Týden v ČR
Manželka amerického prezidenta Laura Bushová ve středu ukončila pětidenní návštěvu České republiky. Setkala se s českým prezidentským párem, premiérem Milošem Zemanem a předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem. Navštívila tryznu za oběti nacismu v Terezíně a promluvila ve vysílání do Afghánistánu v pražském sídle Radia Svobodná Evropa. Setkala se tam také se zástupci českých humanitárních a občanských organizací a ocenila jejich podíl na obnově Afghánistánu. Její zájem se soustředil především na možnosti vzdělání.
Manželka amerického prezidenta Laura Bushová ve středu ukončila pětidenní návštěvu České republiky. Setkala se s českým prezidentským párem, premiérem Milošem Zemanem a předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem. Navštívila tryznu za oběti nacismu v Terezíně a promluvila ve vysílání do Afghánistánu v pražském sídle Radia Svobodná Evropa. Setkala se tam také se zástupci českých humanitárních a občanských organizací a ocenila jejich podíl na obnově Afghánistánu. Její zájem se soustředil především na možnosti vzdělání.
Lauru Bushovou přijal na Pražském hradě prezident Václav Havel s manželkou Dagmar. O jednom z tématů setkání řekl více zástupce ředitele politického odboru prezidentské kanceláře Petr Buriánek:
"Pan prezident krátce informoval první dámu o tom, co se chystá v souvislosti se summitem NATO v Praze, kdy přijede pan prezident Bush i paní Bushová do Prahy opět, jak se připravuje celá Praha, Pražský hrad především, a tak dále..."
První dáma Spojených států odletěla do Berlína, kde se připojila k Georgi Bushovi na jeho cestě do Ruska, Francie a Itálie.
Rezoluce k rozšíření Evropské unie, kterou schválil zahraniční výbor Evropského parlamentu, vyznívá pro Českou republiku příznivě. Poslanci se v ní zmiňují také o Benešových dekretech. Ocenili hlavně nedávné vyjádření české vlády i parlamentu, že na základě dekretů už nemůže být nikdo v Česku zbaven majetku či občanství. Smířlivý tón rezoluce potvrdil i vyslanec České republiky při Evropské unii Libor Sečka:
"V Evropském parlamentu došlo k podstatnému vývoji v názorech. To téma se stalo skutečně něčím, co je zajímá, a to se samozřejmě odrazilo i v tom konečném kompromisním návrhu, který možná paradoxně letos vyznívá ještě lépe než ta pasáž, která byla věnována Benešovým dekretům na podzim."
Konečnou verzi rezoluce schválí plenární zasedání Evropského parlamentu v polovině června.
Premiér Miloš Zeman je spokojen s kompromisní formulací o Benešových dekretech v rezoluci. Podmiňovací způsob mu vyhovuje:
"Česká vláda je přesvědčena, že diskriminační prvky neexistují. To prokázala právní analýza a proto tu formulaci nepovažuji za škodlivou pro zájmy České republiky."
Německý ministr vnitra Otto Schily na Sudetoněmeckých dnech, které se konaly o víkendu v Norimberku, potvrdil stanovisko vlády, že vstup České republiky do Evropské unie nebude zatěžován historickými otázkami minulosti. Zároveň ale vyzval, aby se česká strana v budoucnu odhodlala ke zrušení Benešových dekretů.
Předseda Sudetoněmeckého svazu Berndt Posselt ale ostře odsoudil výroky předsedy sociálních demokratů Vladimíra Špidly, který v rozhovoru pro list Süddeutsche Zeitung označil poválečný odsun Němců z Československa za správný. Špidla ale také prohlásil, že Němci, kteří za druhé světové války bojovali proti fašistickému Německu a po válce byli z Československa nespravedlivě odsunuti, by se měli od Česka dočkat humanitárního gesta odškodnění.
