Týden v ČR
Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.
Vláda přijala návrh, aby stát pokračoval ve financování firmy Vítkovice, a případně i Nové huti, dvou ocelářských gigantů na Ostravsku. Závoveň, jak uvedl ministr financí Jiří Rusnok, budou zahájena exkluzívní jednání s indickým ocelářským koncernem LNM Group, který projevil vážný zájem o vstup do Nové huti:
"Firma je dnes druhým největším výrobcem oceli na světě. Její kapacita představuje zhruba 35 miliónů tun. Vlastní ocelárny v Evropě, USA a Kanadě, v latinské Americe, jakož i v Asii."
Exkluzivita jednání potrvá do 31. května. Jako cílové řešení vidí vláda budoucnost hutnictví ve sloučení hlavních producentů. Ministr Rusnok tak naznačil, že Indové by mohli od státu získat i dvě zbylé hutnické firmy - Vítkovice a Vysoké pece Ostrava.
Hutnictví je pro vládu důležité, neboť v něm pracují desítky tisíc pracovníků. To je samo o sobě citlivá záležitost, ale vláda podle premiéra Miloše Zemana nemá na výběr:
"Sociálně odpovědná vláda musí přistoupit k výrazným restrukturalizačním krokům, které by neznamenaly lití peněz do černé díry, ale buď vyhledání strategického investora a nebo transformace existujících ocelářských firem, aby český ocelářský podnik byl v budoucnosti privatizován."
Restrukturalizace hutí je důležitá i z hlediska vstupu Česka do Evropské unie. Ta totiž nedoporučí uzavření kapitoly "hospodářská soutěž", dokud nebude na stole věrohodný plán přeměny českých hutí.
Sociální demokraté vylučují jednání o tzv. Benešových dekretech. Předseda této vládní strany Vladimír Špidla reagoval na usnesení rakouského parlamentu, který vyzval spolkovou vládu, aby usilovala o zrušení dekretů. Podle Vladimíra Špidly takové jednání nepřipadá v úvahu ani v budoucnu:
Premiér Miloš Zeman odmítl návrh rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, aby Česká republika ve společné deklaraci s Rakouskem prohlásila Benešovy dekrety za "mrtvé bezpráví". Vláda podle premiéra Zemana nepovažuje za možné tyto dekrety znovu otvírat:
"Pokud jsme tuto otázku vyřešili s Německem - jak česko-německou deklarací, tak mou dohodou s kancléřem Schröderem z března 1999, nevidím opravdu žádný důvod, proč tutéž otázku nyní otevírat s Rakouskem."
Čtyřkoalice, nejsilnější opoziční uskupení v Česku, které podle průzkumů preferencí mohlo vyhrát volby, se rozpadlo. Unie svobody-Demokratická unie se definitivně rozhodla, že do voleb půjde s lidovci. Po čtyřkoalici tak vzniká nový dvojblok.
Rozpad čtyřkoalice odstartovaly spory ohledně řešení sedmdesátimilionového dluhu Občanské demokratické aliance. Co bude dál s touto stranou?
"Ústřední sněm ODA stanoví jako strategický cíl ODA v období do sněmovních voleb 2002: pokračovat v řešení zděděného dluhu ODA dle dohody s Českou pojišťovnou a účastnit se sněmovních voleb 2002 jako samostatná politická strana," uvedl předseda aliance Michael Žantovský.
Bývalý předseda a spoluzakladatel ODA, senátor Daniel Kroupa, na protest proti rozpadu čtyřkoalice ukončil svoje členství v alianci:
"Já nevěřím, že by tato strana měla jako samostatná strana dnes nějakou perspektivu. Já hlavně vidím úkol vytvořit politickou alternativu vůči stranám opoziční smlouvy. V okamžiku, kdy ODA opustila tuto čtyřkoalici, pro mně ztratila smysl."
Odpoutejme se nyní od pozemských starostí a zamířme ke hvězdám, konkrétně k jedné, která se chová velmi podivně - je stále jasnější a jasnější. Výbuch záhadné hvězdy zaznamenali o víkendu čeští poloamatérští atronomové ze skupiny Medúza. Ta se zabývá pozorováním hvězd, které mění svoji jasnost. Hvězda s ne příliš poutavým označením V 838 Mon byla objevena teprve nedávno. Teď však září stále silněji. Jak uvedl Petr Sojka z pražské Štefánikovy hvězdárny, první vzplanutí bylo zaznamenáno 10. ledna:
"A tehdy se předpokládalo, že to bude klasický normální postup, kdy ta hvězda se zjasní a pak bude pozvolna slábnout. Ovšem 2. února, a na tom mají zásluhu právě čeští pozorovatelé proměnných hvězd, došlo ke druhému zcela atypickému zjasnění. A jasnost té hvězdy vzrostla od té doby zhruba osmdesátkrát."
Čeští atronomové pozorují hvězdu od začátku ledna, kdy na ni upozornili jejich australští kolegové. Jedním ze čtyř objevitelů, kteří výbuch pozorovali, byl Luboš Brát:
"Díky tomu, že jsme tu noc pozorovali, měli jsme štěstí a první jsme objevili to vzplanutí, které opravdu nikdo nečekal."
Na rozluštění záhady si budeme muset ještě počkat, neboť zatím nikdo neví, co se bude s hvězdou dít. Podle astronomické společnosti je naděje, že se zjasní natolik, aby ji bylo možné pozorovat pouhým okem.
Už za dva měsíce má být zahájena rozsáhlá rekonstrukce pražského Karlova mostu. Odborníci se sice shodují na tom, že jeho oprava je nutná, mnozí ale nesouhlasí s tím, jak má být most podle schváleného projektu rekonstruován.
Od poslední opravy Karlova mostu uběhlo čtvrt století. Tehdy byla do jeho konstrukce vložena betonová deska, která mimo jiné brání přirozenému vzlínání a cirkulaci vody. Gotickou památku nyní ohrožují vlhkost, minerální soli a obsah síry a dusíku v ovzduší. Pražský magistrát se rozhodl most opravit podle projektu Českého vysokého učení technického v Praze. Řada odborníků však odmítá opravu mostu bez dostatečného průzkumu. Pražský radní Michael Hvížďala jejich názory shrnul:
"I přesto, že skoro dvanáct let se diskutuje o možnosti rekonstrukce Karlova mostu, přesto dodnes není připraven celý projekt. To považujeme za problém naprosto zásadní. Uvědomujeme si, že je nutné provést rekonstrukci, ale tak, že budeme mít připravený fundovaný projekt, který bude opřipomínkován všemi odborníky."
Projekt ČVUT předpokládá, že u Karlova mostu bude odkryta pouze malá část mostní konstrukce a projekt bude dopracováván "za pochodu". S tím nesouhlasí expertní skupina Českého svazu stavebních inženýrů. Navíc se částka na opravu mostu ve výši 128 milionů korun takto může až několikanásobně zvýšit. Pražská radnice přitom nemá ani tuto základní sumu. Na opravu Karlova mostu proto byla vypsána veřejná celonárodní sbírka.
