Týden v ČR

Petr Nečas

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravila Zdeňka Kuchyňová.

Vláda udělala další krok ke koupi stíhaček Jas-39 Gripen. Rozhodla, že na platby do konce roku 2004 si vezme překlenovací úvěr. Předpokládá, že tato částka bude činit 58 miliard korun. Tu chce kabinet splatit z příjmů z privatizace. Původně vláda počítala s tím, že stíhačky zaplatí s pomocí konsorcia několika bank, u kterých by si musela vzít tři úvěry ve výši téměř 77 miliard korun. Nyní přichází s novou variantou, která je, podle ministra obrany Tvrdíka, výhodnější.

"Nejnižších nákladů může český stát dosáhnout tak, že přijme překlenovací úvěr od České exportní banky, která je ve vlastnictví státu. Náklady na financování jsou nižší zhruba o 20 mld korun. Rovněž dojde ke zjednodušení smluvního zajištění operace. A minimalizuje se potřeba úvěrování a to pouze na tříletý překlenovací úvěr."

Nákup stíhacích letounů bude provázet off setový program, který by měl přinést české ekonomice investice ve výšce 75 miliard korun.


Česká republika vyšle do Afghánistánu polní nemocnici. Skupina expertů už odcestovala do Kábulu, kde posuzuje možnost zapojení jednotky do mezinárodních mírových sil. Spor se nyní vede o financování mise. Jak uvedl předseda sněmovního branného výboru Petr Nečas, opozice nesouhlasí s financováním prostřednictvím státních dluhopisů.

Petr Nečas
"My jsme přesvědčeni, že naše rozhodnutí zúčastnit se mise v Afghánistánu je správný krok. Na druhou stranu máme velké pochybnosti o tom, že je správné jít cestou zvyšování, zadlužování, cestou dalších dluhopisů. Jsem přesvědčen, že je možné nalézt dostatečné prostředky pro tuto misi v ostatních rozpočtových kapitolách mimo rozpočet ministerstva obrany."

Kolik bude stát nasazení vojenské polní nemocnice nelze zatím přesně říci. Předběžně se hovoří o částce 500 až 600 miliónů korun. Na Blízký východ - do Kuvajtu už odcestovalo prvních dvacet vojáků z liberecké roty protichemické obrany. Předsunutá jednotka na místě vytvoří podmínky pro příjezd hlavních sil českého kontingentu. Ten se přibližně o síle 250 vojáků zúčastní operace Trvalá svoboda.


Evropská unie podala Světové obchodní organizaci oficiální stížnost na Spojené státy americké. Ty uvalily vysoká ochranářská cla na dovoz oceli a ocelářských výrobků. České republiky se ale podle mluvčí ministerstva průmyslu Anny Stárkové ochranná opatření Spojených států nebudou týkat.

"Tato opatření nebudou uplatňována vůči rozvojovým zemím, které jsou členy obchodní organizace a jejichž vývoz je menší než tři procenta celkového dovozu Spojených států v této položce. Na základě tohoto článku se tedy opatření nebudou vztahovat na Českou republiku. "

Přesto zavedení ochranných cel může zkomplikovat situaci na českém trhu. Podle odborníků to přinese přesměrování vývozu ocelářských firem do jiných míst. Právě na to by mohly doplatit české podniky.


Boj proti hospodářské kriminalitě je intenzívnější. Podle premiéra Miloše Zemana vládní výbor na ochranu ekonomických zájmů konstatoval, že se výrazně zvýšil počet osob trestně stíhaných za hospodářské delikty.

"Zatímco v roce 2000 bylo trestně stíháno za činy ekonomické kriminality zhruba 4000 osob, pak v roce 2001 22.500 osob, či-li zhruba pět krát více. Ověřoval jsem si u pana ministra Grosse , zda náhodou nejde o statistický trik spočívající v tom, že když se někdo dopustí více trestných činů , je jako fyzická osoba vícekrát zaevidován . Pan ministr vnitra mě ujistil, že tomu tak není."


Jaromír Schling
Ke střetu kvůli novým jezům na Labi se schyluje mezi ministry životního prostředí a dopravy. Ministr dopravy Jaromír Schling trvá na výstavbě jezů na dolním toku řeky a má proto své argumenty.

"Pokud se ty jezy postaví, tak zaručí po téměř celý rok spolehlivě ponor pro plavidla 140 centimetrů, a to je důležité proto, aby kterýkoliv rejdař mohl uzavřít smlouvy s přepravci."

Zcela jiný postoj zaujímá minist životního prostředí Miloš Kužvart. Podle jeho slov 40 kilometrů břehů představuje jeden z posledních úseků řeky se zachovalým průtokem vody a výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů a obává se, že by došlo k nevratným škodám. Stejné argumenty proti zamýšleným jezům má i sousední Sasko, které na své straně vodní stavby ruší.