tzv. Zelenou knihu, ve které klade Evropská unie důraz na co možná největší soběstačnost v pokrývání energetických potřeb z vlastních zdrojů a co nejmenší závislost na jiných, tedy mimoevropských trzích."

Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová přivítala německou iniciativu. K této výzvě se však ve stejné formě nehodlá připojit.

Agentura Reuters uvedla, že německý postoj vrhl stín na úsilí Prahy o začlenění do Evropské unie. Důležitá jsou však slova německého ministra zahraničí Joschky Fischera, podle nichž Německo v žádném případě uzavřením Temelína nepodmiňuje rozšiřování Evropské unie.


Lety z Prahy do Londýna kontrolují od středy britští migrační úředníci. Opatření souvisí s dlouhodobým přílivem romských azylantů do Velké Británie a vztahuje se na lety všech dopravců. Britští úředníci tak de facto rozhodnou o tom, zda pasažér odcestuje či nikoli, což nám potvrdil mluvčí Českých aeroliníí Dan Plovajko:

"Došlo k posunutí imingrační kontroly z území Velké Británie přímo na území České republiky. Cestující před samotným odbavením se musí podrobit pohovoru s imigračním úředníkem a ten rozhodne, zda bude pasažér vpuštěn na bristké území či nikoli."

Kontrolu britských úřadů už na území České republiky umožnila mezivládní dohoda z letošního února, která by měla zabránit opětovnému zavedení vízové povinnosti pro české občany. Opatření se setkalo s kritikou ze strany romské komunity.


Tabákový výrobce Philip Morris prý ušetřil České republice téměř jednu miliardu korun na předčasných úmrtích kuřáků. Vládě tak odpadly starosti s důchody, se zdravotní péči a další výdaje. Vyplývá to ze zprávy o daňovém zatížení cigaret v Česku, kterou si nechala vypracovat zmíněná americká tabáková společnost. Zpráva vyvolala pobouření nejen v tuzemsku, ale i ve Spojených státech amerických. Firma Philip Morris se prostřednictvím svého ředitele vnějších vztahů Aleše Janků od výkladu zprávy distancovala:

"Za Philip Morris je nám velice líto, že tady se vzbuzuje dojem, že předčasná smrt kuřáků znamená nějaký užitek pro společnost. Vzhledem k tomu, že my jsme tuto studii nemohli ani komentovat, ani psát, tak bychom chtěli vyjádřit toto politování, protože se nám to zdá nešťastné."

Aleš Janků tvrdí, že jim šlo především o daně. Podle mluvčího ministerstva financí Libora Vacka situace není tak zlá:

"V okamžiku, kdy bychom se museli plně harmonizovat se systémem platným v Evropské unii a přejít na minimální sazby spotřební daně Evropské unie, mohlo by se to promítnout do cen cigaret zhruba tak, že by ceny cigaret oproti současnému stavu se přibližně zdvojnásobily."

Mnozí pozorovatelé však soudí, že zpráva byla spíše vypracována v souvislosti s tažením ministra zdravotnictví Bohumila Fišera proti kuřákům. Nejen že chce novým zákonem, který předložil vládě, rozšířit zákaz kouření a omezit prodej tabáku a alkoholu, ale zejména hodlá zvýšit pokuty, když někdo zákaz poruší. A to se výrobcům cigaret a lihovin líbit nemůže.


Minulou sobotu skončil 36. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Během deseti dnů navštívilo festivalová kina 140 tisíc diváků, kteří si mohli vybrat z pětiset filmů. Z celebrit filmového světa přijeli Nasstasja Kinski, Scarlett Johanssonová či představitel Gándího - Ben Kingsley. Hlavní cenu za nejlepší film, Křišťálový globus, získala francouzská komedie Amélie z Montmartru. O největší show na závěrečném galavečeru se postaral herec Ben Kingsley, který si za bouřlivých ovací publika svlékl sako a udělal stojku:

"Chtěl jsem jenom dokázat, že pro své české přátele jsem ochoten udělat cokoliv, opravdu cokoliv!"

Závěrečné slovo už patřilo prezidentovi festivalu Jiřímu Bartoškovi:

"I ten nejlepší film bez vás, diváků, by neměl smysl. Dovolte mi, abych vás na 4. až 13. července roku 2002, dá-li nám Bůh zdraví, pozval zpátky do Karlových Varů!"