Česká vláda uvažuje o tom, že antifašisty z řad sudetských Němců odškodní. Potvrdil to premiér Miloš Zeman. Podle něj by mělo jít o desítky, nanejvýš stovky osob:
"A to ty, kdo aktivně bojovali proti nacistickému režimu. Já jsem mnohokrát řekl, že si vážím těch sudetských Němců, kteří byli součástí antinacistické opozice, případně, kteří trpěli v koncentračních táborech. Myslím si, že na ně by se mělo odškodnění vztahovat stejnou měrou, jako na jakékoli jiné antinacisty, protože odškodnění nemůže být založeno na základě národnosti, ale na základě aktivního politického postoje."
O odškodnění by měl podle premiéra Zemana jednat česko-německý Fond budoucnosti.
Miloš Zeman se také vyjádřil k osobě bavorského premiéra Edmunda Stoibra, který v Norimberku vyzval, aby se Česko zbavilo Benešových dekretů:
"Pokud jde o pna Stoibra... Já si uvědomuji, že se jedná o kandidáta na spolkového kancléře. Proto se domnívám, že existuje vážná obava, že jeho zvolení spolkovým kancléřem by, velmi jemně řečeno, k dalšímu rozvoji česko-německých vztahů příliš nepřispělo."
Členové Konfederace politických vězňů uctili v areálu pražského motolského hřbitova památku obětí komunismu. Na společném pohřebišti byli komunistickým režimem tajně ukládány do hrobů urny s popelem popravených odpůrců totalitního režimu. Podle předsedy konfederace Stanislava Drobného je nutné tyto mrtvé neustále připomínat:
"Poněvadž to, že oni dali to nejcennější, co měli - svůj život - v boji za svobodu v našem státě, tak to se nesmí zapomínat."
Pietním shromážděním začal Týden obětí zločinů komunismu.
V jeho rámci byl v Praze na smíchovském Újezdě odhalen pomník obětí komunistického režimu. Podílel se na něm sochař Olbram Zoubek, který řekl, že nejdůležitější částí je bronzový proužek, který vede celým pomníkem odzdola až nahoru:
"Je asi padesát metrů dlouhý, přibližně, a na něm se neustále opakuje, bez frází a bez komentářů, jenom 264 popravených, čtyři a půl tisíce zahynulo na hranicích, tolik a tolik tisíc zahynulo ve vězení a tolik tisíc bylo donuceno k emigraci. Kvůli tomu se ten pomník dělal, to je to důležité."
Mezi oběti patří podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu také 171 tisíc politických emigrantů a 205 tisíc odsouzených. Podle zástupce ředitele úřadu Pavla Breta ale tato čísla nejsou konečná:
"Tam patří i oidé, kteří byli proti své vůli odvlečeni do Sovětského svazu těsně po osvobození Československa Rudou armádou. Máme zaevidováno 295 osob. Dále tam samozřejmě jsou osoby, které byly postiženy mimosoudně, jako především osoby, které byly zařazeny do tzv. Pomocných technických praporů - těch bylo téměř 30 tisíc, a další tisíce lidí, kteří byli v rámci mimosoudního rozhodnutí správních orgánů odsouzeni do táborů nucené práce."
Slavnostním ceremoniálem na pražské Staroměstské radnici začal v úterý 4. ročník světového festivalu romské kultury Khamoro 2002. Program je rozdělen do tří částí: odborné, kulturní a mediální. Také další kulturní akce v Rychnově nad Kněžnou má romskou tématiku. Jde o putovní výstavu romské historie, která chce podat ucelený obraz romských dějin se zvláštním důrazem na komunitu v českých zemích a na Slovensku. Tento počin vítá přednosta tamního okresního úřadu Petr Narwa:
"My jsme hrozně rádi, že můžeme organizovat tuto výstavu. To bude i místo setkání s našimi spoluobčany. Tam bude nějaké kulturní vystoupení. Já doufám, že příjde široká veřejnost a že si trošku budeme povídat o tom, jak žijí naši romští spoluobčané v Čechách na okrese Rychnov. Moc se na to těším."
S účinkujícími romského festivalu Khamoro, jehož se letos účastní Romové ze 17 zemí, se v Královské zahradě Pražského hradu setkal prezident Václav Havel.
