Týden v ČR

Týden v ČR

Spojené státy a Severoatlantická aliance se obrátily na Českou republiku s nabídkou, aby se ujala výstavby prvního mnohonárodního praporu NATO na ochranu proti zbraním hromadného ničení, který bude zařazen do budovaných sil rychlé reakce NATO. Sdělil to v neděli v Bruselu ministr obrany Jaroslav Tvrdík během jednání ministrů obrany zemí Evropské unie. Vyložil, že prapor by měl být budován okamžitě, aby fungoval od ledna a aby v polovině příštího roku dosáhl operační schopnosti:

Basra, Irák, foto: ČTK

"Tento prapor bude v silách tzv. okamžité reakce a měl by být schopen zasáhnout kdekoliv na celém světě do pěti dnů od požadavku na jeho vyslání. 1. července příštího roku by tento prapor měl deklarovat připravenost nést odpovědnost za případné nasazení při použití zbraní hromadného ničení mezinárodním terorismem, při zvládání krizí vojenských i nevojenských. Může být nasazován i při živelných katastrofách, pohromách."

V české vládě hodlá ministr Tvrdík tuto nabídku jednoznačně prosazovat jako prestižní záležitost. Odpověď by měl kabinet připravit do 12. června. Právě tehdy totiž budou o celé věci rozhodovat ministři obrany Severoatlantické aliance. Vláda zřejmě velké připomínky mít nebude. Ministr zahraničí Cyril Svoboda, který se bruselského jednání také účastnil, řekl, že je to pro Česko dobrá šance:

"Ti, co nás ohrožují, teroristé, jsou dávno už integrováni a na to jediná odpověď je společnou cestou čelit těmto jevům a tím být i silnější."

---

Vladimír Špidla, foto: ČTK

Vládní koalice je po deseti měsících vládnutí spokojena sama se sebou. V závěrech z tzv. inventury konstatuje, že za své největší úspěchy považuje připravenost Česka na vstup do Evropské unie a zahájení reformy veřejných financí. Ta je podle premiéra Špidly také jedním z nejdůležitějších úkolů do budoucna.

"Koaliční strany se shodly, že v dalším období se plně soustředí na následující priority: aktivní roli České republiky uvnitř Evropské unie, reformu veřejných financí, rodinnou politiku, zvyšování zaměstnanosti a podpory podnikání, boj proti korupci a organizovanému zločinu."

---

Milan Štěch na zasedání vlády, foto: ČTK

Vláda chce za tři roky prostřednictvím rozpočtové reformy ušetřit 200 miliard korun ve výdajích a dalších 70 miliard získat z vyšších daní. Úspory jsou podmínkou pro snížení deficitu veřejných financí v roce 2006 pod čtyři procenta hrubého domácího produktu. Tomuto cíli podle mluvčího Ministerstva financí Jaroslava Dědiče odpovídá i postupné snižovaní schodku státního rozpočtu.

"V příštím roce by tedy schodek, tzv. očištěný podle maastrichtských kritérií, měl činit 83 miliard, v dalším roce, tedy 2005, 75 miliard a v roce 2006 by se tento schodek měl snížit až na částku 60 miliard korun."

Jak bylo řečeno, z dohody stran vládní koalice také vyplývá, že by ministerstvo financí mělo sestavit státní rozpočet na rok 2004 s deficitem 83 miliard korun. Po zahrnutí ztrát konsolidační agentury a úvěru od Evropské investiční banky má deficit činit 118 miliard korun.

---

Ostravská demonstrace, foto: ČTK

Tisíce odborářů se ve čtvrtek sešly v centru Ostravy. Demonstrovali proti chystané vládní reformě veřejných financí a také proti rostoucí nezaměstnanosti v regionu. Co požadují odbory pro zvýšení pracovních příležitostí nám řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil:

Zleva tajemník hornických odborů Vlastimil Altner, přededa regionální rady ČMKOS Jan Sábel a člen krizového štábu Luděk Lúčan na TK 21.5. v Ostravě, foto: ČTK

"My jsme požadovali od vlády, co se týče severomoravského regionu, aby se tam hlavně vybudovala dálnice, protože jsme předpokládali, že infrastruktura bude základním kamenem pro to, aby se investoři do tohoto regionu dostali. V současné době víme dobře, jak ta dálnice dopadla a to je jeden z hlavních našich bodů jednání této tripartity."

Šéf regionální odborové rady Jan Sábel i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch ve svých projevech hovořili především o vysoké nezaměstnanosti v regionu. Vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj Vítězslav Zamarský chce, aby "17. července Rada hospodářské a sociální dohody měla své zasedání v Ostravě a nejednala o ničem jiném, než o problémech kraje." Jeho projev se ale, stejně jako hejtmana kraje Evžena Tošenovského, nesetkal s příznivým ohlasem. Hejmana dokonce chtěli dva odboráři inzultovat. Akce se ale obešla bez zásahu mužů zákona.

---

Bývalý prezident Václav Havel v doprovodu manželky Dagmar se stal 21. května čestným občanem Prahy, foto: ČTK

Bývalý prezident Václav Havel se stal doživotním nositelem nejvyšších státních vyznamenání - tedy Řádu Bílého lva a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Jejich propůjčení mu schválila Poslanecká sněmovna poté, co totéž udělal už v dubnu Senát. Obě komory parlamentu tak poprvé v historii České republiky propůjčí tato nejvyšší vyznamenání bývalé hlavě státu. O tom, kdy a jak je Havel převezme, teď rozhodne organizační výbor poslanců. Proti ocenění byli podle očekávání komunisté. Podle komunistického místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa exprezidentovi mimo jiné přičítají podíl na rozpadu Československa v roce 1992:

Bývalý prezident Václav Havel se zapisuje do pamětní knihy poté, co se stal čestným občanem Prahy, v pozadí Pavel Bém, foto: ČTK

"Já si nemyslím, že bychom měli speciálně oceňovat Václava Havla. Nechť historie zhodnotí jeho podíl na budování nového českého státu. Myslím si, že Poslanecká sněmovna k tomu není tím patřičným místem."

Na rozdíl od komunistů se většina poslanců ostatních parlamentních stran domnívá, že si Václav Havel řády rozhodně zaslouží. Přesvědčený je o tom i lidovec Jan Kasal. Tvrdí, že Václav Havel má nesporné zásluhy o náš stát a nařčení komunistů, že přispěl k rozpadu Československa, důrazně odmítá:

"K rozpadu Československa nedošlo vinou Václava Havla, ale situací, která po komunistické vládě v Československu v roce 1992 byla. To určitě nelze vyčítat Václavu Havlovi."