Týden v ČR
Vláda zatím nerozhodla, jak to bude příští rok vypadat ve státní pokladně. První verzi rozpočtu, která předpokládala rekordní schodek - 157 miliard korun, kabinet nepřijal.
"Jsou následující: dotažení reformy veřejné správy, vzdělání, věda, investiční pobídky a vstup do Evropské unie. To jsou čtyři priority, které byly stanoveny. Okrajově se diskutovaly některé další, ale prozatím nebylo nic jasně formulováno."
"To snad nejlépe vystihuje, jaký je to strašlivý dluh, a ten dluh nejenom, že budeme muset všichni zaplatit, ale budeme z něj muset každý rok do budoucna platit úroky, a je jasné, že to bude tlačit bilanci České republiky dále do velkých dluhů a je vlastně nastartován takový dluhový experiment Špidlovy vlády, který ovšem těžko může dobře dopadnout."
Podle analytika Petra Zahradníka z Conseq finance schodek potvrzuje neblahý vývoj veřejných financí v posledních letech.
"Příprava probíhá standardním způsobem, nezjistili jsme žádné vážné potíže, které by měly tuto věc ohrozit. Zdůrazňuji, že je to první summit konaný za železnou oponou. Potom je to poprvé po útoku teroristů na Spojené státy americké, je to summit, kde se bude rozhodovat o rozšíření Severoatlantické aliance, je to summit, který má také odpovědět na některé základní výzvy bezpečnostní, takže z tohoto důvodu je tento summit mimořádně důležitý."
Nárůstem hromadných odchodů Romů do Velké Británie se zabývala Rada vlády České republiky pro záležitosti romské komunity. Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab uvedl, že není v silách státu bezprostředně migraci Romů ovlivnit. Stát totiž nemůže nikomu zakazovat, aby odcestoval. Romové, kteří se v zahraničí neúspěšně ucházeli o azyl, by podle Rady vlády pro záležitosti romské komunity neměli mít po návratu nárok na zpětné vyplácení sociálních dávek. Jak řekla mluvčí vlády Anna Stárková, zřízen by měl být také speciální policejní útvar, který se zaměří na potírání lichvy v romských komunitách.
Počet českých Romů, kteří žádají v Británii o azyl v posledních měsících rapidně vzrostl. V první polovině července to údajně bylo přes 180 Čechů. Například v lednu se přitom britským úřadům hlásila jen asi dvacítka lidí.
V Česku je kolem půl milionu bytů, ve kterých není nikdo trvale hlášen. Ukázalo to poslední sčítání obyvatelstva. Statisíce lidí přitom marně hledá přiměřené bydlení. Poslanec sociální demokracie Stanislav Křeček hledá inspiraci pro řešení tohoto problému v zahraničí. Zeptali jsme se, co by podle něj mohlo spekulacím s byty zabránit.
"Především přesná evidence, abychom přesně věděli, co se s byty děje. Jestli je tam kancelář, jestli je tam ubytovna zahraničních dělníků, jestli je ten byt prázdný, z jakých důvodů. Takováto evidence, která je v Německu třeba zcela běžná , by jistě byla dobrá i u nás."
Podle Stanislava Křečka je možné uvažovat například o vyšší dani z trvale neobydlených bytů nebo o tom, že by do nich obce samy mohly dosadit nájemníky. Šance na prosazení zákona, který by obcím umožnil dosadit nájemníky do prázdných bytů, jsou minimální. Poslanci, které ČTK oslovila, tvrdí, že takový návrh je na hranici reality, ale i zákona. Ministr financí a Křečkův stranický kolega Bohuslav Sobotka prohlásil, že je proti tomu, aby obce dostaly právo osídlovat prázdné byty proti vůli jejich vlastníků. Zdůraznil, že taký záměr rozhodně není součástí volebního programu ČSSD ani koaliční smlouvy. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Martin Kocourek podotkl, že takové praktiky se dějí snad jen za války.
Až 12 tisíc lidí se podle odhadů policie zúčastnilo nepovolené technopárty, která od minulého pátku až do čtvrtka probíhala v osadě Andělka u Višňové na Frýdlantsku. Osada, kde žijí jen asi dvě stovky obyvatel prožila pořádný nápor vyznavačů techna.
"Terén je uklizený, ovšem uklizený do té fáze, že jsou hromady odpadků a teď záleží na těch organizátorech , kteří slíbili, že přijedou s kontejnery a že tu koncovku zařídí. Co se týče těch lidí, tak svoje splnili. Ten terén je čistý, a jsou tady hromady pytlů. Z těch veřejných komunikací, to je více méně uklizené. Dneska jsme našli několik nedostatků, třeba nějaké sklo na silnici, a tak dále. To budeme okamžitě řešit s vlastními pracovníky."
Letní škola slovanských studií zahájila už svůj 46. ročník. Zájem o češtinu je veliký. Například v Praze se počet studentů pohybuje na hranici kapacitních možností, aby byla zachována kvalita výuka. Do hlavního města se sjelo na 200 účastníků z 36 zemí 4 kontinentů. Účastníku čeká kromě intenzívní výuky i návštěva divadel, muzeí a každou sobotu a neděli výlety. Jak dodal ředitel školy Jan Kuklík, složení účastníků školy je velmi různorodé.
A jsou tam také děti českých krajanů?
"Dokonce je pro ně připraven speciální kurs, protože oni nemají problém v komunikaci, ale mají problém, když mají psát. Takže jeden z těch našich zkušených učitelů s nimi hodinu každý den koná trénink v psaní, ale samozřejmě i v problémech, které mají s gramatikou."
